Vyšťavené trumfové eso Jakub: V Cassertě se dívali!

Jako litoměřický rodák hrál proti Turecku prakticky doma. A když se mu Pavel Budínský rozhodl dát šanci, kterou si podle něj za svou práci zasloužil, cesta k dosud nejsenzačnějšímu výkonu jednoho ze lvů v celé kvalifikaci byla otevřená. 7 bodů za 8 minut v první půlce a celkem 14 za 16 minut. Patřil mezi kvartet 14-16 bodových střelců českého týmu a s +10 body v kolonce plus/minus byl čtvrtý. Střelba 5/5 a šestky z obou získaných faulů. Jakub Kudláček popadl šanci za pačesy ihned, jak přišla ta vůbec první. Dosud v kvalifikaci odehrál pouhé dvě minuty, do dvou utkání vůbec nezasáhl, takže tohle byl blesk z čistého nebe. A kdo ví, možná si díky němu pomohl k pokračování angažmá v italské Cassertě.

Jakube, kdo by po startu kvalifikace řekl, že budete začínat čtvrtou čtvrtinu proti Turkům právě vy?
Mým úkolem je být připraven kdykoli na cokoli. A tenhle zápas byl opravdu výborný, jak z mojí strany, tak z týmové, což potvrzuje i konečný výsledek.

Nejlepší pocit, jaký jste zatím při basketbalu zažil?
Jeden z nejlepších určitě. Porazit doma tak silný a zvučný tým je opravdu skvělý a my jsme odehráli výborný zápas.

Dlouho to vypadalo, že za Tomáše Satoranského bude zaskakovat hlavně Michal Čarnecký. Co se tedy stalo, že padla volba na vás?
Naše síla je v tom, že máme hodně široký tým, tudíž trenér má hrozně moc alternativ, jak tu pětku na hřišti postavit. Dnes to vyšlo takhle a příště to může být všechno úplně jinak. To jediné důležité je vyhrávat zápasy a tomu se musí podřídit všechno. I když někdo bude hrát míň, ale na to musíme být připraveni.



Řekněte, co pro hráče znamená sebevědomí. U vás proti Turkům hrozilo, že s ním protrhnete střechu haly.
Sebevědomí je důležité a je základem každé dobré hry. Jistě s každou další povedenou akcí roste a já jsem za takový zápas v tak moc důležitou chvíli v domácí hale rád!

V Cassertě se dívali?
Určitě.

Už jednání o dalším angažmá pokročilo?
Zatím jednáme dál.

Turci nejsou tím týmem z MS 2010, ale přesto asi nikdo nemohl ani doufat, že je takovým způsobem spláchnete.
Ano, pořád jsou to Turci. Nemají sice k dispozici několik těch nejlepších hráčů, ale to nic nemění na tom, že je to jedna z velmocí a jeden z nejlepších týmů v Evropě, ať jsou se svými klíčovými hráči, nebo bez nich. Pro nás to je hrozně cenné vítězství.

V první půlce jste Turky zničili vaší lavičkou, odkud přišla neskutečná síla, včetně vás. V čem byla v utkání vaše hlavní přednost?
U nás každý hráč z lavičky může přijít do hry a ten zápas nějak změnit nebo k němu přispět. Je naprosto skvělý, že jsme dostali jen 64 bodů, což značí dobrou obranu, ke které jsme přidali i dobrý útok. A ten bodový rozdíl je parádní.

Byl tohle rozhodující krok k postupu?
Takhle nemůžeme myslet. Všechno se může změnit jedním zápasem a my jsme teprve v půlce. Naší jedinou starostí je teď připravit se na čtvrteční zápas s Běloruskem a potvrdit, že na naší palubovce už se teď nevyhrává.



Petr Benda přiznal, že po zápase ani nebyla síla na oslavné kolečko po hale. I vy souhlasíte, že jste po utkání už sotva pletli nohama?
Vyšťavení jsme byli, protože fyzicky to bylo nesmírně náročné. Teď musíme co nejlíp zregenerovat a nachystat se na čtvrtek. Naší výhodu proti Turkům mohlo být právě i to, že oni v minulém kole hráli, kdežto my jsme měli volno a odpočívali. A přejeli jsme je naprosto jasně.

Tomáš Satoranský vám kolegiálně tleskal z lavičky, když jste v druhé půlce proměnil šestku. A právě on byl někdy v poločase masírován, pokud jsem dobře viděl. Nemohl mít nějakou svalovou potíž?
Nevím, myslím, že to bylo spíš preventivní. Pro jednoho hráče je velmi náročné odehrát většinu minut při tolika zápasech v tak krátkém čase. Já jsem tak rád, že jsem mu mohl pomoct a ušetřit nějaké síly, aby byl víc ready na příští utkání.