Veroniku během šampionátu nabíjí starání o dcerku, schystanou nevěstu Míšu žene vpřed šťastný vztah

22.06.2013 - Redakce
počet přečtení: 1129
vytvořeno 22.06.2013, upraveno 22.06.2013

Kapitánka lvic Veronika Bortelová zvládá na mistrovství Evropy poměrně neobvyklý dvojboj. Na hřišti úspěšně diriguje spoluhráčky, ve volném čase plní mateřské povinnosti. Aby se totiž dokázala plně soustředit na turnaj, vzala si sebou do dějiště šampionátu i rok a půl starou dcerku Kateřinu.

Kapitánka lvic Veronika Bortelová zvládá na mistrovství Evropy poměrně neobvyklý dvojboj. Na hřišti úspěšně diriguje spoluhráčky, ve volném čase plní mateřské povinnosti. Aby se totiž dokázala plně soustředit na turnaj, vzala si sebou do dějiště šampionátu i rok a půl starou dcerku Kateřinu.

"Nebyla to podmínka mé účasti v týmu, ale trenérovi Blažkovi jsem říkala, že tři týdny bez dcery asi nedám. Musím mu poděkovat, že to akceptoval a umožnil mi vzít si ji sebou. Dává mi to klid," řekla Bortelová. "Jde to skloubit, protože mám s sebou svojí mamku jako hlídání. Já za nimi běhám ve volných chvílích," dodala.

Mohlo by se zdát, že souboje se soupeřkami, tréninky a ještě péče o dítě bude vysilující kombinace, ale opak je pravdou. "Dítě mě spíš hrozně nabíjí. Kdo má děti, tak to pochopí. Tím, že mám malou tady, tak se mám po zápasech na co těšit, a také mi to pomáhá lépe regenerovat mysl, protože se musím soustředit na jiné věci než v hlavě řešit porážky či jiné nepříjemné věci z basketu," vysvětlila Bortelová.

Samotnou ji prý překvapilo, jak se po porodu rychle vrátila do staré formy. "Musím říct, že se opravdu cítím dobře. Tak rychlý návrat jsem nečekala. Účast na mistrovství je pro mě odměna," dodala rozehrávačka pražského DSK.
 

 
Dítě v týmu slouží také jako rozptýlení pro ostatní reprezentantky a pomáhá utužovat kolektiv. Ten je podle Bortelové až překvapivě pevný a nedochází k dělení na menší skupinky.
 
"Je úplně úžasné, že se tým nedělí, ale že je nás opravdu dvanáct lidí, kteří táhnou za jeden provaz. A to je pak vidět i na hřišti. Každý do toho dává něco. Třeba Míša (Zrůstová) s Romčou (Hejdovou) jsou prdlé, Ilča (Burgrová) tam dává svou pohodu. Každá do týmu něco přináší a vytváříme opravdu dobrý kolektiv," dodala Bortelová.

U Veronikou zmíněné Michaely Zrůstové je aktuálně nutné se zastavit trochu víc. Dosud byla v reprezentaci i v USK Praha brána jako náhradnice, která dává prostor klíčovým hráčkám k odpočinku, na mistrovství Evropy se z ní však stal lídr týmu. Sama si své zlepšené výkony vysvětluje hlavně důvěrou, kterou od trenéra i spoluhráček cítí. Pomáhá jí ale i to, že už úspěšně dodělala školu a že je šťastná ve vztahu, který za měsíc stvrdí svatbou.

Šestadvacetiletá křídelní hráčka začala vystrkovat růžky už ve finále play off české ligy a v přípravě národního týmu pak naznačovala, že by měla patřit mezi opory. Definitivní zlom však přišel v prvním utkání na mistrovství, kdy se zranila Jana Veselá. Právě Zrůstová šla na hřiště místo ní a byla to ona, kdo držel tým alespoň trochu nad vodou, když se ostatním nedařilo. Po pěti zápasech je nejlepší českou střelkyní a devátou nejlepší na turnaji.

"Hlavním faktorem mých výkonů je, že se chudák Janča zranila a že mám větší prostor na hřišti a že cítím větší důvěru od týmu i trenéra. Mám jinou pozici než dřív, kdy jsem chodila do hry kvůli oživení na tři minutky. Teď vím, že i když udělám chybu, tak že na hřišti zůstanu, a to se hraje mnohem lépe," řekla Zrůstová. "Když cítím důvěru, tak si sama mnohem více věřím," dodala.

Podobně důležitá pro její výkony je čistá mysl. Už nemusí během reprezentace řešit školní povinnosti jako v minulosti. "V únoru jsem dodělala na fakultě sportovních studií na Masarykově univerzitě v Brně obor trenérství a učitelství. Na každý sraz nároďáku jsem si předtím vozila učení a v průběhu přípravy jsem odjížděla na bakalářskou státnici či na další zkoušky. Teď jsem něco takového nemusela řešit a jsem mnohem uvolněnější," prohlásila Zrůstová.


Rovněž jí prý prospívá, že basketbal už nebere smrtelně vážně jako dřív, ale že se dokáže odreagovat jinými myšlenkami. Například na to, že se na konci července provdá za svého dlouholetého přítele Radka Stejskala, kterého poznala při společném angažmá ve Valosunu Brno, kde dělal maséra.

"Dřív jsem řešila jen basket, což bylo kontraproduktivní a spíš mi to lezlo na hlavu. Teď už mám v hlavě další myšlenky, hlavně na rodinu a podobně, což mi asi prospívá," míní Zrůstová, brzy již Stejskalová. "Svatbu už máme naplánovanou delší dobu, všechny věci kolem jako výběr šatů a míst jsem si zařídila hned po sezoně, abych na to během šampionátu nemusela myslet a mohla se pořádně soustředit," dodala.

A svá slova o soustředění potvrzuje také na hřišti, kde dává důležité koše a neschovává se ani v důležitých momentech. Například když Chorvatsko snížilo v závěru vzájemného utkání na rozdíl pěti bodů, byla to Zrůstová, kdo dalekonosnou trojkou v posledních vteřinách útoku utnul nápor soupeře. Podobně pak z dálky pomohla rozstřílet Velkou Británii. Daří se jí tak zacelit i mezeru po absenci nejlepší české střelkyně Evy Vítečkové.

Právě svou spoluhráčku z USK, která si dala od reprezentace pauzu, postrádá Zrůstová hodně. Mimo jiné kvůli předzápasovým rituálům. Při jednom z nich jí pomáhá Vítečkovou nahradit Petra Kulichová.

"S Evžou jsme ale ještě měly rituál, že každá musíme dát trojku, než jdeme strečovat. Tak to tady dělám tak, že první střílím za Evžu a pak za mě. Takže jí mám takhle sebou," prozradila Zrůstová. "Jen když jsem to zkoušela poprvé, tak ta střela za Evžu šla dva metry vedle, tak jsem si řekla, tohle Evža fakt nebyla, a střílela jsem ještě jednou," dodala s úsměvem.