Večeřová: Rusky byly hrozně moc k poražení!

 

Až kdybyste viděli mlčky plakající Ivanu Večeřovou, až kdybyste spatřili rudý obličej vyčerpané Hany Horákové, až kdybyste slyšeli ohlušující hvízdot proti šestkám Rusky Stěpanové.

Až kdybyste se stali účastníky třítisícové mexické vlny, až kdybyste přikládali pod burácející kotel svými hlasivkami po každém výjezdu Češek do útoku. Až kdybyste si všimli neuvěřitelného čísla 26 v kolonce ruských ztrát.

 

Pak teprve byste možná aspoň částečně pochopili, jaký oceán zmaru prožívaly české lvice, když po dech beroucím úsilí přišly o fenomenální příležitost při mistrovství světa na domácí půdě pokořit velkého ruského rivala.

 

 

I nezdolná kapitánka Horáková, studnice nekonečných zápasových heroismů, čnící na hrací ploše jako gibraltarská skála do nebeských výšin, však nakonec musela skousnout první porážku na šampionátu v poměru 52-55.  

 

"Vyhrát tenhle zápas, mohlo nás to posunout o hodně výš, po stránce pohody i celkové hry. Po úspěších v přípravě se od náš čekalo až příliš a tohle je pro nás nepříjemná chvíle. Musíme ale najít cestu ven," potvrdil tíhu porážky kouč Lubor Blažek.

 

"Měly jsme tu výhodu domácího prostředí, ale nedokázaly ji proměnit. Já prostě....nevím,... nedokážu k tomu nic říct," ztrácela v slzách slova Ivana Večeřová, pro kterou to byla poslední šance na velkém turnaji Rusko porazit.

 

"Sama na sobě vím, že jsem to hrozně pokazila. Chtěla jsem strašně moc pomoct, jak nejvíc to šlo... A zase tam byly krásný okamžiky, kdy to holkám v obraně šlo, nebo i když jsem tam byla já. Pak tam byla moje hloupá trojková střela na konci. Celkově jsme se bály Máši Stěpanové pod košem, byly jsme zakřiknuté. Jediný, kdo to na sebe dokázal vzít, byla Hanka. Jako správná kapitánka," dostávala ze sebe široký vodopád lítosti jednatřicetiletá podkošová hráčka.   

 

 

"Bojovaly jsme, ale asi na nás sedlo trochu smůly, protože jsme měly tragické procento střelby," mrzelo i stabilní bodovou tahounku Evu Vítečkovou. Z pole dosáhla "shut-outu", nepadla jí ani jedna z 9 střel, včetně tří trojek. Když to nelepí ani takové snajperce, víte, že musí být zle.

 

Zápas, ani bídnou střelbu dvojek (46/13) i trojek (16/3) už vrátit nelze, sledovat však olbřímí úsilí všech hráček na hřišti byl zážitek, na který se nezapomíná.

 

Duel dvou nejvyšších týmů šampionátu, hraný na hranici vyčerpání, byl soubojem titánské velikosti Hany Horákové s mocnou ruskou přesilou.

 

Budila dojem nezničitelné supermanky, která prvních dvacet minut sama držela tým i celou atmosféru v hale nad vodou. Nastřílela skvělých 14 bodů, zbytek týmu se postaral jen o osm. Od vedení 8-5 se pro českou sestavu stalo takřka nepřekonatelným problémem skórovat ze hry.

 

I když tým v první čtvrtině solidně zavřel obryně soupeřů, kde hlavně Horáková agresí při zdvojování pomohla vybojovat několik míčů, neplechu začaly dělat hráčky z perimetru. V úvodu se dolů tlačila Korstin, později i další.

 

Rusky si navíc pomohly do poločasu 4 trojkami, což Češky nedokázaly ani jednou (8/0). Nutily se do mnoha zběsilých střel, bloky jim dávala i deska, Stěpanova se postarala o pokrytí podkošového prostoru, a když nezapršelo ani z otevřených pozic, hleděl tým s prosebnýma očima na Maják s číslem 9, který musel i na sílu chodit pro body. Z rychlého protiútoku i postupného útoku.

 

Češky tak za 20 minut moc nevytěžily z přísné agresivní obrany, jež donutila Rusko k 12 ztrátám, včetně množství kroků, a prohrávaly 22-33.

Navíc Burgrová si udělala v závěru druhé desítky už čtvrtý faul, když ji před tím kouč Blažek na hřiště vrátil už se třemi chybami.

 

 

"Byl to smolný, nenutný faul, který jsem ani neviděl. Ilonu jsem ale na hřiště vrátil úmyslně, aby nám skore ještě víc neuteklo. Hráče jde "sušit" na lavičce, ale jen do určité míry," podotkl trenér.

 

Reprezentantky potřebovaly na hřišti každý centimetr. I proto už brzy po startu byla na ploše nezvyklá skvadra se 4 velikánkami Burgrovou, Kulichovou, Vítečkovou a Veselou. Ani to však mnoho ovoce neneslo.

 

Když po změně stran ztráta narostla už na tucet bodů, rozhodla se Válečnice Hana k poslednímu kontraúderu. Nájezdem s faulem a vzápětí fantastickým ziskem přiblížila tým opět na dostřel. Vrhala se s nezaměnitelnou předvídavostí do pasů Rusek, padala na zem za kutálejícími se míči.

Za 30 minut vysázela 21 bodů, získala 9 faulů, přidala 4 doskoky, asistence i zisky. A také - po 6 ztrátách s Argentinou tentokrát vzdor nejtěžšímu soupeři a své extrémní aktivitě neměla jednu jedinou! Nejvíc si vzala k srdci důrazný pokyn kouče před zápasem, že se ztráty musí stlačit pod číslo 15. 

V poslední desítce konečně nastartovala i spoluhráčky. Pět bodů přidala Šujanová, dvě trojky trefila Elhotová. Za stavu 51-55 však půl minuty do konce držela míč na půlce soupeřka Hammon.

 

 

Bez pomoci faulu neřešitelná situace. Když vtom jí Horáková bleskurychlým hmatem vypíchla míč a vynutila si nesportovní faul. K smrti znavená však proměnila jen jednu šestku a následnou akci, jež musela být nutně tříbodová a podle pokynů měla směřovat na trojku pro Elhotovou či Vítečkovou, se zadrhla chybou hned na začátku

 

"To vypíchnutí na Hammon by normálně téměř žádná hráčka nezvládla. Hanka to ale umí, je k tomu ovšem potřeba i velké srdce. Pak už jsem počítal s nesportovním faulem Hammon, která tuhle situaci nemohla psychicky unést. A přiznám, že jsem čekal i horší zákrok než chycení zezadu," řekl k tomu český kormidelník.

 

Nejlepší střelkyně po Horákové byly Veselá s 8 a Elhotová se 7 body. Nikdo další nevyšplhal nad 5 bodů. Rusky podržela 13 body Hammon a 9 body s 13 doskoky a nemálo bloky Stěpanova.

 

Tým sice prohrál doskok 35-47, kde soupeři přenechal 15 nových možností zakončení. Zato ztratil jen 14 míčů, v bodech z brejků dominoval 14-5, v produkci z blízkosti koše prohrál jen 20-22. A hlavně díky Horákové si vynutil 23 šestek.

"Hrozně moc jsme chtěly. A Rusky byly hrozně moc k poražení... Ale, nevyšlo to," loučila se po utkání s těžkostí v srdci Ivana Večeřová.
 

Petr Hamták

Foto: carlosnovotny.com