Večeřová o Klausovi, koních i 19leté obryni

 

V ryku, přicházejícím z české kabiny, její vysoký hlas skoro zanikal. Přesto jedno slovo nešlo přeslechnout. "Nevěřím." Nebo lépe: "Nemohu uvěřit." Když tvrdí, že vítězstvím si byla jistá až tucet vteřin před koncem, zní to trochu jako nadsázka, ale Ivana Večeřová to tak skutečně myslela. Co všechno o čtvrtfinálové bitvě MS s Australankami ještě řekla?

To, že nás prosil o výhru před poslední čtvrtinou, jsem vůbec neslyšela. Nevěděly jsme vůbec, co se v hale děje. Já ani nevím, jak zápas probíhal. Jediné, co jsem sledovala, bylo skore.

 

Zvládly jsme ji zastavit super. Ony hodně hrály přes velikou Cambage, ale takhle mladá hráčka nemůže udělat takový zápas. Pak nějakou dobu nehrála, ale možná kdyby to na ni házely, třeba by to fungovalo. Pak už bylo zbytečné ji i faulovat. Do našeho zápasu totiž měla šestky asi 60 procent a s námi dávala všechny. My jsme na ni hlavně ani nedošáhly a někdy jsme se po ní plazily i zbytečně. Celkově to ale byl v obraně úžasný týmový výkon.

O hraní pod gilotinou čtyř faulů

Pořád to ale byly jen čtyři fauly. Lidi stáli za námi a nikdo nakonec nemusel ven pro pět faulů. Všechny jsme se snažily ubránit ohromnou Cambage, ale stejně jsme s ní nic nezmohly. Mohla na ni koneckonců jít i Jana Veselá s Evžou Vítečkovou, a to úplně v pohodě, navíc byla v záloze i Edita Šujanová.

 

Doskoky byly určitě zásadní. Trenéři nám zdůrazňovali, že Australanky tam budou chodit ve čtyřech a že my musíme taky. Chtěly jsme tam ty balony pokaždé urvat.

 

Určitě jsme nechtěly dopadnout jako před dvěma lety. Pořád tomu nemůžu uvěřit, že se to povedlo. Dřely jsme ale jako koně, padalo to tam, v druhé půlce se probudila Jana Veselá a na konci dávala důležité šestky.

 

O semifinálové výzvě
Už teď je to krásný, ale zároveň to přináší další tíhu zodpovědnosti. Teď už se bude čekat pomalu zlato, nebo že budeme na bedně. Uvidíme, co s tím budeme moct dělat.

 
 

Petr Hamták
Foto: carlosnovotny.com