Pumprla o zfrustrování Američana, jinakosti pětice Američanů, americkém Nymburku i fintě dle Birda

Nebyl nejlepším střelcem, zato v ratingu čněl jako maják. Mezi všemi aktéry zápasu. Tucet bodů po  ďábelských nájezdech, 8 doskoků, 5 asistencí, 4 krádeže, 4 získané fauly. V druhé půlce zavření bleskurychlé ústřední postavy soupeře, rozbíjení obrany, bloky, boj o každý míč v dosahu několika metrů. Řeklo by se "totální basketbal", i bez té střelby z dálky. Po dobu 32 minut. Proto respondentem Basketmagu po první domácí bitvě letošní eurocupové sezony, v níž jeho Nymburk rozbil Groningen o 33, nemohl být nikdo jiný než nakrátko střižený manžel, bratr, syn, vnuk i zeť Pavel Pumprla.

Pavle, v čem je to jiné hrát zápas proti týmu, který začne se základem se čtyřmi Američany a jedním rodákem ze Surinamu?
Neřekl bych, že to je tak jiné, než proti jiným soupeřům. I proti Arisu se tam kolikrát motalo čtyři nebo pět cizinců, což je hodně podobné. A když v Eurocupu může hrát cizinců, kolik chce, musíme s tím počítat. Naštěstí tihle Američani nebyli nějaká extratřída, takže se s nimi dalo hrát, i když jich bylo na hřišti pět.

Narážel jsem hlavně na individuálnější pojetí hry soupeřů, kdy se pak až sami zamotávali do vlastního driblingu.
To ano, ale na druhé straně když je těch Američanů pohromadě hodně, tak sobě si to dají. Spíš vázne spolupráce mezi Evropany a Američany, kde je to celkově jiný styl. U Groningenu bylo vidět, že i když hrál jeden sám, ostatní nebyli nijak frustrovaní. Počítali, že tak to prostě bude. A že v příštím útoku si zase zahrají oni.

Čemu přisoudit vaši nekoncentraci hlavně v první čtvrtce se 7 ztrátami?
Ono když člověk do zápasu vstupuje jako jasný favorit, což jsme myslím dnes byli, tak byť si stokrát může říkat, že do toho vstoupíme naplno, tak nějaké podcenění se tam vždycky objeví, což se bohužel vyskytlo i dnes. Proti lepším soupeřům by se to mohlo hořce nevyplatit, tentokrát jsme se naštěstí dostali rychle zpátky.



V jedné fázi druhé čtvrtiny byl na hřišti jako jediný Čech Sokolovský, za chvíli zase vy. Stáváte se americkým týmem?
(směje se) Holt ten trend je takový. Týmy se snaží být co nejsilnější, a když není dostatek domácích hráčů, tak se to musí kvalitně doplnit zvenku. Já ale myslím, že to máme poskládané velmi kvalitně, i co se týká povah, nikdo nikomu nic nezávidí a já doufám, že z toho budeme ještě hodně těžit.  

Nečas s Bendou v Soluni hráli dohromady kolem 25 minut, Benda dnes opět jen 11. Čím to je aktuálně dané?
Zápas se kolikrát musí přizpůsobovat soupeři a tomu, komu se daří. Drew Naymick a Lamayne Wilson mají poslední zápasy velmi slušnou formu a být na hřišti si zaslouží. Navíc v basketu to je tak, že se to prostřídá a za chvíli se bude dařit zase někomu jinému. A i minuty se protočí.

Chcete tedy říct, že Petr Benda teď nemá formu?
Ne, ne, to bych neřekl, ale v tuhle chvíli ji má Drew lepší.

Když jste se dlouho nemohli soupeři odpoutat, vzal za to na konci třetí čtvrtky třemi trojkami nenápadný střízlík Adrian Abrams. Nakonec to měl zpoza oblouku 5/5, je to skutečně takový střelec?
Evidentně má zápasy, kdy je pro něj hrozně těžké minout. Když se do hry dobře zapojí, může být podobný žolík jako Láďa Sokolovský. Střelu má tak rychlou, že se těžko brání, a když bude mít den, bude velmi platný a právě takto trhat zápasy.

Vy jste na mnoha pozicích byli vyšší, ale nějak přehnaně jste se nehrnuli na útočný doskok, tedy s výjimkou vás a kolegy Nečase.
Tohle nedokážu posoudit. Tady jsou specifické obroučky, hodně balonů se odráží daleko od koše, takže cpát se až do "bedny" na útočný doskok taky není nejlepší řešení. A v druhé půlce jsme jich už pár posbírali. (celkově v zápase 12)

Vy jste původně nebyl určený na obranu o tucet čísel menšího rozehrávač Bella, kterého jste si vzal na starosti v druhé půlce, že?
To určitě ne. Vždycky to vyplyne až ze zápasu. Pokud křídla soupeře nejsou tak nebezpečná hrou zády ke koši a mohou je bránit i naši rozehrávači, tak se já můžu přesunout na obranu rozehrávače. Jsem o něco větší než naši rozehrávači a je těžší přese mě střílet z dálky.

Postupně jste ho 1 na 1 čím dál víc vychytával, nebo jste ho s kolegou Nečasem ulovili do pasti zdvojení. Na co si bylo třeba dávat největší pozor?
Vždycky chvilku trvá, než si člověk navykne na soupeřovy pohyby. Když se ale přečte, což může dva tři útoky trvat, tak jsem na jeho pohybu už poznával, kdy se chystá vystřelit. A jelikož neměl tu střelu moc rychlou, dal se stíhat. Jednou jsem ho zblokoval a podruhé už radši nevystřelil a z výskoku to podal dál. I to nám pomohlo, stejně jako skvělé výpomoci Radka Nečase proti pick and rollu, kdy ten hráč už z toho byl tak frustrovaný, že to radši nehrál.  

V první půlce jste měli velmi málo faulů, začali už sudí uvolňovat metr, nastolený na startu sezony?
To myslím nebylo sudími, ti pískají pořád podobně. Spíš my celkově a tím i naše obrana nebyla tak agresivní, jak bylo třeba.

S klaksonem konce třetí čtvrtiny jste střílel zpoza desky obloukem svrchu, jaká finta to měla být?
Jednou jsem se díval na Larryho Birda, jak praktikoval střelu zpoza desky, a protože čas na nic jiného nebyl, musel jsem to zkusit takhle.