Nejlepší Brit před OH: "Nechápu, co se u nás děje"

 

Britský hráč Dan Clark se postavil za stanovisko FIBA počkat s rozhodnutím, zda tým pořadatelské země olympijských her v Londýně získá automaticky právo startovat ve sledovaném turnaji. "Je dobře, že nás vystavili takovému tlaku," uvedl v rozhovoru pro BBC.

 

Mezinárodní federace se definitivně vyjádří na zasedání 12. a 13. března. Do té doby dala britské reprezentaci lhůtu, aby svou výkonností dokázala, že nebude na olympiádě jen do počtu.

 

"Kdyby nám to dali rovnou, nic by se nezměnilo," nerozpakoval se prohlásit dvaadvacetiletý hráč madridského Estudiantes. "Potřebujeme vytvořit (kvalitní) domácí ligu a obecně zlepšit úplně všechno, nejen národní tým. Není dobře, když se veškerá snaha napře k jedinému cíli."

 

Co britský basketbal potřebuje nejvíc, jsou samozřejmě peníze. Ty se našly v okamžiku, kdy Londýn získal právo pořádat olympijské hry. V roce 2006 se začal formovat mužský výběr s cílem uspět před domácím publikem.

 

 

Dílčího, a dost možná že z hlediska FIBA rozhodujícího úspěchu bylo dosaženo po třech letech. Britové se kvalifikovali na mistrovství Evropy. V základní skupině sice v Polsku prohráli se Slovinskem, Španělskem i Srbskem, ale nikdy víc než o 18 bodů.

 

Na ostrovech se už radovali, že to stačí, ale řídicí orgán pochopitelně tlačil dál. Vznesl požadavek na daleko větší všeobecný pokrok britské basketbalové scény. "Jsem z těch, komu není úplně jasné, proč se u nás basketbalu ještě nepodařilo prorazit," přisadil si Clark. "Nevím, jestli chybějí trenéři, nebo co vlastně."

 

Talent, nejen svou výškou 208 centimetrů předurčený stát se první britskou basketbalovou hvězdou, pevně věří, že v jeho vlasti jsou lidé, kteří by se rádi dobrými trenéry a hráči stali. "Jen jim to umožnit," vyzval Clark sportovní orgány, aby našly peníze a pomohly.

 

Sám dělá, co může. V letní kvalifikaci o postup na letošní evropský šampionát byl nejlepším mužem svého týmu. V jednom z rozhodujících zápasů proti Bosně a Hercegovině nasázel ambicióznímu domácímu týmu v Sarajevu pět trojek a měl stoprocentní úspěšnost.

 

Velká Británie přitom má kde hrát. Za dějiště domácích utkání týmu slouží pěkné haly v Newcastlu, Birminghamu a Liverpoolu, jejichž pronájem také něco stojí.

 

Olympijský turnaj v Londýně 2012 bude opět pro dvanáct týmů. Některé si zajistí účast na kontinentálních šampionátech a o zbylá čtyři účastnická místa se na začátku července příštího roku má hrát finálová část kvalifikace. Kdyby Británie dostala "volňáska", zbydou jen tři místa.


Václav Peřina