NCAA: Hráči z Indiany, trojkař Obama a supersmeče

04.04.2010 - Redakce
počet přečtení: 2198
vytvořeno 04.04.2010, upraveno 04.04.2010

4.4. "Hráči z Indiany" jsou zpět. Jen k tomu nepotřebují zázraky jako jejich filmoví předchůdci, koučovaní slavným Genem Hackmanem.´Zabijáci favoritů z Butler University jsou zjevením, největší story a překvapením letošního NCAA Tournamentu, tedy play-off americké univerzitní soutěže divize I.


"Hráči z Indiany" jsou zpět. Jen k tomu nepotřebují zázraky jako jejich filmoví předchůdci, koučovaní slavným Genem Hackmanem.

Zabijáci favoritů z Butler University jsou zjevením, největší story a překvapením letošního NCAA Tournamentu, tedy play-off americké univerzitní soutěže divize I.
 
Po semifinálovém vyřazení Michigan State dnes v noci se posunuli už do velkého pondělního finále, jež bude opět vysílat i v Česku dostupná stanice ESPN America.
 
Soupeři na Butler stále nenašli protizbraň. Vždy když vyzkoušejí něco jiného, přijde 33letý kouč Butleru Brad Stevens s protitahem.
 
Trade markem týmu je však především obrana. I díky ní se v semifinále přenesli přes zranění dvou hráčů základní pětky a Michigan State zdolali po dramatu 52-50, když jim v útoku stačila produkce prakticky jen dvou borců.
 
Ten hlavní, autor 19 bodů a 9 doskoků Gordon Hayward, má tvář dítěte, které zdánlivě nemá šanci najít si v tvrdé mlýnici cestu ke koši. Jenže je to jen zdání, co klame.
 
Zajímavé je, že Butler Bulldogs (sezonní bilance 33-4) vyhráli oproti předchozím zápasům zcela netypicky. Se zoufalou střelbou 31 procent a trojkami, svou ústřední zbraní, 21/5. Ve druhé půlce si z trojek ani neťukli. 
 
Butler se však v boji o odražené míče vyrovnal jednomu z nejlépe doskakujících týmů Ameriky a území pod svým košem bránil jako tu nejnedobytnější pevnost.
 
"Hráli proti nám tak tvrdě, jako dosud nikdo. Je to fyzicky nadupaný tým," složil poklonu soupeři zklamaný kouč Michigan State Tom Izzo.
 
Přitom Butler, tým s kampusem jen pár mil vzdáleným od dějiště Final Four v Indiannapolisu, za posledních 12 minut dal jen jediný koš. I tak před 70 000 diváků dosáhl 25. vítězství v řadě, což je nejdelší šňůra v sezoně v celé zemi.
 
Ani ve finále však nebudou Bulldogs za favority. Narazí totiž na číslo 1 USA, Modré ďábly z Dukeu, kteří především díky 13 trojkám z 25 pokusů rozsápali v semifinále West Virginii 78-57.

A pak ještě díky přítomnosti obra pod košem Briana Zoubka, muže na černou práci, který nutně musí mít české předky, a s nímž v základní sestavě nastartovali Devils v této sezoně ke šňůře 13-1.  
 
Slavný Duke, vedený legendárním Mikem Krzyzewskim, se do Final Four probil poprvé od roku 2004. Krzyzewski dosáhl už na své vítězství číslo 76 v play-off a bude bojovat o svůj čtvrtý titul a první od roku 2001.

 
Dovést tým až k němu má především "Svatá Trojice" S-skórerů: Smith, Scheyer a Singler. A kdyby se někomu z nich náhodou nedařilo, bude tam Zoubek, aby doskakoval míče, co oni netrefí do železného kola s průměrem 45 centimetrů.
 
Druhé semifinále nabídlo i jednu srdceryvnou scénu, když se ve druhé půli hvězda West Virginie Butler po nájezdu pod koš a kolizi se soupeřem zřítila na zem s fatálně poraněným kolenem.
 
Ke svému hráči ihned přišel kouč Bob Huggins, ležícího jej objal a do ucha trpícímu a plačícímu svěřenci šeptal slova útěchy.
 
Už v předchozím průběhu play-off oslabená Virginie bez dalšího klíčového střelce neměla pražádnou šanci.
 
V nočním vysílání nemohl chyběl ani "basketbalový prezident" Barack Obama. Televize CBS předtočila šot o jeho střeleckém souboji s komentátorem Final Four Clarkem Kelloggem na zahradě Bílého domu.
 
Obamovi evidentně seděl pravý trojkový roh, přesto by byl zřejmě poražen, kdyby komentátor pár svých střel neodfláknul.
 
"Chci, abyste věděli, že Clark úmyslně minul několik střel, když byl ve vedení, protože nechtěl zesměšnit prezidenta. Jenže to ještě nevěděl, že pak prohraje," vyhlásil do kamer Obama a komentátor hrál údiv, jakoby jeho trefy skoro míjející obroučku byly náhoda.
 
Malou pozornost komentátoři věnovali dovednostním soutěžím, jež předcházely sobotním semifinále. A nutno říct, že jejich kvalita a atraktivnost vysoce předčila stejné soutěže v NBA.
 
Trojkaři měli před sebou tři kola. Nejdříve simultánní souboje, kde proti sobě na obou koších střílely dvojice soutěžících a na obrazovce přitom u každého naskakovaly graficky znázorněné proměněné pokusy. Souběžné sledování dvou střelců ve dvou výřezech vypadalo velmi atraktivně a je výzvou i pro příští české All-Star.
 
Teprve v semifinále a finále už každý střelec pálil sám s tím, že míče ve stojanech držely a pátý - gumový "money ball" - byl barevně odlišen.  
 
Dunkeři ukázali velkou show a především tři originální způsoby zakončení.

1) hráč si nahodil míč o desku a po výskoku a chycení balonu jej zarval otočený zády ke koši

2) asistent se rozeběhl s míčem a zlehka ho prohodil obroučkou, přičemž smečující už naskakoval z druhé strany, balon padající ze síťky chytil a pak sám smečoval

3) poměrně vysoký asistent stál pod košem, čelem k desce, a když se za ním blížil rozběhnutý soutěžící, nahodil míč o desku. Mezi tím rozběhnutý smečař kolegu přeletěl, nad ním zachytil míč a zarval do koše
 
Pole inovací se zdá nekonečné a soutěži určitě pomohlo, že ve finále měl každý soutěžící na svůj pokus minutu. Body za jednotlivé pokusy se pak sčítaly.
 
Trojky mužů i žen a smečování v televizi zabralo celkem hodinu a půl, tedy stopáž samostatného pořadu. A nuda to rozhodně nebyla. 
 
Petr Hatmák