Míjející Radovan K. o ztrátě jistoty a hlavě. Analyzující Radovan K. o práci s fauly a pomoci kolegy Zumera

Radovan Kouřil hraje patrně na dlouhou dobu dopředu svá poslední utkání na českých palubovkách. I řekl si před evropským turnajem, že si je pořádně užije, a do šampionátu vtrhnul jako rozbouřená Ostravice. Toho si soupeři nemohli nevšimnout, a tak proti němu v posledních zápasech staví takřka protipovodňové zátarasy. Výsledek? Úspěšnost jeho střelby z pole klesla v posledních třech kl(es)áních až na 31%. Přesto je ale stále vůdčí postavou českého týmu. Přesto by bez něj ambice domácích zůstaly krutě nevyslyšeny. Po postupovém zápase s Ruskem Radovan hovořil nejen o svých útrapách.

Kapitáne, v prvním poločase to několikrát vypadalo, že se dostanete do výrazného trháku a ruský odpor paralyzujete. Čím to bylo, že se soupeři pokaždé podařilo vcelku rychle vrátit zpět do zápasu?
Byla to dost moje "zásluha", že jsme se nedokázali utrhnout. Mně se vůbec nedařilo střelecky a k tomu jsem měl i pár zbytečných ztrát, které pomohly Rusku k několika rychlým protiútokům. Jejich rychlé a snadné koše jsme nedokázali zastavovat a oni se díky tomu stále drželi ve hře.

Jednou z hlavních příčin vašeho vítězství bylo výtečné pokrytí nájezdníka Fedorčenka. Byl právě on postavou, na kterou jste se před zápasem nejvíc připravovali?
Neřekl bych, že jsme se na něj připravovali nejvíc. Samozřejmě jsme ale byli upozorněni, že je to hodně dobrý hráč. Věděli jsme, že má veliké kvality, ale zase není tak dobrý střelec z dálky, takže jsme se od něj snažili odstupovat a nenechávali jsme ho najíždět.

V celém dnešním utkání jste příliš nesahali po zónové obraně. Počítali jste s převahou osobky už před zápasem, anebo to vyplynulo až ze hry?
Myslím, že o tom rozhodl až samotný průběh zápasu a především hra Rusů, kteří nás, když jsme hráli zónu, dokázali poměrně jednoduše přehrávat. Potom jsme pochopitelně zvolili taktiku, že budeme zůstávat v osobní obraně.



Dalším rozdílem ve vaší hře oproti včerejšímu klání se Srbskem byla zlepšená práce s fauly. Soupeř se dnes nedostal k tolika jednoduchým zakončením a tříbodovým akcím po koši s faulem. Tohle vám trenéři asi hodně vštěpovali, že?
Ano, o těhle věcech se v šatně mluví dost. Je to jeden z našich velkých problémů a my víme, že s fauly musíme nakládat o poznání lépe, nežli tomu bylo včera. Myslím si, že se nám to dneska v té koncovce poměrně dařilo.

Rusové se na šampionátu prezentují precizně zvládnutým zónovým presinkem, a když po něm sáhnou, soupeř se většinou nestačí divit. Proti vám ho ale příliš nevyužívali. Bylo to dáno tím, že jste na něj byli dobře připraveni a oni cítili, že tentokrát nepřináší očekávané ovoce?
Oni ten zón-pres mají sice propracovaný, ale když si ho soupeř dokáže dobře rozebrat (Radovan narážel zejména na moment ze druhého poločasu, kdy Češi překonali na tři přihrávky celé hřiště a elegantně se dostali k jednoduchému zakončení zpod koše - pozn.), tak pro ně zkrátka nemá cenu, aby se v tom dál trápili.

Dnes jste se ale trápil bohužel vy. Z 15 střel z pole jste proměnil jen 5, navíc jste vyrobil i několik zbytečných ztrát. Je to do jisté míry způsobeno tím, že se na vás soupeři zaměřují intenzivnějí, nežli v úvodu mistrovství? Cítíte zvýšený tlak?
Určitě ano. Cítím, že se na mě ostatní týmy celkově dost připravují, ale já se to snažím nevnímat a snažím se hrát stále svoji hru. Bohužel se mi teďka nedaří, ale já doufám, že to zase přijde a bude to padat.

Když nejde střelba z dálky, měl by se hráč víc pokusit o nájezdy. Vy jste ale dnes do koše moc nechodil. I to bylo dáno defenzívou soupeře?
Řekl bych, že to opravdu bylo jejich velice dobrou obranou. Mají tam jednoho skvělého obránce (Tarase Klyundikova s číslem 8 - pozn.), který byl na mě furt přilepený, a poměrně těžko jsem se přes něj prosazoval do nájezdu. Víc na mě pak vycházely nějaké střely.

Na svůj věk jste už dost zkušený hráč, a tak byste se měl umět se špatnou střeleckou formou vypořádat. Máte na to nějaký vyzkoušený recept?
(usmívá se) No, já nevím...

Nebojte se, Radovane, a prozraďte klidně nějakou zvláštnost. Třeba něco na způsob toho, že vám pomáhá po nevydařeném zápase spát jenom na levém boku...
... (směje se) Tak to nic takového nemám. Já si myslím, že je to prostě v mojí hlavě, že jsem si do těch střel přestal trošičku věřit. Musím příště trefit nějakou střelu ze začátku a určitě se zase chytím.

Ještě jedna podstatná věc nezazněla - český tým dnes dokázal podržet váš back-up David Zumer. Jak jste jeho představení viděl vy?
Určitě to byl zatím jeho nejlepší zápas na mistrovství a patří mu za to velké díky. Troufám si říct, že dneska zahrál dokonce líp, než já.

Dokážete si vůbec předtavit, jak se hraje takhle nevysokému basketbalistovi? Jak veliký je to podle vás handicap?
Představit si to dokážu, protože já jsem hrál s podobným handicapem na mistrovství Evropy minulý rok. Musím říct, že je to hodně těžké.

Vaším posledním soupeřem v osmifinálové skupině budou Němci, kteří jsou podobně jako Srbové značně urostlí a vysocí. Řečeno s nadsázkou, bude se vám s tímhle vědomím vůbec chtít jít do zápasu?
Je pravda, že jsou hodně vysocí a i fyzicky vyspělí, ale my máme pod košem dva kvalitní pivoty, kteří se s nimi určitě rádi poperou. Takže si zítra s nimi pokusíme zahrát dobrý zápas a pokusíme se vyhrát.


Matěj Sýkora
Foto: ČBF