Křídelník Hruban o vyřazení mistra Itálie, euroligovém Eurocupu, srovnání s ME a nervozitě robotů z Kazaně

Když se v minulých letech týmu Nymburka dvakrát povedl postup do čtvrtfinále Eurocupu, stačily k tomu vždy dva postupy. Ze základní skupiny a poté z Last 16. Jenže to ještě v soutěži působilo skromných 32 celků. Teď jich startovalo 48, a když jich ze základní fáze prošlo 24 dál, propadlo do fáze Last 32 ještě 8 mužstev vyřazených v základní části Euroligy. To je dohromady 56 účastníků a bezmála dvojnásobek celků oproti minulosti. K postupu do čtvrtfinále tak letos bude (pro kmenové eurocupové týmy) třeba hned tří postupů. A boj o něj nyní čeká i české mistry. O letošním ročníku Eurocupu, postupu přes italského šampiona a receptu na téměř neporazitelné roboty z Kazaně Basketmag hovořil s reprezentačním křidelníkem Vojtěchem Hrubanem.

Vojto, byl zápas v Sieně, který jste na závěr fáze Last 32 nesměli prohrát o více než 8 bodů, tím psychicky nejtěžším v sezoně?
Stoprocentně. Už šlo o hodně a ten postup mezi posledních 16 byl velmi těžký. Museli jsme přejít přes spoustu kvalitních týmů a bylo to o to těžší, že jsme to měli slušně rozehrané a rozhodně jsme postup nechtěli ztratit. To by byla obrovská škoda. Pro tohle všechno šlo o ohromně psychicky náročný zápas.

Přestože Siena už hrála vlastně o soutěž níž, než sezonu zahájila, a chyběl jí lídr z úvodu sezony Hackett, bylo na ní znát, že do play-off chce?
To bylo znát hodně. Začali dost zhurta, jezdili po celém hřišti a výborně bránili. My se s nimi ale dokázali vždycky udržet a pokaždé to stáhnout na ten kýžený rozdíl. Ke konci už se pak možná projevila jejich nervozita. Nedali dvě tři otevřené střely, kdy jsme ovšem měli i dost štěstí, protože je vysílali jejich výborní střelci. Dát to, mohl ten konec vypadat úplně jinak.  

Jednu chvíli jste ztráceli 12 bodů a ještě necelé tři minuty do konce 10, což už znamenalo postup Sieny. Jak velké obavy vás tam svíraly?
Nějaké byly, ale my jsme věděli, že za stavu o 12 to vlastně bylo jen o 4, což nepředstavovalo žádné tragické skore. A těch 10 bodů tři minuty do konce v podstatě nic neznamenalo. Vlastně se i tak hrála vyrovnaná koncovka. Pak už jsme samozřejmě věděli, že na výhru mít nebudeme. Šlo už jen o ten postupový rozdíl.



Mezi posledních 16 i díky vám nepronikly 4 z 8 euroligových celků (německý, italský a polský mistr, plus vicemistr Francie), dále aktuálně třetí tým italské ligy, belgický a izraelský šampion, nebo Zaragoza s Bilbaem z ACB. Co to o letošním Eurocupu vypovídá?
Rozhodně to, že rozšíření soutěže i přijetí euroligových týmů znamenalo velké zkvalitnění soutěže. Loni jsme se dostali do Last 16 už díky jedinému postupu a přešli jsme přes týmy jako Prienai nebo Jeruzalém, který sice letos postoupil i z Last 32, ale má výrazně kvalitnější kádr. Letos jsme k postupu mezi šestnáctku museli vyřadit Le Mans, Artland a potom Haifu a Sienu jako mistry Izraele a Itálie. Takže i přes rozšíření soutěž prošla zásadním zkvalitněním. Možná ta větší obtížnost byla daná tím, že jsme se dostali do té silnější Západní konference Eurocupu. O to větší úspěch je pak postup z Last 32.

Spoluhráč Petr Benda podotkl, že VTB liga je díky někdy až pohádkovým rozpočtům klubů výš než Eurocup. Přesto - nezasahuje už horní patro Eurocupu svou kvalitou do spodního patra Euroligy?
Řada týmů z poslední šestnáctky v Eurocupu by bez problémů mohla hrát základní skupinu Euroligy na úrovni čtvrtého až šestého místa. To bylo znát v Last 32, kde se euroligistům obecně moc nedařilo. V Eurocupu teď hrají týmy jako Kazaň, Valencie nebo Chimki, které by mohly v Eurolize hrát i o postup do TOP 16 nebo dokonce o play-off. Takže zápasy mezi posledními 16 Eurocupu už se svou kvalitou posunou na úroveň základních skupin Euroligy.

Vy máte osobní zkušenost i s mistrovstvím Evropy. Jak by takový zápas s Chimki vyzněl ve srovnání s loňským utkáním třeba se Slovinci nebo Chorvaty?
Tohle už se srovnává těžko. Ta kvalita na ME je ještě o něco výš, protože obrovský faktor hraje nacionalismus všech týmů. Myslím tím, že soutěživost je tam vyhnaná ještě mnohem výš. Jednoduchý tak není ani duel proti papírově slabšímu týmu, protože každý do toho dává 100 procent každý jeden zápas.

A teď k vašemu super těžkému soupeři pro první kolo play-off. Bude jím Kazaň, jejíž hráči už při utkání VTB ligy v Nymburce připomínali strojovou přesností své kombinační hry roboty. Co proti tomuto zápasu můžete změnit nebo zlepšit, aby to na úvod série - opět v domácím prostředí - dopadlo lépe?
Zrovna proti nim jsme neodehráli vůbec dobrý zápas, respektive jeho první poločas. Musíme hrát konzistentně celých 40 minut, což se nám zatím povedlo jen v pár (evropských) zápasech. Nesmíme mít žádné velké výkyvy, protože oni jsou opravdu takoví roboti. Hrají výborný basket, chytrý, týmový a každé zaváhání jako třeba tři ztráty za sebou umějí potrestat bodovou šňůrou. A to už by se strašně těžko lámalo zpátky. Hlavní tak bude dobrá obrana a 40 minut bez výkyvů.

Je aspoň malou výhodou, že začínáte doma, kde lze doufat v bitvu?
To stoprocentně. Právě tohle nastavení formátu play-off je naší výhodou. Pokud by se nám zápas povedl, a dá-li Bůh, pokud bychom ho i vyhráli, na Kazani by byl obrovský tlak a nám by stačilo se venkovním zápase nějak držet. Celá nervozita by pak byla na Kazani, což by pro ni bylo těžší.