Guardka Elhotová o peklu v Salamance, ochrance pro Laiu, zápase do historie a místu, kam už nikdo nechce

INTERVIEW BASKETMAGU   Štastné jako blechy se ve středu vracely ze salamankové jámy lvové hráčky pražského ZVVZ USK, před nimiž nyní stojí historická šance probít se s klubem vůbec poprvé mezi nejlepší čtyřku Evropy. Tahle zkušenost by byla nová i pro půvabnou reprezentační křídelnici Kateřinu Elhotovou, jež vám nyní bude vyprávět o pekle prvního čtvrtfinále Euroligy, a vedle toho už vás bude zvát i na páteční mega duel do pražské haly Královka, kde se svým týmem bude chtít pouť do Final-4 definitivně stvrdit. Začíná se úderem 18. hodiny a bude to pořádný hukot.

Katko, jak dlouho jste měla z hlukové bouře v Salamance zalehlé uši?
No, bylo to dost nepříjemný. Lidi tam pískají a pískají bez přestání celý zápas. Takže je složité se na zápas vůbec koncentrovat. V uších už mi teda nepíská, ale celkově to bylo náročný.

Pokud jsem dobře slyšel, fanoušci vám celý zápas do útoku houkali ruční sirénou. Bylo to hodně šílené? A zkoušely jste protestovat?
(směje se) Vidíte, já se asi tak soustředila na ten útok, že o tom ani nevím. Ono se to asi ztrácelo v tom celkovém hluku. A protestovat? V takové atmosféře si myslím, že bychom s tím neuspěli, navíc ještě v průběhu zápasu.



Panuje v Salamance, když se navíc do hlediště nahrne 3500 lidí jako proti vám, to nejstrašnější prostředí, jaké můžete v Eurolize zažít?
(smích) Kdybych měla vzít všechny dosavadní zápasy, tak určitě. Pamatuju si ještě loňské utkání, které jsme tam prohrály. Tehdy už s námi v týmu byla Laia Palau a v hledišti se na ni hodně zaměřili, což je pro mě u hráčky národního týmu Španělska nepochopitelné. Sprostě tam na ni křičeli a i po zápase nás požádala, abychom šly kolem ní a ukryly ji mezi sebou cestou do autobusu, protože ty lidi na ni šahali a bylo to opravdu nepříjemný. Tohle bylo nejhorší, co jsem zažila. A hlavně to musel být strašnej zážitek pro Laiu.

Vyslechla si ona i kolegyně Veselá, jež rovněž hrávala za Valencii, během zápasu hodně?
Prý to byla docela síla. Já španělsky neumím, tak to nemůžu moc hodnotit, ale jen z výrazu těch lidí, co křičí, poznáte, že to asi nebude nic příjemnýho. Vzhledem k tomu, že tam hrajeme pravidelně, tak už to teď jen rychle probereme po zápase. Navíc domácí prohráli, takže z hlediště všichni okamžitě zmizeli a neměli chut už cokoli křičet.

I když se Laie Palau ve hře něco povedlo, neprojevovala žádné emoce, stejně tak jsem ji neviděl hecovat ostatní a tak dále. Byl hlavní důvod ten, aby na ni hlediště neútočilo ještě víc?
Určitě to bylo tím. Jí se totiž může cokoli vymstít, protože ty lidi jsou fakt příšerný.

Pro Palau to vůbec musel být speciální zápas, kdy navíc nastoupila proti spoluhráčkám z reprezentace. A když jako rozehrávačka měla 10 doskoků, asi jí na tomhle utkání hodně záleželo, že?
Jo, jo. Pro ni to byla speciální motivace. Tohle by jistě řekla líp ona sama, jak to cítí, ale už jenom ta atmosféra při utkání na člověka hodně zapůsobí.



Je až symbolické, že právě Laia Palau sebrala rozhodující útočný doskok, po němž urvala svou střelou vítězství Jana Veselá, tedy dvě bývalé hráčky někdejšího velkého rivala domácích z Valencie?
Já jsem byla za ten koš "Vesi" hrozně ráda. Nevím, jakou měla v utkání střelbu celkově, ale tohle byl nejdůležitější koš zápasu, takže super pro nás.

Kouč soupeře podotkl, že jste byly vyšší a fyzicky silnější. Chtěly jste právě tuhle svou výhodu v zápase co nejvíc využít?
Tak v té jedné sestavě určitě vyšší jsme, když je tam Vesi (Veselá), Soňa (Petrovič) a ještě dvě dlouhé. Oni zase mají výhodu v běhání do protiútoků, což se nám ale podařilo vykrýt. Taky to byl náš hlavní úkol. I proto jsme s nimi dokázaly držet krok a nakonec vyhrát.

Vám vlastně fungovalo skoro všechno, ovšem až na jednu činnost, která vám mohla klidně srazit vaz - a to byla střelba dvojek (60/20). Šlo jen o tenhle zápas, nebo se vám to stává častěji?
Troufám si tvrdit, že to bylo hlavně v tomhle zápase. Určitě hrálo roli, že jsme k zápasu nastoupily až v 9 večer, na kdy byl zápas posunut z původní půl deváté, což jsem moc nepochopila. A my takhle pozdě nejsme zvyklé hrát. Zase ale nechci tvrdit, že dvojky byly takové jenom kvůli nočnímu začátku. Roli tam hrálo víc faktorů a já si troufám tvrdit, že v pátek to bude lepší.  

Vám v takto důležitém zápase chyběla střelkyně Vítečková. Z jakých důvodů?
Tohle bych si radši nechala pro sebe.



Důležitou oporu od poloviny třetí čtvrtiny postrádal i domácí celek, neboť kvůli zranění kolena musela odstoupit klíčová skórerka Murphy. Jak důležitá okolnost to byla? A bude tato křídelnice chybět i v Praze?
Je to jejich nejvíc bodující hráčka a chybět jim bude moc. Oni jsou ale takový tým, který se i tak umí semknout, a my nemůžeme spoléhat na to, že když jim bude chybět, tak s nimi nebudeme mít problém.

Očekáváte na druhý zápas v pátek od 18 hodin zaplněnou halu Královka na pražské Letné? A neobáváte se, že vás může v historický okamžik svázat nervozita?
Myslím, že hala bude hodně naplněná a že lidé to budou chtít vidět. A hlavně doufám, že to bude poslední zápas proti Salamance v téhle sezoně. Stejně tak věřím, že svázané tlakem nebudeme a ani nesmíme být. Jsme kousíček od historického úspěchu a musíme prostě ukázat, co v nás je, protože nikdo už nechce jet znovu do Salamanky. Všichni do toho dají sto procent a myslím, že můžeme být úspěšné.

Byl by případný úspěch vaším zlatým loučením s USK, nebo v klubu budete pokračovat dál?
Smlouvu na další rok ještě nemám. Teoreticky by to tedy zlaté loučení být mohlo, ale já ke svým dalším krokům ještě nechci říkat žádné podrobnosti.