11.12.2014 - Redakce
počet přečtení: 1428
vytvořeno 11.12.2014, upraveno 11.12.2014
ECHO 20. KOLA NBL Číslem dvacátého dějství Kooperativa NBL je počet diváků na sportovně-kulturním představení v Areně Pardubice: 3240. Tolik lidí se na zápas nejvyšší soutěže mužů nedostavilo od jarního play-off a překvapením bylo takové množství i pro samotný BK JIP, který domácímu duelu s USK nachystal originální předehru v podobě výstupu umělců z Komorní filharmonie Pardubice. Když pak Beksa i přes hraní s ohněm zvládla prodlužované drama pod koši, byl z pohledu Východočechů sukces akce s charitativní nadstavbou dokonalý.
ECHO 20. KOLA NBL Číslem dvacátého dějství Kooperativa NBL je počet diváků na sportovně-kulturním představení v Areně Pardubice: 3240. Tolik lidí se na zápas nejvyšší soutěže mužů nedostavilo od jarního play-off a překvapením bylo takové množství i pro samotný BK JIP, který domácímu duelu s USK nachystal originální předehru v podobě výstupu umělců z Komorní filharmonie Pardubice. Když pak Beksa i přes hraní s ohněm zvládla prodlužované drama pod koši, byl z pohledu Východočechů sukces akce s charitativní nadstavbou dokonalý.
"Od USK to byl heroický výkon," vypíchl po 45minutové bitvě kouč JIP Dušan Bohunický, který Hráčem utkání vyhlásil Levella Sanderse. "Něco podobného jsme zažívali my, když se nám zranilo několik hráčů - ostatní se pak dokázali víc semknout a to byl i případ USK."
Kouč přesně věděl, kde v utkání nastala zrada. "Vedli jsme po 35 minut, ve třetí čtvrtině až 15bodovým rozdílem, ale právě v této pasáži nás limitovala menší touha ještě zvýraznit náskok a definitivně zápas zlomit. Často jsme se dostávali do situací, kdy jsme nehráli rychlý protiútok, ale zpomalovali hru, čímž jsme se připravovali o lepší situace pro zakončení."
Vedle střeleckých výkyvů Bohunickému nejvíc vadilo, že obrana dávala příliš prostoru Feštrovi. "Drželi jsme určitý systém, ale chtěli jsme být ještě aktivnější, přinutit Feštra k nepřesným přihrávkám a nenechat ho hrát tolik s míčem. Tento záměr se nám však nepodařilo naplnit."
Kormidelník USK Mirsad Alilovič, který postrádal trio Krušič, Nikolič, Peterka (chyběl tak proti Pardubicím i ve druhém vzájemném zápase sezony), sportovně ocenil svého slovenského kolegu. "Mám rád tento typ trenérů, kteří drží svůj obranný styl, což se potvrdilo i dnes. Všichni hráči Pardubic táhli za jeden provaz a byli ztotožněni s tímto stylem. To se mi moc líbilo."
Pro Aliloviče byl prý daleko důležitější než nešťastně ztracený zápas způsob, jakým jeho celek hrál. "Protože to bylo poprvé, kdy jsem na hráčích opravdu viděl, že se nebojí a jdou za vítězstvím. Vůbec se nebáli v útoku, v obraně komunikovali tak, jak měli, byl to vlastně první okamžik toho, kdy hráči si šli pro vítězství. Mnohdy se stalo, že v posledních prohraných zápasech se právě toho báli - cokoliv na hřišti udělat. Tentokrát to ale bylo naopak, jen v závěru byly šťastnější Pardubice."
V asi nejlepším zápase od přestupu do Prostějova se v Opavě ocitl Jan Tomanec, který jako Hráč utkání mocně tlačil Orly k poměrně nečekanému vítězství o 14 bodů. A nepotěšil tak návštěvu více než tisíce fanoušků v opavském hledišti.
"Tentokrát přijel úplně jiný Prostějov, než jaký tu hrál v prvním zápase. Byl plně koncentrovaný a porazil nás výbornou obranou. První půlku jsme se opravdu těžko prosazovali v útoku a nebyli jsme tak koncentrovaní v obraně, i když jsem kluky upozorňoval na to, že soupeř přijede v úplně jiném rozpoložení než minule. Nevyhovovala nám těsná obrana Prostějova, kdy jsme se museli uvolňovat a hrát jeden proti jednomu do zahuštěné obrany," pravil poražený kouč Petr Czudek. "Soupeř měl výškovou převahu, což jsme se snažili rozběhat. Selhaly nám ale trojky, i když ty, které jsme proměnili, byly zase z těžkých pozic. Soupeř se na naši distanční střelbu dobře připravil. A když jsme se dotáhli, tak nás srážely vlastní chyby."
Protějšek Zbyněk Choleva doplnil: "Rozdíl mezi výkony obou týmů byl ve střelecké potenci. Naši pivoti dávali body a přidal se i Honza Tomanec z dálky, což byl asi rozhodující faktor, takže obrana domácích se musela víc otevřít. Byť jsme se soustředili na trojky soupeře, hned v první čtvrtině jsme dostali tři. Naštěstí pro nás pak trojková střelba domácích nepokračovala v takovém tempu. Je to pro nás velmi důležité vítězství, protože v poslední době nehrajeme v excelentní formě."
Podle power forwarda domácích Martina Gniadka, který ještě nejméně do Vánoc bude v zápasech ozdoben ochrannou maskou, bylo zásadním faktorem neproměňování volných střel jeho týmu. "Hlavně já jsem toho v prvním poločase neproměnil dost. Klidně tu prohru vezmu na sebe, netrefoval jsem se, oni pak už neměli důvod mě víc bránit, čímž by se uvolnil prostor pro spoluhráče."
Důvod pro to, že obrana hostů svou kvalitou převyšovala tu opavskou, viděl Gniadek rovněž jasně: "Plynulo to z toho, že jsme neproměňovali šance. Petra Dokoupila si výborně pokryli, takže mohli obranu zatahovat do "bedny". O to těžší pak bylo tam najíždět. Ale jak říkám, volné střely jsme měli. Kdybychom je proměnili, hlavně tedy já, tak zápas mohl vypadat úplně jinak."
Překvapivý muž, 18letý 185 vysoký děčínský rozehrávač Filip Kroutil (na snímku v bílém dresu s číslem 13), byl ve svém dosud nej zápase v NBL (10 bodů za skoro 22 minut) vyhlášen i jeho Nejlepším hráčem. A když se tak stalo před tisícihlavým domácím publikem, a navíc ve vítězném derby s Ústím, je jisté, že si tento zážitek vystaví ve své virtuální Síni slávy na velmi významné místo.
"Ústí mělo v poslední době výborné výsledky a jeho ofenzivní síla vyjadřovaná bodově byla pro naši obranu velkým vykřičníkem. My se snažili najít nějaké slabiny, abychom soupeři nedovolili spustit ofenzivní festival nebo najít dobrý rytmus. Od začátku jsme hráli velmi koncentrovaně, s velkou mírou intenzity a s nasazením. Už raketový vstup do první čtvrtiny nás dostatečně uklidnil, druhá ale byla trochu horší, protože tam jsme zpomalili a nechali soupeře po některých našich mentálních chybách zkorigovat poločasový výsledek," hodnotil vítězný lodivod Pavel Budínský.
"I ve druhém poločase jsme pokračovali v podobném duchu, byť jsme v průběhu třetí čtvrtiny hráli trochu pasivně a staticky v útoku," dodal kouč, který si považoval zavření Pand na 72 bodech.
Podle ústeckého asistenta Martina Stavěla byl průběh utkání velmi podobný tomu prvnímu. "Celý ráz zápasu určila už první čtvrtina, která vypadala z naší strany hrůzostrašně, zejména v obraně. Pokud necháme soupeře, jako je Děčín, v domácí hale trefit 6 trojek za první čtvrtinu a mít 13 útočných doskoků během prvního poločasu, tak prostě nemůžeme vyhrát. Tohle byly dva klíčové faktory, nicméně oba mají společného jmenovatele, a to je agresivita a tvrdost, se kterou Děčín hraje. Bylo to to hlavní, co jsem hráčům před zápasem říkal! Věděli to, i přesto se s tím ale nedokázali popasovat. Děčín nás přehrál a vyhrál naprosto zaslouženě."
94bodovou sprchu pustili doma na Kolín svitavští Tuři, kteří se výhrou o parník oklepali ze šňůry 6 porážek.
"V našem družstvu se zase probudila bojovnost, po které jsem volal v předchozích utkáních, která jsme venku prohráli. Domácí palubovka je domácí palubovka, především ale bylo vidět, že jsme byli po vítězství od začátku hladovější. Šli jsme dobře a bojovně do obrany a získali jsme díky tomu spoustu míčů po neproměněných střelách soupeře. Dařilo se nám zakončovat tak, jak jsme doma zvyklí, tedy i z nijak super útoků. Pomohlo nám i to, že američtí rozehrávači soupeře byli horší než naši. V Kolíně nám Američané zápas vzali, tentokrát to bylo opačně. Nezahráli dobře, a i proto jsme přesvědčivě vyhráli."
Protějšek Predrag Benáček byl velmi skleslý. "Neměli jsme žádnou šanci. Utkání jsme si prohráli v prvním poločase vlastními chybami. Nedělali jsme to, na co jsme se připravovali. Domácí rozehrávači Macela se Šotnarem přehráli oba naše americké rozehrávače. Naše hra byla neúčinná, zkušení hráči dali jen pár bodů, nejlepší byl mladý Faifr. Taky jsme neubránili Abercrombieho a Votroubka, přestože víme, jak hrají. To je příčina třicetibodového rozdílu."
"Je to snad desáté utkání, které se vyvíjí tak, že když nám soupeř uteče na čtyři až osm bodů, tak to hráči odevzdají, neumějí to zastavit, nepomohou timeouty, střídání, nic. Je to náš velký problém. Z toho, co jsme doteď prohráli, se to takhle v 80 procentech případů stalo. Jakmile jde soupeř do vedení, nebo i když stahuje náš náskok, přestaneme hrát, jdeme výkonem dolů, dolů a dolů a neumíme se zvednout."
Jen o něco lépe než Kolín dopadlo Brno v Jindřichově Hradci, kde padlo 91-67. "Na začátku jsme sice vedli, ale potom domácí převzali hru do svých rukou, udělali bodovou šňůru a hned od startu měli zápas pod kontrolou. My jsme se zapomněli v autobuse, nevím, proč jsme hráli tak špatně v obraně i útoku. Na náš útok se strašně těžko z lavičky koukalo. Musíme na tento zápas rychle zapomenout, protože to byl asi náš nejhorší výkon sezony. Rozjetý Hradec poslal do hry kromě výborných cizinců i své mladé hráče, kteří opory zastoupili a možná hráli bodově ještě lépe. Všem se dařilo, vše jim vyšlo," vykládal po už 16. porážce sezony nehrající kapitán Mmcité Filip Šmíd.
Domácí trenér Karel Forejt, jenž Hráčem zápasu vyhlásil autora 4 trojek a 16 bodů Adriana Melskiho (nastoupil teprve počtvrté v sezoně, na snímku v bílém s číslem 11), měl prý z utkání původně obavy.
"Brno nepředvádí špatné výkony. Hraje s českou sestavou, s mladými hráči a klobouk dolů za to, co předvádějí. Dnes mi přišel jejich výkon na začátku ustrašený a to nám pomohlo. Vstoupili jsme do utkání koncentrovaně, měli jsme potřebnou agresivitu a jistou kvalitu v obraně, kde jinak míváme díry. Náskok narůstal, i když jsem sáhl do sestavy. Mladí kluci z lavičky přinesli jistou útočnou kvalitu a snažili se i v obraně."
Copyright © 2015 - 2025 Basketmag. Created by: LERIS.cz