Elhotová o nechuti bránit, verbálních útocích na Kulichovou i výhodě brzkého výprasku od mistra

17.01.2011 - Redakce
počet přečtení: 2010
vytvořeno 17.01.2011, upraveno 17.01.2011

Stačí čtyři čísla, aby ústa zůstala otevřená dokořán. 80-57 a 91-36. První skore představuje výsledek utkání, druhé poměr týmových ratingů. Cifry před pomlčkami patří Friscu Brno, čísla za pomlčkami - ne, ani Pardubicím, ani VŠ Praha, ale účastníkovi euroligového play-off USK Praha, v této sezoně pokořiteli Spartaku Moskva!

Stačí čtyři čísla, aby ústa zůstala otevřená dokořán. 80-57 a 91-36. První skore představuje výsledek utkání, druhé poměr týmových ratingů. Cifry před pomlčkami patří Friscu Brno, čísla za pomlčkami - ne, ani Pardubicím, ani VŠ Praha, ale účastníkovi euroligového play-off USK Praha, v této sezoně pokořiteli Spartaku Moskva!

Ne že by úřadující mistr s kostrou Ford, Halvarsson, Škerovič a Eldebrink, která si odkroutila většinu zápasu, nemohl hrát s nabitou sestavou pražských medailistek MS vyrovnaný zápas, ale takový výprask v duelu dvou bezkonkurenčních českých celků nemohl čekat nikdo. Výprask, kterému ve 13. kole ŽBL velela autorka nepravého triple-doublu Cheryl Ford s 16 body, 27 doskoky a 12 získanými fauly! Basketmag se na okolnosti senzačního výsledku zeptal vicemistryně světa v dresu USK Kateřiny Elhotové.

Katko, jak moc jste byly těsně po konci utkání z výsledku špatné?
My jsme už delší dobu před koncem prohrávaly o víc bodů, takže to nebylo jako facka, když se prohraje v koncovce. Ale bylo to špatné. Za stěžejní považuju, že jsme nedokázaly pokrýt Ford pod košem, a hlavně na začátku jsme si nechávaly dávat koše z rychlých protiútoků. Několikrát se nám stalo, že naši malí hráči, kteří byli zpátky v obraně první, si museli vzít jejich dobíhající pivoty a na trojce pak zůstávali jejich hráči úplně volní a stříleli za tři.

Každopádně jsme z toho smutné, ale jak řekl trenér, dostaly jsme na pr... ještě v dobrou chvíli, protože být to později, už by to nešlo napravit. Teď se ještě můžeme připravit a ve finále pak hrát úplně jinak.



My tu ovšem nemluvíme o ledajaké porážce, ale o rupnutí o 23 bodů a obrovském rozdílu v užitečnosti ve prospěch Brna. Váš tým za zápas házel jen deset šestek, prohrály jste na doskoku, což je víc otázka aktivity a vůle, než umění.
Moc si nedovedu vysvětlit, proč jsme prohrály o tolik. V první půlce to bylo už ke dvaceti bodům ztráty, pak jsme to ještě stáhly na deset, ale potom jsme zase nebránily. Tenhle zápas byl celý o tom, jestli chceme bránit, nebo ne. V tom konci mi přišlo, že už jsme nechtěly. Domácí hráčky si dělaly, co chtěly, a my jsme jim to dovolily. A nedařila se nám ani střelba, takže jsme jim neměly jak odpovídat.

Když jste zmínila obranu, koho jste měla v obraně na starosti vy?
Většinu zápasu Eldebrink (19 bodů, trojky 6/4, šestky 6/5, dvojky 9/1 za 40 minut, Elhotová hrála 33 minut), což je jejich stěžejní hráč. Stávalo se, že na začátku jsem vypomáhala na hráče, který šel sám do koše, a Eldebrink zůstala sama na trojce. Pak už jsem vypomáhat neměla a dá se říct, že se mi ji ubránit podařilo. Ještě mi po faulu dala nějaké šestky, ale z mé strany to byl, myslím, dobrý výkon.

Máte pocit, že jste teď létaly v euroligových oblacích a jediný náročnější zápas v domácí soutěži vás najednou zaskočil?
Nemyslím si, že jsme tým, který by se po jedné výhře vznesl někam do oblak a nedokázal se soustředit na další zápas. Možná to tak vypadalo, ale podle mě to není důvod tak vysoké porážky.

Už k týmu trenér Blažek měl po zápase promluvu?
 Ano, dnes dopoledne na tréninku. Bylo to v tom duchu, že je lepší takhle prohrát teď, než ve finále. A že se tím nesmíme nechat zlomit.

Jak moc jste cítila nervozitu z obou bývalých hráček Frisca Vítečkové a Kulichové? A jak byly přijaty publikem? Eva Vítečková už zmínila, že Petra Kulichová si leccos vyslechla.  
Nějaká nervozita u nich byla. A je pravda, že (někteří) fanoušci v Brně jsou na "Kuldu" dost vysazení a pořád na ni ošklivě řvali. I tohle mohlo trochu působit. Od toho je ale hráč profesionál, aby si tím nenechal ovlivnit svou hru.

Tušíte, proč na Kulichovou v Brně křičí, a na Vítečkovou ne?
Tohle nevím. Prostě jim asi nepadla do oka. Nemyslím, že to bude něco osobního. Prostě jsou lidi, kteří si na každém něco najdou, a teď si třeba vybrali ji.

Mimochodem, už jste setřásla únavu z MS?
No, doufám. Ale nechtěla bych to zakřiknout. Člověk je vždycky buď na vrcholu, nebo v útlumu a já se budu snažit, aby rozdíly mezi útlumem a vrcholem nebyly moc velké.


Petr Hamták
Foto: ZVVZ USK Praha