Poprask, jaký způsobily dvě prohry s Realem Madrid v tureckém klubu Efes Pilsen, je těžko srovnatelný s něčím, co známe! Přestože v případě soupeře šlo o jednoho z favoritů Euroligy a přestože turecký tým není zdaleka ze hry o postup do čtvrtfinále, přišla vlna zdrcující kritiky.
Poprask, jaký způsobily dvě prohry s Realem Madrid v tureckém klubu Efes Pilsen, je těžko srovnatelný s něčím, co známe! Přestože v případě soupeře šlo o jednoho z favoritů Euroligy a přestože turecký tým není zdaleka ze hry o postup do čtvrtfinále, přišla vlna zdrcující kritiky.
Tím spíš, že trenér Velimir Perasovič (na snímku) po nepodařené odvetě na domácí půdě přiznal: "Byl to náš nejhorší zápas sezony!" Nebo právě proto. Žádné mužstvo v žádné době přece nemá právo špinit jméno klubu něčím takovým, jako je "nejhorší výkon".
Chorvatský trenér zvolil ten nejhorší způsob, jak nezdar komentovat. "Nebylo by správné říci, že jsme prohráli vinou absence Igora Rakočeviče. Ta jednodušší odpověď ale zní: Ano, je to tak. Nehráli jsme jako tým."
V Turecku je národním zvykem hledat příčiny nezdarů jinde než u sebe. Ale od zahraničního odborníka, jenž byl angažován loni v létě, aby dal dohromady mužstvo vítězů, to nikdo nevzal.
Problém je, že Rakočevič je pro současnou sestavu skutečně nenahraditelný. Srbský rozehrávač byl oporou už ve své loňské premiérové sezoně, ale od nového kouče dostal důvěru takřka bezmeznou. V prodlužovaném utkání základní skupiny Euroligy proti Olimpiji Lublaň odehrál dokonce 41 minut.
Podle tureckých zdrojů tenkrát oba zástupci kdysi znesvářených balkánských národů měli sezení a dvaatřicetiletý Rakočevič vysvětlil svému o třináct let staršímu představenému, že to už je i na něj moc.
Dlužno dodat, že když Perasovič končil svou kariéru, bylo mu osmatřicet a v Alicante tehdy dokázal odtáhnout celý zápas sám. Jak byl ale "držák" coby hráč, tak si v roli trenéra nepočíná úplně stejně. Spíš vyžaduje od svých svěřenců stejnou disciplínu a oddanost pro věc jako od sebe. Když se těchto vlastností od basketbalistů nedočká, přepadne ho chandra velká jako deziluze druhé generace tureckých emigrantů do západní Evropy.
Týmová statistika domácího celku z Areny Sinana Erdema je opravdu špatná. Úspěšnost střelby z pole nepřešplhala padesátiprocentní hranici a pouze patnáct proměněných šestek ze 24 mluví za vše. Hosté ze Španělska doskočili 40 míčů, zatímco soupeř jen 28. A tak by se dalo pokračovat.
Efes prohrál 60-77, dva týdny předtím v Madridu přitom vzdoroval až do konce a podlehl pouze o tři body. "Musíme si vzpomenout, jak jsme hráli dřív. Jako tým, jeden za druhého," vložil do svého hodnocení Perasovič.
Není se co divit, že fanoušci jeho slova komentovali dost ironicky. Jako by se všechno otřásalo v základech. Vždyť soudržnost byla vždy tím, co istanbulský tým zdobilo. Jenže "nejhorší výkon" není jedinou ranou, kterou jim letošní únor přinesl.
V důsledku nových zákonů nesmí výrobce alkoholických nápojů propagovat své výrobky ve sportu tak masivně jako dosud. Pivovar, jehož jméno klub nese už dlouho, musel ustoupit od sponzorství fotbalové reprezentace a vypadá to, že bude muset své aktivity výrazně omezit i v basketbalu. Hovoří se o ztrátě mnoha milionů eur z klubového rozpočtu!
Václav Peřina