Duel o vše? Jeden za 20 let? Šokující dvojfaul Bendy, oficiální protest a taky prokopnuté dveře rižské šatny!

Rána kladivem do hlavy. Nebylo to nic menšího. Po zápase, jehož většinou se zle trápíte, konečně začnete vidět jiskry naděje. Pak máte dokonce na dosah zlatý grál... Jenže vtom přijde něco, co vás položí na lopatky. Šokujícím a takřka bezprecedentním způsobem. K.O. na bradu. Prakticky nikdo v hale v tu chvíli netušil, co se stalo. A hlavně co bylo odpískáno. Všichni jen viděli, že Lotyš Bertans hází dvě šestky. A pak další dvě šestky. A vyrovnává v čase 39:18 na 68-68. Hosté z Rigy pak sice nevyužili následný útok, ale domácí snajpr Simmons se hrdinou okamžiku O nestal. A v prodloužení už soupeř zdrcené nymburské hráče přetlačil až k triumfu 84-80. Prásk! Kladivo dopadlo podruhé.

V každém zápase najdete vždy něco nového, jedinečného, neopakovatelného. Tentokrát to ale skutečně stálo za to. A když pomineme všechno ostatní, čím si Středočeši zavařili v utkání sami, může to být rozhodnutí arbitrů, které české mistry odřízne od čtvrtfinále Eurocupu.

V pátém kole skupiny Last 16 to byl v eurocupové premiéře nymburského Sportovního centra pořádně bláznivý zápas. Domácí, dopované jednou z největších návštěv nového set-upu haly, potáhla trojice Pumprla-Simmons-Lenzly až k vedení 39-28 po 16 minutách hry.

Chybělo málo - ještě trochu využít aktuálního laufu - a Riga by přišla o naděje. Místo toho však přišlo sucho. Obrovské sucho. Najednou se nedařilo nic a nikomu a tým nedal ani nicotný bodík po dalších sedm minut, které ztratil 0-16.



A i když pak nějaký koš konečně dal, za deset minut to byly pouhé dva body a od 17. minuty až do konce třetí čtvrtky pouhopouhých 9. Před čtvrtým dějstvím krutého thrilleru domácí zaostávali 48-55 a bilanci šestek měli 15/6.

Pak však pětice, která zápas nesla na ramenou nejvíc - Benda (38 minut), Simmons (37), Pumprla (36), Lenzly (33) a Nečas (27) - velkým tlakem v obraně začala Rigu nutit k chybám a rozžehla louče naděje i v útoku.

Když Lenzly nekompromisně najel do šestky a na něj nevídaným náskokem a dunkem poslal skore už na 66-61 po 38 minutách, zdálo se vše na dobré cestě.

A když po další minutě v závěru skvělý Benda z otočky zvyšoval na 68-64, byl úspěch už tak blízko. Jenže v čase 39:18 právě Benda, který musel podle pokynů přebírat stejně jako všichni ostatní prakticky každou clonu soupeře, stanul v obraně před úkolem vykrýt rychlejšího Bertanse.

Ten mu však při nájezdu utekl a Benda hasil faulem. Sudí ovšem jeho obrannou akci vyhodnotili jako nesportovní i běžný faul zároveň. Jak domácí později zjistili od euroligového sudího Roberta Vyklického, dva různé faulové verdikty při jedné obranné akci odpískat lze a hráč tak schytá dvě osobní chyby najednou!

Dva fauly za jednu akci? Faul na sport? Absurdita? Hůl do ruky těch, kdo basketbal nesledují, protože ho považují za příliš složitý? Vyberte cokoliv, ale právě takový má být výklad pravidel. Ponechme nyní stranou, že už odpískání nesportovní chyby v dané situaci bylo velmi přísné.  

Přes všechen ohlušující hvízdot fanoušků a protesty domácích, kteří se ke svému štěstí vyvarovali technické chyby, sudí na svém verdiktu už nic nezměnili. Bertans proměnil všechny 4 šestky, srovnal a jediné plus pro domácí bylo, že po výhozu z půlky Riga nevyužila i následný útok.

25 vteřin před koncem tak spočinul poslední útok v rukou Chestera Simmonse. Ten neměl z delších distancí nejvydařenější zápas, ale i tak se zkusil spolehnout na svůj výstavní artikl - střelu z dálky. Avšak - neproměnil.

V nastavení Nymburk byl ještě nějakou dobu vpředu, ale hosté dokola a dokola využívali nájezdů do koše po přebrání clon větším hráčem a při malé možnosti výpomoci Nymburských kvůli hrozbě opuštění trojkostřelců ze své výhody profitovali v podobě proměněných dvojtaktů a získaných faulů. A také v podobě vedení.

A protože Středočeši v poslední minutě při taktických faulech dávali šestky do ruky výhradně Valtersovi, víceméně neomylnému, nebylo jak srazit čtyřbodový náskok soupeře na víc než dva body.



"Poprvé ve své kariéře cítím, že zápas rozhodli sudí. Na konci utkání se mi tohle nikdy nestalo," byl rozpálen kouč Ronen Ginzburg, který se ihned po utkání šel podívat na situaci na videu. "Ano, faul tam byl, ale to je všechno."

Možná téměř jediný v hale mezi 15 stovkami lidí, kdo nezvyklou situací nijak překvapen nebyl, byl kormidelník hostů Ramunas Butautas.

"Už jsem to zažil, nejednou. Došlo k tomu v této sezoně Euroligy a stává se to i v národních ligách. Pokud basketbal sledujete, měli byste o tom vědět," uvedl na tiskové konferenci.  

Zatímco před zápasem Nymburk věděl, že vítězství mu zajistí postup, porážka nyní znamená, že není pánem svého osudu. I když v posledním kole vyhraje v Dunkerque, bude musel spoléhat na výhru Valencie v Rize.

Jak francouzskému, tak španělskému celku už o nic nejde. První nemůže postoupit, druhý má jistý postup z první příčky.

"Valencie je velký klub, s čímž se pojí i adekvátní očekávání," hledá Ginzburg světlo naděje v tom, že celek z ACB nevezme zápas v Rize na lehkou váhu.

Jisté je ještě jedno: Nymburk po zápase podal oficiální protest proti situaci ze závěru čtvrté čtvrtiny, což s sebou nese i určité finanční náklady. Příslušný orgán Euroligy se bude protestem zabývat už ve středu.

Náklady se zápasem narostou zřejmě i tím, že klub čeká disciplinární řízení pro odehrání zápasu v neadekvátní hale. Nymburk tentokrát nemohl využít pardubickou ČEZ arénu (za její nájem naopak podstatně ušetřil), a musel proto hrát jinde. Kvůli nižší kapacitě hlediště haly v nymburském Sportovním centru ho však zřejmě čeká pokuta, která by měla být v řádu tisíců eur.

A když zápas se vším všudy, tak ještě epilog. Domácí pořadatelé po utkání našli prokopnuté dveře hostující šatny. Že by od radosti? Nezdá se, podle všeho se tak stalo už v poločase. To ještě Riga prohrávala...

Střelcem duelu byl s 22 body Benda, který po 8 získaných faulech proměnil i 10 šestek ze 13. Tým jich po 30 získaných faulech házel celkem 36! Proměnil však pouze 22! To soupeř byl daleko produktivnější - 24/20 (Valters 10/9). Navíc byl o ždibec lepší z trojek 19/6 ku 19/4, i na doskoku 43-34, když domácím dovolil jen 6 útočných doskoků. Nymburk soky předčil ve ztrátách: 7-13.

K Bendově produkci 19 bodů přidal Simmons, 13 Lenzly a 11 Pumprla. Za Rigu Bertans vsítil 21, Valters 16, Jahovič 13 a Millage 12. 

Další zápasové dění?

Pro Nymburk znamenalo jeden z problémů, že 4 ze 6 amerických hráčů mu v klíčovém zápase přinesli jen o málo víc než nic. Naymick potýkající se se zády skoro nehrál, Abramsovi (8 minut, 4 body) nepadala střelba a v utkání, kde bylo třeba přebírat clony víc než kdy jindy, pro jeho minipostavu nebyl prostor.



Nekonzistentní Lawrence (10 minut, 4 body) si s formou, řízením hry a také obranou netyká už delší dobu a Wilson (13 minut, 2 body) přestal být tím důležitým, zápasy vyhrávajícím a hutně doskakujícím Wilsonem, kterým byl ještě nedávno.

A Simmons je někdy až příliš čitelný v tom, že od něj soupeř už dopředu očekává střelu z dálky a může se na ni připravit. Závěrečnou akci čtvrté čtvrtiny, kdy bývalo mohlo stačit po získaném faulu proměnit jednu šestku, i podle hlasů kolegů nevyřešil nejefektivněji. Na druhé straně tým na něj v útoku spoléhá mnohdy až příliš a to je další bonus pro obranu soupeře.

S Rigou naopak neuvěřitelně vystoupil ze stínu Lenzly, který nyní hraje tak aktivně jako snad ještě nikdy a jeho super dunk po nájezdu na 66-61 mohl být v případě úspěchu korunou báječného představení. Za utvořením náskoku 39-28 stál nejvíc právě on.

Nymburk zápas vedle ďábelského verdiktu sudích ztratil na několika frontách. První - za vedení o 11 v útoku totálně zamrzl a neřešil dobře akce do postavené obrany.

Druhá - za prvních 19 minut hry měl pouhé dva fauly, což byla věc, která se mu stává doma, kde by měl ukázat soupeři agresivitu a důraz, opakovaně. A jak vyplývá i ze sportovních studií, sudí mají tendenci fauly v dalším průběhu zápasu dorovnávat, aby si ani jeden z týmů nemohl přehnaně stěžovat, takže málo faulů do poločasu není velkou výhrou, jak se na první pohled může zdát.

V obraně i díky mnohému přebírání Riga dostávala příliš nájezdů z perimetru pod koš, a to ještě správně nevyřešila četné "mismatche", kdy pivot nedostal pod koš míč proti výrazně menšímu obránci.

Třetí věc - po nůších získaných faulů Nymburk pod tlakem důležitosti zápasu s tragickou úspěšností 61 procent proměňoval trestné hody.

Čtvrtá - Středočechům ať už vinou přibývající únavy ze sezony, nebo z jiných důvodů, upadá rychlý přechod do útoku. Ač je pravda, že Riga se stíhala vracet do obrany bleskově, a nedopouštěla se mnoha hloupých ztrát, Nymburk často s rozjezdem útoku váhal a nechal soupeře v klidu vrátit. Pryč jsou doby, kdy - minimálně v úvodu zápasu - pálil dopředu i po obyčejném obranném doskoku, nebo dokonce po obdrženém koši.

Na druhé straně Riga hrála asi ten nejjednodušší možný basketbal - střelba ihned po první cloně, nebo nájezd do koše po cloně či po přebrání vyšším hráčem. Po většinu zápasu, vyjma čtvrté čtvrtky, to fungovalo velmi dobře.

"Nedali jsme příliš trestných hodů. Proměnit o 4 až 5 navíc, nemuseli jsme tu koncovou situaci řešit," lamentoval kouč Ginzburg na adresu šestek.

Soudil také, že za stavu 39-28 měl jeho tým víckrát zastavit soupeře v obraně. A že pouhé dva fauly za úvodních 19 minut nesvědčí o správném přístupu v obraně. "V druhé půlce už se to zlepšilo a Rigu jsme dokázali ubránit líp. Ale chybělo nám, abychom to přetavili ve snadné body z brejků."


Petr Hamták
Ilustrační foto: ČEZ Basketball Nymburk