Benda o návratu do bedny, tíze favorita, denní euforii, nutnosti porážet Gdyni a pokrouceném měřítku formy

Poslední týdny Petru Bendovi něco nehrálo. Vlastně to ale trvalo už déle. V zápasech střílel z dálky a ještě větší dálky, v útoku se z něj prakticky stalo křídlo. Body klesaly a nyní už i minuty. A tak dlouholeté opoře Nymburka nezbylo, než s tím něco zásadního provést. O tom, jak blahodárné výsledky to přineslo, vypráví v následujícím rozhovoru. Zastavil se však také u domácího kiksu v Eurocupu, u svízelné role favorita, u zdolání dalšího euroligisty, vlny pomíjivé euforie a také u šance na útok na vyšší pozice ve VTB lize.

Petře, už druhý zápas v řadě se v Eurocupu ukazuje, že role favorita vám nějak nesedí. Naposledy se to projevilo doma proti Prienai, kdy jste prohráli o tři body. Kde je problém?
No tak nesedí... Vypadá to, že když jsme favoriti, jsme ve hře trochu svázanější, děláme hloupé chyby a o ten zápas se připravujeme sami.

V první půlce soupeř házel 21 šestek ze 14 vašich faulů. Museli jste tak často hasit jeho akce na poslední chvíli? A měl na vaši pohyblivost vliv náročný nedělní duel s Gdyní?
Od desáté minuty nám přestala fungovat obrana pick and rollu. Najednou jsme hráče s míčem zbytečně zdvojovali a oni pak míče posílali pod koš, odkud dávali snadné body, nebo jsme to museli hasit tvrdším faulem. Z toho vyplýval ten velký počet šestek.

A vliv Gdyně? Já se na to nebudu vymlouvat, už bychom na tak nahuštěný program měli být zvyklí, protože v říjnu jsme to absolvovali v mnohem horším podání.  My jsme samozřejmě byli po vítězství nad Gdyní trochu v euforii, chtěli jsme ji co nejdýl udržet, ale bohužel jsme ji udrželi jen jeden den (hořký smích). Nemělo by se nám stávat, abychom s takovým soupeřem v Eurocupu prohráli, i když Rudupis předvedl, že i po odchodu opory Butkevičiuse do Žalgirisu má kvalitní tým.



Skutečně se ten program s Děčínem v pátek a Gdyní v neděli neprojevil, když Simmons skončil na dvou bodech, dosud jeden z top střelců soutěže Pumprla na šesti a k tomu 4 ztrátách a super snajper Abrams s trojkami 6/1?
Simmons i Pumprla předváděli výborné výkony v každém zápase a bohužel se stane, že někdy to podle představ nevyjde. A doplatili jsme na to, že nám nepadala střelba z dálky. Nedalo se ale hrát jinak, soupeř to v druhé půlce hodně stahoval pod koš a nechával nás spíš střílet. Tohle byl taky jeden z důvodů porážky. Bohužel i takové zápasy v sezoně přijdou, že se některým nebude dařit.

Už jste za poslední dva roky docela ošlehaní, přesto jaký chaos to je pro hlavu, hrát v pěti dnech tři různé soutěže ve třech různých halách a proti třem různým soupeřům?
Když jsou tři tak náročné zápasy v tomhle sledu, druhý den po utkání se nedá nic moc dělat, neboť většina vytížených hráčů je ještě zatavená z předešlého dne. A 14 dní by se v tomhle zápřahu hrát určitě nedalo. Ale tři těžké zápasy v pěti šesti dnech není zase tak velké břímě, i když kvůli malému času na přípravu to ideální není.

Změnil něco Rudupis proti domácímu zápasu?
Nepřišlo mi, my jsme jen začali špatně bránit ten pick and roll. A měli jsme hodně špatný návrat na obranou polovinu, což se nám běžně nestává. Většinou máme přechodovou obranu výbornou, ale v tomhle zápase se nám minimálně desetkrát stalo, že soupeř přešel do protiútoku a dal z toho jednoduché koše, buď trojky nebo dvojky zpod koše.



Aris Soluň vás už dohnal s bilancí 3-1, Prienai se přiblížilo na 2-2, bude nutné teď s Arisem doma potvrdit postup?
Pro nás platí, že musíme aspoň jednou z těch zbylých dvou zápasů vyhrát, i když by třeba k postupu už nemusela být nutná ani jedna výhra. Pořád to máme ve svých rukou, s Arisem hrajeme doma a měli bychom to proměnit v postup. I když to jsme říkali i před Rudupisem. My ale máme lepší skore s Rudupisem a všechno hovoří pro náš postup.

Po Partizanu a Ciboně (v minulé sezoně) jste si v neděli připsali další skalp euroligového protivníka. Jak velké to bylo vítězství, i z hlediska přiblížení se středu tabulky ve VTB lize?
Každá výhra nad soupeřem s lepší soupiskou a hrajícím lepší soutěž je hodně cenná. Bylo vidět, že jsme nastoupili velmi koncentrovaní a chtěli to doma urvat. Ve VTB lize musíme počítat s tím, že venku se vyhrává těžko a pokud budeme chtít být kolem šestého místa, musíme určitě vyhrávat doma i proti těžším soupeřům.

Ještě vás čeká hodně zápasů doma, jak reálně vidíte při aktuální bilanci 2-5 boj o Final-4?
S většinou soupeřů venku jsme hráli vyrovnaně, což nám dává do domácích odvet naději. Domácí prostředí je pro nás citelné hlavně v Nymburce, kde je menší hala, a všichni soupeři jsou zvyklí na větší prostory. To se budeme snažit v každém dalším zápase doma využít. Příznivé je, že od ledna budeme většinu zápasů hrát právě v Nymburce a každého hráče potěší, že už nemusí cestovat daleko po Rusku a má to odlítáno už po podzimu. I ta pohoda hráče nastupujícího doma je pak větší.



A ještě k vám osobně. V posledních zápasech jste za to docela vzal a v útoku se vracíte k atakům zpod koše. Dohodli jste se na úpravě vaší hry s trenérem, nebo jste začal být aktivnější sám od sebe?
Poslední tři týdny jsem se potýkal s formou a chtěl jsem se z toho trochu dostat. Domluvil jsem se s trenéry, že budu chodit na individuální tréninky, aby mi to pomohlo v sebevědomí a trochu i se změnou hry. Většinu zápasů jsem dosud hrával zvenku, ve vymezeném území jsem se už prakticky neocitl, takže na tom jsme pracovali. A zatím to pro mě přináší výhody.

Ten prvotní impuls směrem k trenérovi vzešel od vás?
Určitě i ode mě, nebo tedy po dohodě s trenéry. Sám jsem cítil, že bych potřeboval na něčem víc zamakat a trochu i změnit hru, abych nehrál jen zvenku. A zase se vrátil pod obroučku. Oboustranně jsme se dohodli, že formě je třeba jít naproti.  

Ono je docela těžké hodnotit formu, když má v každém zápase záviset na několika střelách z dálky, že?
No, to je. My máme hodně vyrovnaný tým, kde body může dávat mnoho hráčů a je pravda, že když se v utkání dostanete ke dvěma střelám z dálky, které vám nepadnou, tak o tom začnete přemýšlet a k dalším se už třeba nedostanete. Proto se teď snažím víc hrát zpod koše a žádat si míč tam, protože je odsud větší pravděpodobnost, že to skončí body. (směje se)

Petr Hamták
Foto: Vojtěch Resler