Bartoň vybíral MVP a TOP pět borců NBA, porovnal dvě texaské legendy a vyznačil klady a zápory NBL

MVP a TOP 5 hráčů NBA

Posledních 6 let je LeBron James nejlepším basketbalistou světa. Letos opět hraje na velmi vysoké úrovni, ale to mu ještě nezaručuje automaticky další - již pátý - titul Nejužitečnějšího hráče NBA. Zdatně mu totiž sekunduje Kevin Durant, jehož OKC je na špičce celé ligy. Bude to velmi těsný a zajímavý souboj, který se pravděpodobně rozhodne až úplně na konci základní části a možná až v prvním kole play-off. V posledních letech se totiž vyčkává trochu déle, aby se nestal další trapas, jako když Dirk Nowitzki v roce 2007 dostal cenu MVP a jeho Dallas byl tou dobou již na dovolené.

Bude rozhodovat každá maličkost a nepůjde zdaleka pouze o výkony obou individualit. Bude záležet i na úspěšnosti jejich týmů, případně na zranění jejich spoluhráčů (třeba delší absence Russella Westbrooka jenom pomohla Durantovi). Jestli jsou teď jejich šance na úspěch 50/50, tak to bude opravdu těsné.

Musím také připomenout, že určitou výhodu bude mít právě Durant, který útočí na svou první trofej MVP, a právě on by měl být při těsném či nerozhodném stavu populárnější volbou. Většina odborníků, kteří budou na vážkách, se přikloní právě k forwardovi z OKC.

Můj typ - Kevin Durant. 
Důvod: ne vždy zamíří cena MVP k nejlepšímu hráči. Zeptejte se třeba Michaela Jordana, který vyhrál trofej pouze 5krát, když ji měl obdržet minimálně 8krát.



Nyní přichází na řadu můj žebříček nejlepších hráčů:

1. LeBron James (Miami, 48-21): 26,8 bodu, 6,9 doskoku, 6,4 asistence,  z pole 57 procent
Nejkonzistentnější hráč celé ligy, odehrál téměř všechny zápasy. Při častých absencích Wadea (který nehrává takzvané back-to-backs, tedy dva zápasy ve dvou dnech) nese celý tým na svých bedrech. Velmi dobrý obránce, který navíc nedávno překonal i svůj osobní střelecký rekord výkonem 61 bodů.

2. Kevin Durant (OKC, 52-19): 32,2 bodu (nejlepší v lize), 7,6 doskoku, 5,6 asistence, z pole 50,8 procenta
Statisticky nejlepší sezona kariéry. Durant byl vždy velmi dobrým střelcem a skórerem, ale poslední dobou se stal i velice dobrým tvůrcem hry pro spoluhráče. Určité zlepšení vidím i na obranné polovině, hlavně v důležitějších zápasech. Jeho výborný rok by neměl projít bez povšimnutí při hlasování o MVP.

3. Blake Griffin (Clippers, 50-21): 24,4 bodu, 9,7 doskoku, 3,8 asistence, z pole 53,2 procenta
Po příchodu Doca Riverse na lavičku Clippers Griffin prožívá svou jasně nejlepší sezonu. Ještě před dvěma lety to vypadalo, že z něj nebude nic jiného než mašina na smeče, která neumí dát střelu z dálky, ze hry zády ke koši nebo i z čáry trestného hodu. Griffin se však při dlouhodobém zranění Chrise Paula stal hlavní postavou Clippers, podobně jako Kevin Durant při zranění Westbrooka. Jeho výkony jsou mnohem vyrovnanější než před lety a právě on dává fanouškům Clippers velkou naději na očekávaný úspěch v play-off.

4. Kevin Love (Minnesota, 34-35): 26,5 bodu, 12,7 doskoku, 4,3 asistence, z pole 46,1 procenta
Není zdaleka tak efektivní při zakončování jako hráči uvedení výše. Většina jeho střel je ze střední a trojkové vzdálenosti, což snižuje procento jeho střelby. Love má přesto statistiky na to, aby se dostal do první All-NBA pětky. Možná jediné, co se mu dá vytknout, je slabší obrana a trochu nejasná role vůdce týmu. Již delší dobu se mluví o jeho odchodu z klubu a tlaku na tým, který zůstává již třetím rokem za očekáváním. Ani letos se Wolves nevyhnula zranění, ale přesto by si jejich fanoušci přáli lepší bilanci než momentální 10. místo v Západní konferenci. Love je samozřejmě prvním kritizovaným hráčem, když se týmu nedaří, a to je jeden z důvodů, proč je chasník z Kalifornie již delší dobu podceňován. A je nutné dodat, že do rodné Kalifornie by se rád vrátil, neboť tam mají o jeho služby velký zájem Lakers.

5. Paul George (Indiana, 51-20): 21,8 bodu, 6,6 doskoku, 3,5 asistence, z pole 42,9 procenta
Ještě před pár měsíci by byl George na třetí příčce. Jeho první dva měsíce byly opravdu výjimečné. Indiana byla jasně nejlepší tým ligy a dokonce se o křídlu z Indiany začínalo mluvit jako o kandidátovi na letošního MVP. Jeho forma však nevydržela, od začátku ledna proměňuje jen 40 procent svých střel, což je velmi slabé. Jeho střelecký průměr o pár bodů klesnul a Pacers už před časem ztratili svůj náskok, který před ostatními měli. George však zůstává jedním z nejlepších obránců ligy a už teď se očekává velký souboj mezi Miami a Indianou a právě mezi Paulem Georgem a LeBronem Jamesem.



Chris Paul by se určitě do mé TOP 5 vešel, ale bohužel byl dlouhou dobu mimo, což ho vyřadilo. Další možností by byl Stephen Curry, který by mohl zabrat místo třeba Paula George.

Hvězdní Texasané: Dirk Nowitzki a Tim Duncan

Tihle dva mají mnoho společného. Každý vyhrál minimálně jeden titul a taky trofej pro nejlepšího hráče. Oba se prezentovali ve více než 10 zápasech All-Star a oba odehráli všechna utkání v NBA za stejný tým: Dirk za Dallas, Tim za San Antonio, tedy dva celky z Texasu! To je opravdu mimořádný jev, aby jeden hráč vydržel celou svou kariéru v jednom klubu.

Tim Duncan byl jedničkou draftu 1997 a hned od začátku patřil mezi nejlepší hráče v lize. Během následujících deseti let San Antonio vyhrálo 4krát titul a Duncan byl vždy jeho nejlepší nebo nejdůležitější hráč. I přes vleklé zdravotní problémy (kotník 2009-11) se dal znovu dohromady a zásluhou chytrého využívání svých schopností, hry a také odpočinku (kouč Popovich má na tom velkou zásluhu) je stále velmi efektivním hráčem.

I když jeho průměry nejsou zdaleka takové jako před deseti lety (jeho nižší minutáž mu to zkrátka neumožňuje), je Duncan mnohem efektivnější. Týmový koncept San Antonia mu taky hodně ulehčuje práci, dlouholetá spolupráce s Parkerem a Ginobilim je vidět na každém útoku Spurs. Minulý rok byli Spurs jeden doskok od titulu, když Duncan byl jasným MVP, a to v 37 letech!!! Letos budou Spurs opět velmi nebezpeční a nikdo si je v play-off nedovolí podcenit. Dokud Duncan bude na hřišti, Spurs mají šanci.

Dirk byl paradoxně draftovaný týmem, za který nikdy nenastoupil. Bucks si ho zvolili jako číslo 9 draftu 1998 a hned ho vyměnili do Dallasu za "Traktora" Traylora (číslo 6 onoho draftu, které je již téměř tři roky po smrti). Přes slabší začátek se z Dirka stala jedna z ústředních postav mladých Mavs, kteří těžili hlavně z útočně laděné hry. Michael Finley a především Steve Nash byli tvůrci hry, Dirk většinou zakončoval.



Po odchodu Finleyho a následně i Nashe se Dirk stal jasným lídrem Dallasu. Úzká spolupráce s majitelem Markem Cubanem a zisk titulu v roce 2011 týmu zajistila dlouhodobou úspěšnost a vyrovnanost výkonů. I když Mavericks v posledních třech letech nepatří ke kandidátům na titul, pořád se pohybují mezi týmy v play-off a Dirk stále patří mezi nejlepších 20 hráčů ligy. A do zápasu All-Star byl zvolen jako jediný pětatřicátník!

Rád bych viděl, aby oba tito hráči zakončili kariéru v NBA bez zranění a ve stejném dresu, ve kterém ji začínali.

Dění v Mattoni NBL

Rád bych se ještě zastavil u Mattoni NBL. Minulou sezonu jsem do ní pouze nahlédl v dresu USK Praha, letos jsem za BK Děčín odehrál 16 zápasů a kromě Nymburka jsem viděl hrát všechny účastníky ligy.

Klady ligy

1. Když pominu Nymburk, stala se liga vyrovnanější. Hraje se víc zápasů a tím pádem mají větší šanci se vrátit do hry týmy, které třeba sezonu špatně začaly (například Kolín nebo Brno).

2. Přední týmy ligy (Prostějov, Opava, Děčín) jsou složeny téměř stoprocentně z českých hráčů. To ale úplně ideální není, podle mě by pár kvalitních cizinců v každém mužstvu lize jenom pomohlo.

3. Sluneta Ústí je zatím (spolu s Opavou) překvapením sezony. Její hra je stoprocentně založená na Američanech a vlastně jenom David Šteffel hraje z českých hráčů větší minuty. Jestli Sluneta dohraje sezonu v momentální formě, tak pro ni bude velice těžké udržet všechny Američany. Po sezoně se tedy bude muset snažit získat nové hráče, kteří třeba nevyjdou tak dobře jako Kwamain Mitchell, Vernon Lewis a Keith Steffeck. V tomto směru mají velkou výhodu ryze české týmy, které tyto problémy mít nebudou. 



4. Kvalita hry a kvalita trenérů. Měl jsem trochu víc času, abych mohl lépe ohodnotit herní stupeň naší nejvyšší soutěže. Myslím, že celkově jde kvalita hry nahoru a na tom mají velký podíl trenéři. Nechci tady rozebírat všechny ligové kouče, ale bylo zajímavé sledovat, že i méně talentované týmy jsou schopné produkovat vcelku úspěšný styl basketu.

5. Že je v lize pouze 12 týmů.

6. Že se hraje čtyřikrát každý s každým (kromě Nymburka).

7. Že Nymburk hraje s každým dvakrát a započítává se procentuální úspěšnost, což je v současné době nejlepší řešení rozdílného počtu zápasů Nymburka a ostatních týmů ligy.

Zápory ligy

1. Jasně nejhorší věc našeho basketu je neschopnost tento sport mediálně "prodat". Sejde z očí, sejde z mysli. Návštěvnost zápasů je velmi slabá, tedy až na pár výjimek. Marketing všech klubů by měl být v tomto ohledu agresivnější - využívat promo akce, letáky, soutěže, články a tak dále. Největší úkol všech týmů by měl být zaplnit co nejvíce tribuny svých hal.

2. Sudí. Nechci se v tom pitvat, ale úroveň rozhodčích v lize není dostatečná. V každém zápase bylo nebo nebylo odpískáno něco zcela absurdního. A některé věci jsem viděl vůbec poprvé v životě. V tomto směru se má NBL ještě co zlepšovat.



Zdraví vás
Luboš Bartoň