Balkánská NEJ železného Sokola: Létající zapalovače, peřiny proti zimě, komplot píšťalek i optika "nové" haly

Jen jeden jediný hráč týmu ČEZ Nymburk si odkroutil kompletní porci 26 zápasů v náročné sezoně NLB ligy. Znamenalo to i 13 letů na hřiště soupeřů. To právě pro muže, kterému vzdušná doprava nedělá vůbec dobře, nebyla žádná slast. Po včerejším návratu z posledního výjezdu si však i on může říct: Je to za námi. Autor v průměru 6 bodů za 16 minut a kapitán týmu českých mistrů podkošové zábavy Ladislav Sokolovský.

I on musel na závěr soutěže v Podgorici skousnout vůbec první inkasovanou stovku. "Je to škoda, ale nic to neznamená. Zápas byl hodně rychlý, nahoru dolů, míč se moc nešetřil, nebylo to ale zase tolik bez obran. Střílelo se, jak to šlo. Oni si, myslím, udělali 11 trojkami rekord sezony (Kragujaveci dala Podgorica 12 - pozn.). My jsme prostě vsadili spíš na ucpání prostoru pod košem a oni měli víc otevřených střel. Není ale žádná ostuda dostat jednu stovku za sezonu," říká křídelník.

Ten odmítl, že by se tým mohl v zápase podvědomě šetřit na Final-8 domácího poháru a nedával do obrany maximum.

"Musíme si uvědomit, že jsme hráli se čtvrtým celkem ligy. I když to tak nevypadá, jsou hodně sehraní, hrají kolektivně a je těžké se soustředit na jednoho hráče. Navíc si nemyslím, že když je někdo na hřišti, uvažuje ve stylu "tak a teď si ulevím". Každý se snaží hrát naplno, ale někdy se to nevydaří."

Tolik k Podgorici. A nyní už vás prostřednictvím vyprávění kapitána zveme k procházce sezonou NLB ligy, kterou pro Basketmag zhodnotil pomocí nejrůznějších nej. Těch plusových i minusových.  



nejhorší zápas
"V Novom Mestu. Tam se nám nedařilo vůbec nic, dali jsme tak tak 50 bodů. Balon nám padal z ruky a chvílemi to vypadalo dost blbě. I takové zápasy k tomu ale patří, navíc šlo o soupeře ze špičky, který dostal pod tlak možná i lepší týmy. Hodně jich tam mělo problémy se dostat přes 50 bodů."

Nejhorší cesta
"Do Širokiho Brijegu, kdy jsme nestihli ve Frankfurtu přestup do Splitu, museli jsme čekat na letišti a na místo jsme přijeli ve tři v noci.  Museli jsme letět přes Záhřeb a ze Splitu jsme jeli ještě dvě hodiny autobusem. Celkem to trvalo 19 hodin."

nejhorší pobyt
"Všechno bylo na velice dobré úrovni a i ten nejhorší hotel byl dostačující. Ve všech hotelích jsme měli televizi a myslím, že i internet. V tomhle to i předčilo moje očekávání. Když už bych ale musel něco vybrat, tak by to asi byl opět Brijeg, kde na hotelu netekla teplá voda a netopili. Teplá voda ale byla aspoň na hale, kde se vysprchovat dalo. A zima? Když si člověk vlezl pod peřinu, tak to stačilo."

nejhorší rozhodčí
"Když už jsme tam šli, bylo jasné, že se z Čechů nikdo nezblázní. I když nás pískali rozhodčí z jiných zemí, než byli soupeři, všechno to byla bývalá Jugoslávie, navzájem si rozuměli a my jsme za vším viděli komplot proti nám (usměje se). Upřímně - čekal jsem to ještě horší. Možná teď ten poslední zápas v Podgorici to chvílemi ujíždělo. Ale nejde se divit, domácí hráli o Final-4, byli lepší. Některá rozhodnutí prostě byla vidět..., skoro všechny sporné balony šly pro domácí. Ale s tím se setkáme i v české lize. Rozhodčí nikdy nepomáhají venkovním mančaftům, nějaké procento se domácím dává vždycky."  

nejlepší zápas
"Nabízí se Partizan doma a já bych možná přidal i Cibonu venku. Partizan jsme porazili bez větších nervů a asi to bylo dané i tou kulisou. Přišlo sedm tisíc lidí, hrálo se nám dobře. A že se hrálo proti jedinému dalšímu Čechovi v soutěži? Honza Veselý už není Čech, to už je Jugoš." (směje se ) 

Největší překvapení
"To, že hodně celků, s kterými se asi nepočítalo, tedy přesně dva, se dostalo do Final-4. Ať už je to Krka, s kterou v prognózách nepočítal prakticky nikdo, nebo Podgorica. Z pohledu individualit mají jednoho dva velice slušné hráče, ale jinak je to průměr. Jenže výborně brání a mají výborné nasazení, což z nich udělalo mančaft pro Final-4. A pak bych jako překvapení přidal vyrovnanost celé soutěže."



největší zklamání
"Žádné vyložené zklamání nemám. Z bilance 12-14 zklamný nejsem. Chtěli jsme se motat kolem 5. až 7. místa. Zajímalo by mě, jak bychom s touhle bilancí dopadli loni (devátí - pozn.). Konečné osmé místo odpovídalo kvalitě našeho týmu. A návštěvy doma? Hodně jsme se o tom bavili i s klukama v šatně, že jsme čekali o trochu víc. Ono je to hodně zkreslené přestavěním haly v Nymburce. Bývalá hlavní tribuna měla tři řady, a kdyby se hala nepřestavovala, pocitově by teď vypadala zaplněná. Chodilo kolem osmi stovek lidí a minulý rok to bylo zhruba pět set. Návštěvy vzrostly, ale zvýšila se i kapacita sedících míst z nějakých 500 až 600 na 1200 až 1400. S letošními návštěvami by tak ve staré hale místa k sezení byla zaplněná a ještě by se stálo. Ale je pravda, že aspoň na jeden zápas jsme očekávali, že by se hala mohla zaplnit úplně, což se nestalo. Jako zklamání bych to však nenazval. Byl jsem rád za ty lidi, co přišli. Chodilo hodně těch stejných. Některá družstva vzdor kvalitní hře prostě neměla to jméno, aby přilákala diváky třeba z Prahy nebo Pardubic."

největší zážitek
"Asi zase ten zápas s Partizanem, kdy přišla letošní vůbec největší domácí návštěva. A před takovou se hrál i velice slušný basket. Vemte si, kolikrát se díváme na Partizan v Eurolize a strašně se nám líbí, takže jsme rádi, že jsme je mohli porazit."

nejlepší atmosféra
"Utkání v Pioniru, ale s CZ Bělehrad. Přišlo 5500 diváků (klub poskytl vstup zdarma - pozn.), co stáli, křičeli, házeli zapalovače, buráky, mince a další věci. To byla velice dobrá atmosféra."

nejnepřátelštější atmosféra
"To je těžké říct. S tím se setkáme všude. Když přijedeme za měsíc do Ostravy, už vidím za lavičkou ty dvě řady nadšenců, co řvou, ať táhneme pryč. Tam je asi horší, že jim rozumíme, tady jsme divákům nerozuměli. Myslím, že to horší teprve přijde v české lize."

největší nedostatky týmu
"Hodně se skloňovaly obranný doskok a ztráty. Asi to tak bude. Víc problémů asi bylo s těmi ztrátami, v těch bych problém skutečně viděl. A pak ještě v tom, že někdy naše hra sklouzává k individuálnímu pojetí. To ale bylo víc dřív, teď už to není tak markantní. Jistě jsou chvíle, kdy jsou zápasy vypjaté, a každý tomu chce něčím pomoct. A bohužel to někdy k individualismu sklouzne."

Nejhorší zranění
"Asi ta dvě dlouhodobá. Ať už je to Benďák, který nám chyběl dva měsíce se spoustou zápasů. A druhý byl Pampi (Pumprla), který nám chyběl teď měsíc a půl. Ale i bez Petra Bendy jsme hlavně v Eurocupu dokázali uhrát velice slušné výsledky.  A teď bez Pampiho zase slušné zápasy v NLB lize. Tahle zranění družstvo mohla ovlivnit, ale taky nemusela. Při té šířce kádru to nebylo tak hrozné, jako kdyby tu bylo jen osm hráčů a jeden by vypadl."

největší sranda
"Jedna věc nejde vypíchnout. Ale i letos máme dobrý týmový duch, i mimo hřiště držíme spolu. Nemáme žádné skupinky jako Američany a zbytek, my Češi se dokážeme bavit právě i s Američany a legrace jsme si užili víc než dost."


Petr Hamták
Foto: ČEZ Nymburk