Tak blízko! Píšeme historii za pochodu!

07.09.2019 - red
počet přečtení: 183
vytvořeno 07.09.2019, upraveno 08.09.2019

ZE ŠEN-ČENU PO BRAZÍLII S VOJTĚCHEM HRUBANEM Jako by teď neměl Čechy kdo na světovém šampionátu zastavit. Na každém kroku slyší pochvaly a ocenění. Naposledy to byl dnes kouč Jeff Van Gundy, který tým USA dovedl v kvalifikaci na Světový šampionát. Při výměně týmů na tréninku v aréně v Šen-čenu řekl generálnímu manažerovi reprezentace Michalu Šobovi, že zápas lvů s Turky byl to nejlepší, co zatím na MS viděl. A Češi tuhle pochvalu vzali jako závazek. Po Turcích smetli na úvod osmifinálové skupiny i dosud neporažené Brazilce, a nezklamou-li teď dvakrát Američané, budou Češi hrát v pondělí v 10:30 SEČ proti Řekům a MVP NBA Giannisi Antetokounmpovi o ještě nedávno něco naprosto neuvěřitelného – o čtvrtfinále mistrovství světa! Nemalý podíl na tom opět měl i křídelník Vojtěch Hruban, autor osmi bodů do brazilské obruče.

Vojto, v jaké monstrum se to tady v Číně mění váš tým?
Dneska to byl vyloženě zápas pro nás. Brazílie má tým, kterému se nechce úplně běhat, ten přesun do Šen-čenu po základní skupině jsme zvládli líp, ale i tak jsme nehráli žádný super zápas v útoku, spoustu střel jsme nedali. Kdybychom hráli v obvyklém tempu a s obvyklou energií, tak jsme taky mohli dát 110 bodů - úplně v pohodě. Ve chvíli, kdy jsme šli dopředu, jsme přes ně šli úplně v pohodě. Bylo na nás ale vidět, že tam ta energie malinko chyběla, přesto ten rozdíl je neuvěřitelný. V něj jsme nemohli doufat, takže super.

Překvapilo vás, že soupeř to měl dosud 3-0?
Myslím, že jsme Brazilcům nesedli jako soupeř. Ještě se nepotkali s týmem, který hodně běhá. My jsme se snažili běhat, jak jsme mohli. Ještě to i mohlo být lepší, ten rozdíl mohl být přes třicet bodů, ale nemůžeme si stěžovat, protože ten zápas nám sedl.

1965ZTl.jpg

Bodový rozdíl může hrát nakonec roli, řešili jste to? Teď vám stačí i porážka o 11 s Řeky, pokud už nezaváhají Američané.
Řešili jsme to, ten rozdíl bude hrát roli. Věřím, že Američané Řeky (i Brazilce) porazí a nám bude stačit těch 11 bodů (při případné porážce). Na druhé staně snažit se uhrát nějaké skore s Řeky, to by byla cesta do pekel, takže tam do toho přijdeme s tím, že chceme vyhrát. Máme formu, hrajeme dobře a navíc - kdy jindy se dá porazit MVP NBA?

Zdůrazňoval vám trenér tyto okolnosti i v posledním timeoutu?
V posledním ne, ale věděli jsme to všichni, že potřebujeme (co největší) rozdíl. Obrovský kredit zaslouží dneska „druhá pětka“, která přestože je tam vyslali „na zmrzlíky“ na poslední dvě minuty, tak ten rozdíl udrželi, protože zahráli poslední minuty skvěle.

Postup už dokonce do čtvrtfinále je teď tak neskutečně blízko, jak vám to zní?
Nijak, hlavně to nezakřikněte! Tým má teď ale obrovské sebevědomí a pro nás neexistuje varianta, že bychom mohli prohrát o jedenáct nebo dvanáct.

Měli jste tyhle počty v hlavě i před dneškem?
Ne, o tom jsme ani neuvažovali. Šli jsme do zápasu s tím, že chceme odvést co nejlepší práci, vyhrát a zahrát si proti týmu, který často nepotkáme. A ten zápas se vyvíjel, jak se vyvíjel. Ten výsledek bychom před zápasem brali všema deseti, takhle po zápase střízlivě můžu říct, že to mohlo skončit klidně o 30.

Roste sebevědomí hodně?
S každým zápasem. S Američany nám to dalo zdravé sebevědomí, povinné vítězství s Japonci byla další vzpruha a Turecko obrovská injekce, která nám dala sílu, sebevědomí a taky nás hodně zklidnila, protože jsme si splnili cíl a cokoli dalšího je teď navíc. Jestli to v pondělí dokážeme zvládnout, tak to bude obrovský úspěch, který ani radši nechci zakřiknout. Víme, že to je něco zvláštního, kdyby ale nad tím člověk moc přemýšlel, tak ho to semele. Jdeme zápas od zápasu, chceme hrát, jak umíme a můžeme, a užít si to, když to dopadne jako dnes.
 


Týmová chemie už funguje perfektně, když se hledáte i poslepu?
Je to pravda. V přípravě ta souhra v útoku trochu drhla, ale jak jsme přijeli na MS, dokážeme si krásně půjčovat balon, hrajeme jednu akci za druhou, nacházíme se poslepu, to je alfa a omega úspěchu na takovém turnaji a to je to jedno klišé slovo, o které jde - tým.

Na Řeky teď jdete v hodně výhodné situaci.
Pořád jsou to ale Řekové a mají MVP NBA. Možná nám zase hraje do karet, uvidíme, jak nám pomůžou Američané, jestli Řeky uběhají. V tomhle máme dobrou pozici, ale musí je porazit. Kdyby vyhráli Řekové, musíme je pak porazit, a kdyby to tak bylo, tak do toho zápasu půjdeme s tím, že je chceme porazit. Protože víme, že na to máme, i když Řekové jsou skvělý tým.

Ideální by bylo, aby je Američané porazili v prodloužení jako Turky, ne?
Kdyby to tak dopadlo, tak se zlobit nebudeme. Na Turcích to bylo vidět. Když Řeckové prohrají, tak budou dole. Nejenže budou vědět, že nás musí porazit, ale porazit i nějakým rozdílem, což nikdy není příjemné. Když máte navíc takový polštář, tak ta psychická stránka je hrozně těžká, aby se člověk nesnažil bránit náskok, ale hrál na výhru.

Kdyby vám někdo řekl před měsícem, co tu dokážete, za jak velkého blázna byste ho měl?
Tohle je historie na pochodu, užíváme si to a taková kdyby neplatí. Chceme hrát zápas od zápasu a užívat si, jaký hrajeme basket, protože je to pro nás a snad i fanoušky radost.

A s Polskem teď soutěžíte v pomyslném souboji o pozici největší senzace šampionátu..
Doufám, že ve chvíli, kdy postoupíme, tak v té pozici budeme lepší my, protože jsme museli porazit Turky, Brazílii, a vůbec že musíme hrát s Brazílií, zatímco Poláci měli jako nejtěžší tým „polorozpadlé“ Rusy. Poláci se vším kreditem měli los tak lehký, že jsem to dlouho neviděl. I když nechci snižovat jejich postup do čtvrtfinále, tak pokud i my postoupíme, tak si toho budu považovat víc, protože jsme měli těžší soupeře.