Sato doskok od slávy, trash Joe a Poláci

PO ČTVRTFINÁLE A PŘED POLSKEM SE SATORANSKÝM HRUBANEM, BOHAČÍKEM A PETERKOU Jeden jediný doskok mu chyběl v ukrutně těžkém čtvrtfinálovém zápase, aby si zajistil nesmrtelnost, po které na tomhle super turnaji světových podkošových gladiátorů nesahal sám. Jen jeden doskok mu chyběl ke triple doublu, kterého v dopočitatelných dějinách mistrovství světa ještě nikdo nezaznamenal. 13 bodů, 13 asistencí a 9 doskoků, takový byl jeho nevídaný účet v bitvě se skvěle bránící Austrálií, plnou nesmírné kvality díky hráčům a šampionům z NBA. Ač to byl už jeho šestý zápas v rozmezí pouhých 10 dnů s průměrem 34 minut (nejvyšší z hráčů 16 týmů druhé fáze) a dokonce patnáctý (od začátku přípravy) v rozmezí posledních 33 dní, což dává naprosto bláznivý průměr zápasu téměř každý druhý den, jde ve svých číslech stále nahoru, navzdory stoupající kvalitě protivníků. S Brazilci posbíral 20 bodů, 9 asistencí a 7 doskoků, s Řeky pak 13 bodů, 9 asistencí a 8 doskoků. Je nejlepším asistentem a třetím nejužitečnějším mužem z 16 týmů druhé fáze za Bogdanovičem a Gobertem, a to s průměry 14,8 bodu, 8,3 asistence a 6,5 doskoku. I přes obrovské šichty při svých obdenkách na sobě ale Tomáš Satoranský nedává navenek znát, jak nesmírně náročný turnaj je, a neprásknout to na něj kapitán Pumprla, sám by o tom nikdy nemluvil. Ne dokud mise není u konce. A Češi stále hrají o páté místo na světě. Už dnes začnou od 15 hodin českého času bojovat o tuhle metu proti Polákům.

„Přišli jsme o semifinále, ale tu motivaci stále máme, když můžeme skončit nejvýš i v historii československého basketbalu, což by bylo obrovské,“ narazil rozehrávač lvů na šesté místo národního týmu z roku 1970.

„Hrajeme tu skvělý turnaj, porážíme i špičkové světové týmy nebo s nimi držíme krok, takže doufám, že jsme v národním týmu nastavili nový trend a bude to tak pokračovat. I po čtvrtfinále můžeme učitě zůstat s hlavami nahoře, odehráli jsme dobrý zápas. Na druhou stranu nebudeme zakrývat, že jsme zklamaní. Šli jsme do toho s cílem vyhrát,“ přisadil si i Martin Peterka.
 

Češi zároveň po středečních výsledcích včetně porážky Američanů s Fracouzi přišli o šanci přímého postupu na olympiádu, v rámci evropských týmů určenou jen pro ty dva nej z celého MS. Tuhle "trofej" si už zabrali semifinalisté ze Španělska a Francie. „I když s přímým postupem to už nevyjde, zůstává olympiáda pořád naším velkým cílem. A příští léto budeme mít ještě jednu šanci,“ doplnil směrem k turnaji olympijské kvalifikace Vojtěch Hruban.

A pak už došlo na analýzu vynikajícího australského protivníka se čtyřmi současnámi a dvěma bývalými hráči z NBA.

„Austrálie výborně bránila, byla na nás opravdu připravená. Její bránění pick-and-rollů zablokovalo naši útočnou hru a my se s tím nedokázali vyrovnat, pustit si víc balon a ceý zápas jsme hráli v podstatě „z první“. Výborná obrana soupeře podle mě rozhodla a tenhle tým je pro mě horkým favoritem na titul. Hraje výborně, i takticky, a každý to proti němu bude mít těžké,“ soudil Hruban, který se odmítal vymlouvat na roli únavy, přestože úbytek sil na osových hráčích zejména ve druhé půli znát byl.

„Já bych to v tomhle neviděl. Pro nás to byl tak výjimečný zápas, že o únavě nemůže být řeč. Austrálie byla prostě lepší. My jsme věděli, že dřív, nebo později narazíme na turnaji na nějaký svůj strop a to se stalo.“

Dosud top skórer českého týmu Jaromír Bohačík, který tentokrát skončil na osmi bodech, dodal: „V obraně to nebylo až tak špatné, poločas jsme udrželi na nízkém skore (30-33), což až tak nevadilo. Mám ale pocit, že jsme se celý zápas nějak nedostali do naší útočné hry, do její patřičné plynulosti.“

Podle Tomáše Satoranského si Australané v útoku hodně půjčovali balon, často sbíhali a probíhali vymezeným územím a ve třetí čtvrtině to pro ně rozhodl pivot Bogut. „Tam přišla jejich největší šňůra právě při hře přes něj. A potom už jsme neměli tolik sil. Bylo znát, že turnaj už je pro nás dlouhý, nemáme tak velkou rotaci a ve třetí čtvrtině se to bohužel trochu projevilo.“
 

Velkou náročnost zápasu potvrdil i power forward Martin Peterka. „Australani jsou hodně běhaví a fyzičtí, navíc mají silné pivoty, takže z toho pohledu to bylo stršně těžké. Jejich celek zdobí týmovost a chytrost, plus jim hodně pomáhají hráči z NBA, kteří v lize měli nebo mají velké role a neskutečné zkušenosti a byli klíčovým faktorem, který zápas rozhodl. Třeba centr Bogut dával důležité body a měl i dobré asistence na úplně volné hráče.“

Satoranskému ukrutnou 38minutovou šichtu nejvíc znepříjemňoval jeden z neotravnějších obránců NBA Dellavedova, který se standardně snaží svého hráče vytočit, a to i pomocí ne vždy férových zákroků.

„Vím, jak nepříjemný je jako obránce, a byl jsem připravený na jeho velkou agresivitu. Někdy zkouší být až zákeřný, což trochu platí o celém týmu, ale taková je jejich hra. Samozřejmě to znepříjemnil nejen mně, ale i celému našemu týmu. My se té jejich fyzičnosti vyrovnávali do třetí čtvtiny, ale pak už odešly síly a manko narostlo na už moc velký rozdíl,“ glosoval český dirigent specifický přístup vítěze NBA Dellavedovy.

S úbytkem sil v očích Satoranského souvisely i častější nedorazy na obranném doskoku, kdy vícekrát hráč soupeře vystartoval za odraženým míčem výrazně rychleji než nejbližší ze lvů. „My se je snažili odstavovat a přebírat, ale jejich rotacemi nás ke konci dokázali fyzicky přeskákat. To pak sráží tým mentálně - když ubráníte dlouhý útok a pak soupeř doskočí a má další útok.“

Pominout samozřejmě nešlo ani perlu v dresu protinožců Pattiho Millse, který přitom v San Antoniu – při všem, co umí - plní jen roli náhradníka. „Je to úžasný hráč a vy vidíte i v NBA, jak je skvělý ve své roli záložního rozehrávače. Pro mě je jednou z nejleších záloh v NBA. On by mohl být jedničkou kdekoli jinde mimo San Antonio a je na něm skvělé, že tuhle roli přijal. V dresu Austrálie je vynikajícím skórerem a charakterním hráčem, ale to pro mě není nic nového,“ poklonil se dalšímu vítězi NBA Satoranský.

Jen 183 vysokého chlapíka pochválil i Vojtěch Hruban. „Mills byl nepříjemný hlavně v útoku a druhý rozehrávač Dellavedova pro změnu v obraně. Mills ukázal, jaký to je hráč - jakmile dostal metr místa, dal koš. Dokázal se uvolnit, a vždy když to bylo potřeba, trefil trojku (bilance 9/6) a Austrálii znovu odtáhl. Po tom, co jsem tu viděl, bych byl překvapený, pokud by to tu celé nevyhrála.“
 

A pozadu nezůstal se svým náhledem ani Martin Peterka: „Mills byl znát neuvěřitelně. Dal 24 bodů a 1 na 1 bylo srašně těžké ho ubránit. I když jsme na něm byli nalepení, dokázal si střelu vytvořit a pak proměňoval s neskutečnou úspěšností. Oproti tomu třeba Joe Ingles z Utah Jazz sice nedal tolik bodů, ale zase hrál zkušeně a vytvářel pozice pro ostatní. Jejich opory z NBA tam byly znát všechny.“

A když už je řeč o matadorovi a euroligovém vítězi z roku 2014 s Tel Avivem, nejde se nezastavit u poznámky k němu Tomáše Satoranského, který jej označil za jednoho z nej „trash talkerů“ („slovních napalovačů soupeřů“) v NBA.

„I já to od „Satyho“ slyšel a ani bych se nedivil. Vypadá, že to je chytrý typ hráče, který se dokáže dostat soupeři pod kůži a rozhodit ho. Sám jsem od něj v zápase nic neslyšel, ale párkrát tam mezi námi nějaké pošťuchování proběhlo, a když jsem chtěl někam vyběhnout, dal mi do cesty ruku,“ popsal taktiku 31letého soupeře Peterka.

Jeho tým přesně 22 hodin po konci čtvrtfinále čeká úvodní rozskok čtvrtečního duelu o páté až osmé místo s Polskem, jež lvi v přípravě dvakrát porazili. „Poláci budou mít o den odpočinku navíc, ale my to zvládneme, zregenerujeme a půjdeme na ně. Každý očekává, že vyhrajeme, ale lehký zápas to nebude. Už jen pro ten odpočinek pro soupeře navíc,“ tuší Peterka.

„Musíme si správně nastavit hlavu a aspoň trochu si odpočinout. Poláky jsme letos už dvakrát porazili a budeme chtít udržet neporazitelnost,“ dodává Satoanský.

„Nemáme před zápasem moc času, což je asi to nejhorší. Nejdůležité tak bude si udělat aspoň dobrou náladu, abychom vyplavili nějaké hormony štěstí a připravili se,“ usmál se s 31 minutami na zápas druhý nejvytíženější lev Jaromír Bohačík.

I jeho ovšem nabíjí neuvěřitelně mocná podpora z domoviny, a to i od velkých osobností všeho druhu, od Jaromíra Jágra přes video vzkaz od oblíbené skupiny Lucie až po úžasné video scénky z dílny Dejvického divadla.

„Jenom za to všechno děkujeme, protože je to neuvěřitelný! Já jsem nečekal, že tohle někdy zažiju. To je jak z jiného sportu. Je to krásný pocit, když za vámi stojí takových lidí. Škoda, že jsme tu jízdu nedokázali ještě prodloužit, ale pořád je o co hrát a chceme pro fanoušky ještě nějakou výhru přidat,“ slíbil Vojtěch Hruban.