Okamžiky hrůzy a beznaděje v hotelu Ritz

AKTUÁLNĚ ZE ŠANGHAJE S VOJTĚCHEM HRUBANEM A PATRIKEM AUDOU Chvíle krátké radosti po vítězství nad Japonskem v úterý večer vystřídaly v českém táboře okamžiky utrpení a blížícího se zmaru, kdy nervy všech zúčastněných byly napjaté jako špagáty. Tým USA stál proti Turecku dvakrát na pokraji hluboké propasti a už do ní takřka padal, aby se po neuvěřitelné koncovce a obratu v posledních 9 sekundách prodloužení vyhrabal z už prakticky neřešitelné situace. Zachránil tak i české akcie a plány. Lvům nyní stačí prostá čtvrteční výhra nad Tureckem k postupu ze základní skupiny světového šampionátu a nestojí před nutností vyhrát o tucet bodů, jak by tomu bylo v případě byť jen bodové výhry Turků nad obhájci trofeje. Nejen o protrpěných chvílích hrůzy u televizních obrazovek v šanghajském hotelu Portman Ritz-Carlton, ale i o následné úlevě budou nyní v detailech hovořit dva lvi – Vojtěch Hruban a Patrik Auda. Proč se zhroutila hegemonie USA? Kde jsou jejich hluchá místa a čím je Turci dostali? Co naopak udělá s Turky K.O. v prodloužení při už skoro vyhraném zápase? V čem budou přijatelnější než Japonci a čím naopak budou hrozit? A ozval se týmu před rozhodným zápasem Jan Veselý? Na to všehchno najdete nyní odpovědi....

Patriku a Vojto, co jste říkali vývoji duelu USA s Tureckem?
AUDA: S pár kluky jsme zápas sledovali na hotelu a bylo to neuvěřitelné. Až do posledních vteřin to byly nervy a teď jsme rádi, že to Amerika vyhrála a pro nás je to pořád otevřené. Turci to nezvládli, ke konci prodloužení měli velkou šancí natáhnout své vedení. Po takovém zápase jejich nálada bude spíš špatná, což je pro nás jedině dobře, a můžeme z toho těžit.
HRUBAN: I já zápas sledoval a u televize jsou to vždycky větší nervy. Bylo to příšerné, protože něco takového nikdo nečekal.
 

Co při sledování zápasu od kolegů padalo a kdo ještě věřil na konci 4. čtvtiny i v závěru prodloužení v zázrak, který se pak stal?
AUDA: Když byly v prodloužení první dvě šestky Turků za jejich vedení o bod s nesportovním faulem k dobru, už jsme si říkali, že by si mohli nahnat náskok. Najednou se to ale obrátilo úplně na druhou stranu. Takový obrat už nikdo nečekal a byli jsme překvapení. V těch chvílích nám hlavou prolítávalo všechno možné, sám jsem ale v těch chvílích ještě nic nepočítal
HRUBAN: Několikrát už jsme si všichni říkali, že je to v háji a že Amerika už nemůže vyhrát. Turci ale ke své smůle závěr hodně nezvládli. Nedané šestky, zbytečný faul na trojce - to může nechat nějakou jizvu na sebevědomí. Z takové porážky se těžko oklepává, zvlášť když si to ten tým prohraje vlastními chybami, kdy už měl soupeře několikrát na lopatě. Ten ideální čas, kdy Turecko porazit, je prostě teď. A pokud by nám to v zápase šlo a byli bychom nad ním, myslím, že se to pro něj bude jen zhoršovat.

Byly na konci nočního duelu i úlevné výkřiky?
HRUBAN: Trochu jsme si zařvali, hlavně ale byla slyšet ta rána, když nám všem spadl ze srdce ten kámen. Porazit Turky je těžké samo o sobě, natož muset vyhrát o 12 bodů (bylo by to nutné při výhře Turků o bod nad USA, aby Češi postoupili v minitabulce tří ze druhého místa), což už by viselo hodně vysoko. Teď je to zase zpátky otevřené.

Napadlo by vás před utkáním, že by Turci mohli stát na dosah pokoření USA?
AUDA: Myslel jsem, že to bude vyrovnaný zápas, ale netušil jsem, že až takhle. Předpokládal jsem, že Amerika si to v pohodě pohlídá. To, jak ji Turci překvapili, a že se bude hrát do posledních vteřin, nečekal nikdo z nás. Řekl bych, že Američany zaskočili zónou, na kterou hodně hráčů z NBA není zvyklých. Nevím, jestli vůbec nějaký tým z NBA využívvá zónu výrazněji. A v útoku Turci hráli velmi dobře, trefovali se z dálky a v některých momentech Američani vypadali, že na tohle nejsou vůbec připraveni.
HRUBAN: Před turnajem bych si to nemyslel, ale po prvním zápase s USA jsem si říkal, že Američani s Turky vyhrají, ale bude to vyrovnané. Nečekal jsem ale, že až takhle. Výkony Američanů jsou nicméně zatím matné, v tom, že nedokážou využít svých silných stránek. Hrají si pořád to svoje, což ale moc nestačí.



Zaskočili Turci Američany svou zónou hodně, když zejména dobře vyplňovali prostor na trojkovém oblouku?
HRUBAN: Tahle zóna byla úspěšná, protože Američani neměli převratné procento z trojek (40/14). Uvidíme, jestli tuhle zónu Turci vytáhnou i proti nám. Už to použili i v přípravě. Je to nezvyklý typ zóny, která se opravdu musí natrénovat. Naše procento trojek, přestože já ho všem kazím, je ale docela vysoké. (usmívá se) A pokud vytáhnou nějakou zónu, můžeme ji úspěšně rozstřílet jako třeba Japoncům.

Na co z „FIBA basketbalu“ podle vás američtí hráči z NBA nejsou zvyklí vůbec nejvíc? Může to být třeba neexistence pravidla obranných tří sekund, s nímž v NBA musí stále počítat, a v „bedně“ tam tak nejde stát dlouho? Zdá se, že příliš kopírují jen hrany vymezeného území a chybějí pak pří výpomocích...
HRUBAN: Jsou tam dvě věci – chybějící návyk na ucpanou „bednu“ a výpomoci proti seběhům. Z toho jsme jim dali aspoň 8 bodů, kdy jsme z pozice v dolním postaveni poslali míč na sbíhajícího volného hráče. To ucpávání vymzeného území v těch potřebných pomentech Američané nemají osvojené. A druhá věc byla ne právě dobré řešení pick-and-rollů, kdy i my jsme měli spoustu stop jumpů ze střední vzdálenosti. To je jistě těžká střela, ale když si máte vybrat nájezd do ohromného pivota Turnera, nebo stop jump, byla ta volba jasná. Američani by ale tyhle situace mohli řešit daleko líp. Byli daleko od sřelců a Turci tohle dokázali taky dobře využívat.

Turci po takovém zápase vypadají jako velký favorit, vy ale od začátku říkáte, že byste měli mít šanci. Jak to tedy bude?
AUDA: I zápas s USA potvrdil, že Turci jsou silný soupeř, ale na celém turnaji už došlo k několika překvapením, kdy týmy jako třeba Německo v roli favorita selhaly. Myslím tedy, že je to pořád otevřené, zvlášť po tom včerejším zápase. A pokud by na Turky padla trochu psychická depka, nám by to mohlo pomoct... Stát se může opravdu cokoli. Jednou se může přihodit, že to týmu vůbec nepadá, a kdyby Turci hráli s Američany znovu, mohli by dostat i o dvacet. Včera si ale po prvním zápas turnaje věřili, začali dobře, hrálo se jim dobře a pak se dá porazit i Amerika.
HRUBAN: My jsme nebyli favority od začátku. Turecko potvrzuje, že má silnější tým než my. I když si ale nemyslím, že ho můžeme porážet na denní bázi, tak z deseti utkání bychom dvě tři urvat mohli, a proč by to nemohlo být zrovna tohle?

Je pro vás lepší, stejně jako pro řadu českých kolektivů v různých sportech, jít do zápasu spíš v roli toho podeňovaného, s možností překvapit?
AUDA: Myslím, že jo. Ti favoriti na svou roli můžou kolikrát doplatit, podcení to a ten slabší tým nemá co ztratit, jde do toho naplno a může překvapit.
HRUBAN: Tak se hraje vždycky líp. Pro nás by bylo ideální chytnout dobře začátek, udělat si lehký náskok. Pak by nervozita soupeře, na kterého je větší tlak, s každou minutou stoupala. To je náš plán – držet se nahoře, nebo na blízku a do koncovky bychom pak měli větší šanci.

Na druhé straně Turci vám loni v Hamburku ukázali, že ani stav minus 20 před poslední čtvrtinou pro ně nic neznamená?
HRUBAN: To je pravda, to byl extrém a takový zápas už jsem dlouho nezažil. Doufám, že jsme si to vybrali jednou a podruhé takový zápas už nepřijde – že nedostaneme šest trojek za pět minut přes ruce a „do obličeje“. S trojkami metr a půl za obloukem se už nedá nic dělat.

Jakou hrozbou bude Ersan Ilyasova, který v Šanghaji naladil velkou formu a Američanům dal 23 bodů?
AUDA: Oba zápasy hrál výborně, trefil několik těžkých střel i z dálky. Já s ním mám zkušenost jen z loňska z přípravy, kde jsme dlouho hráli dobrý zápas. Turci mají několik výborných hráčů včetně těch z NBA, pořád s nimi ale můžeme drže krok. Budeme vycházet z dobré obrany a snažit se hrát rychle. Ještě nevím, jestli je budeme chtít zaskočit i nějakou zónou. A obecně by se nám mohlo proti Turecku dařit víc chodit do protiútoků než s USA.

Co další hrozby soupeře?
HRUBAN: Jsou to samí střelci, od pozice 1 do pozice 4. Na rozehře je Wilbekin, který s USA na začátku z nějakého důvodu nehrál (vůbec nenastoupil ani v prvním utkání s Japonskem), ale pak vlezl na hřiště a zápas obrovsky těžkými střelami otočil. To je první střelec se zkušenostmi z Euroligy. Dál je tam Osman, teď už hvězda NBA, to samé Ilyasova. Oba jsou to vynikající střelci, jen Osman je víc do nájezdu a Ilyasova to pálí z trojek. Jedinou větší slabinou jsou pivoti, které do toho zatím moc nepouštějí a jsou tam hlavně od doskoku. Tudy by mohla vést nějaká cesta.

Vojto, vybral jste si slabší zápas jen s Japonskem a s Tureckem to bude jako proti USA?
HRUBAN: Takový je plán. (směje se) Já jsem prostě neměl dobrý zápas. Někdy člověk ať dělá, co dělá, tak to nejde. Pár střel bylo vyloženě na sílu, i když jsem kvůli tomu horšímu rytmu nechtěl střílet špatné střely. Naštěstí kluci byli tak pohotoví, že to vzali všechno za mě. Teď už to bude zase na mě.
 

Jaká bude obrana Turků ve srovnání s Japonci?
HRUBAN: Budou silovější, ale míň běhaví. S některými Japonci to byly sprinterské závody, kdy byl člověk zralý na střídání po dvou minutách, protože se nezastavil. To Turci budou trochu jiný tým v tom, že sice mají víc síly a kil, ale zase tolik neběhají. Hrají evropský styl a ten je nám bližší, což by mohla být naše výhoda.

Dostane se víc do hry a k zakončení i kolega z rozehry Satoranský?
HRUBAN: „Saty“ byl proti Japoncům pod extrémním tlakem. Jejich plán byl brousit ho od první do 40. minuty. Ten trend pískání tady je, že se to dost pouští, ale u Turků nevidím nikoho, kdo by s ním dokázal takhle běhat a zastavit ho. Bude to mít o něco snadnější. Přestože ani proti Japoncům nehrál špatně, myslím, že s Turky bude ještě lepší, protože mu to bude víc sedět.

Je s vámi na dálku v kontaktu Jan Veselý?
HRUBAN: Jo, pogratuloval k výhře nad Japonci a popřál nám hodně štěstí. Mluvili jsme s ním a psal nám na týmovém „chatu“.