O Srbech, Bobanovi a hvězdnějším Jardovi

14.09.2019 - red
počet přečtení: 404
vytvořeno 14.09.2019, upraveno 14.09.2019

PŘED DERNIÉROU LVŮ NA MS SE SRBSKEM Kvartet hvězd z NBA, šest hráčů z Euroligy. To měl být srbský elixír pro triumf na Světovém poháru. Kvalita a zkušenosti týmu při matnosti USA na začátku turnaje ještě posílily akcie souboru Saši Djordjeviče na titul pro Srbsko. Jenže jeho tým obřím a až enormním očekáváním nedostál. A trenér sám přiznal, že tým jejich síle svým způsobem podlehl. Po snadné základní skupině poprvé narazil na závěr osmifinálové skupiny se Španělskem a pak přišla ještě nečekanější porážka od Scolovy Argentiny, jež nemá ani jednoho borce z NBA, což tým nasměrovalo do souboje o páté až osmé místo s USA. Přitom na tento atraktivní souboj mělo dojít až ve finále. Teď Srbové musí vzít zavděk utkáním o konečné páté místo s Čechy, kteří naopak v Číně při své premiéře na světové scéně zažívají „basketbalové Nagano“. Sobotní duel v Pekingu odstartuje ve 14:00 českého času výjimečně na stanici ČT2.

„Zrovna jsem se byl podívat v hráčské místnosti tady v hotelu, kde seděl přes dva a půl gauče pivot Boban Marjanovič, a když se ho jeden ze španělských hráčů Quino Colom optal, s kým že to v sobotu hrají, on jen odvětil - ´S Českou repulikou, o páté místo´,“ napodobil v pátek večer kapitán Čechů Pavel Pumprla skleslý hlas 222 vysokého obra, jehož promluva hovoří za vše.

Pro Srby znamená čtrvtfinálové selhání ohromný průšvih a další promarněnou šanci jejich zlaté generace. S Jokičem, Bogdanovičem, Marjanovičem a Bjelicou z NBA i kvalitou z Euroligy měli letos jít až pro zlato. Na druhé straně jejich vysoká sestava má tendenci k pomalejší hře a zejména v obraně je tento neduh znát víc, než se mohlo před turnajem zdát.

2015OTA.jpg

„My samozřejmě vnímáme zápas o páté místo jinak. Pro Srby je to, že musí hrát takové utkání, úplně jiným typem překvapení než pro nás, a jsem zvědavý, jestli tomu z jejich strany bude odpovídat i motivace. Myslím ale, že oni po tom všem, co se jim na turnaji nepodařilo, a jakou schytávají kritiku z domova, budou mít motivaci dostatetečnou,“ dodává 33letý kapitán lvů, které může vítězství nad Srby, jež by představovalo další z řady senzací na turnajové pažbě českého týmu, katapultovat k vůbec nejlepšímu umístění i v rámci dějin československého basketbalu.

Jak podotýká český forward, tým by možná ani nepotřeboval páteční večerní video z dílny asistentů Pospíšila a Bartoně, protože Srby má z průběhu turnaje nakoukané dostatečně. „Čekali jsme je totiž na vyšších příčkách. Pak ale přišla překvapivá porážka se Španěly a ještě překvapivější s Argentinou a najednou měli po turnaji.“

V dresu soupeře bude jedním z hlavních cílů snajpr Bogdan Bogdanovič, který dosud poslední duel s USA začal palbou 4/4 z trojek a zápas končil na bilanci 14/7. Hlavně díky němu srbský tým vystřelil do zápasu trhákem 32-7! Takový rozjezd mu ale Češi nebudou chtít dovolit.

„Tradičně se na něm prostřídá víc nás křídel a předpokádám i nějaké jeho přebírání, protože za clonami ho nejde nechávat moc volného. Musíme se pokusit, aby se nechytil na začátku jako s Američany, protože pak by bylo ještě těžší ho zastavovat. Budeme se muset zaměřit nejen na jeho trojky, ale vynaložit velkou sílu i na výpomoce proti jeho vnikání dovnitř,“ upozorňuje kapitán.

Pod košem se pak bude český obr Ondřej Balvín poměřovat především s kapacitami z NBA Jokičem a Marjanovičem.

„Pro Ondru bude výhoda, že na hřišti bude vždy nejspíš jen jeden z těchto pivotů a myslím, že Marjanovič se do hry ani tolik nedostane. Jokič je pak na dnešní dobu hodně netypický pivot. Působí jalo „velký Méďa“, zároveň je ale neskutečně rychlý a fyzický, navíc s dovednostmi, které nevím, kdy jsem naposledy u pivota viděl, s tím, jak umí číst hru nebo přihrávat. Tohle dokázal možná Bill Walton (vítěz NBA s Protlandem z roku 1977 a s Bostonem z roku 1986), který by se k němu trochu dal přirovnat. Je to neskutečný hráč a pro mě je velkým překvapením, že se to Srbům v téhle sestavě nesešlo, aby postoupili až do nedělního programu turnaje a místo toho hrají už v sobotu s námi o páté místo,“ podotýká Pumprla.

Jeho spoluhráč Tomáš Satoranský v těchto dnech soupeří s Bogdanem Bogdanovičem o titul „Nej hráče podle fanoušků“. Je pro Pumprlu příjemné vědět, že právě jeho parťáka spousty fanoušků vnímají jako jedničku šampionátu?

„My jsme nepotřebovali vnímání fanoušků, abychom věděli, co v „Satym“ máme. Srbobé podobně vnímají zase Bogdanoviče, který je na turnaji táhl i v zápasech, které prohráli. Bude to v sobotu fajn duel, i když nevím, jak moc se budou bránit právě oni dva. My budeme v každém případě chtít „Satymu“ pomoct, aby se i v tomhle ukázalo, že by měl mít k té první pozici mezi fanoušky blíž,“ říká český křídelník.

Ten byl konfrontován i s komentářem hlavní tváře šampionátu Kobeho Bryanta, který na páteční tiskové konferenci v Pekingu na otázku České televize odvětil, že tým lvů má před sebou skvělou budoucnost, ale nesmí usnout na vavřínech letošního úspěchu a měl by se posouvat dál.
 


„Jsem rád, že mi přeje zářnou budoucnost, to mluvil přesně o mně,“ rozchechtá se trojnásobný otec v Kristových letech. „Z té odpovědi mám pocit, že to řekl někdo, kdo nevěděl, o čem se mluví, protože je krásně všeobecná. Asi se Kobemu ale nedivím. Je fajn, že když je tváří mistrovství, byl v pátek k zahlédnutí i mezi diváky během semifinále. Třeba se přijde v sobotu podívat i na zápas o páté místo a pak už bude vědět trochu víc.“

V posledních dnech se díky historické jízdě Čechů začalo víc mluvit i o případných zahraničních angažmá jejich dosud v tuzemsku působících opor. Pro kapitána to ale není velké téma, neboť ví, že ti, o kterých může být nejvíc řeč, tedy jeho kluboví spoluhráči Jaromír Bohačík a Vojtěch Hruban, mají v Nymburce dlouhodobé smlouvy, nejspíš i s výkupní klauzulí, kterou by případný zájemce musel zaplatit.

„Já bych byl sám proti sobě, kdybych je posílal někam pryč, když můžou hrát s námi a pomoct Nymburku i k úspchu v Evropě, který nám stále chybí. A sám jsem rád, že před sebou mám takovou kvalitu, kterou můžu doplňovat. Na jednu stranu bych jim to přál, protože je to ohromný zážitek si zahrát venku, na druhou stranu Nymburk je natolik dobrý tým a tu pozici v Evropě má, že tu rozhodně tratit nebudou.“

Aby se mhlo vůbec o čemkoli mluvit, musela by podle kapitána Nymburka přijít zřejmě dost veliká nabídka, která by stála za jednání. „Já mám ale pocit, že kluci o tom nemluví, zájem o to nemají a počítají i s další sezonou v Nymburce.“

Právě díky působení u českého mistra si přední reprezentanti zajistili nemalé herní zkušenosti v Lize mistrů a tím i pravidelnou konfrontaci se soupeři, které pak potkávají na mezinárodní úrovni v dresu reprezentace. Z euroligových jmen nebo i z hvězd NBA už tak nejsou nijak vystrašení.

„Kvalita Ligy mistů jde každý rok nahoru, přibývají týmy, které hrávaly Euroligu, jako Bamberg, nebo mají vysokou kvalitu těsně pod Euroligou, což se týká třeba Hapoelu Jeruzalém a dalších. Takové zápasy už jsou dobrou přípravou srovnatelnou se zápasy na MS a hráči už jsou pak zvyklí, že to na nich stojí. Minulá sezona Nymburka právě na Jardovi s Vojtou v Evropě stála hodně, kdežto před dvěma roky na EuroBasketu hlavně u „Bočiho“ bylo vidět, že to ještě nebylo ono a přesně tyhle zkušenosti potřeboval. Teď je znát, kam za ty dva roky v Lize mistrů dokázal dorůst, a kéž by to mělo tuhle tendenci dál. Pak by mohl být hvězdou EuroBasketu 2021 v Česku, a to ještě větší, než jakou byl letos.“

Podle Pumprly je nejtěžším úkolem se do kvalitního zahaničního klubu vůbec dostat, protože Češi nemají tak umetenou cestu jako například hráči z bývalé Jugoslávie. „Sám jsem si tohle ověřil několikrát, když jsem byl v úzkem výběru kandidátů pro mnohem lepší týmy, než v jakých jsem pak hrál, a nakonec by bývalo stačilo, kdyby mi příjmení končilo na -ič, nebo jsem byl Američan s podobnými čísly. Ty kluby ale uvažovaly tak, že Čecha jsme tu ještě nikdy neměli a nevíme, co od toho čekat.“

Když už se ale do solidního zahaničního klubu hráč protlačí, je to pak zkšuenost k nezaplacení. „Dá vám to konfrontaci s těmi nejlepšími. Já hned v první sezoně zažil zápasy s Barcelonou a Realem Madrid, což ještě s Nymburkem přece jen zažít nemůžeme. Tam si hráč skutečně ověří, na co má, nebo nemá. A samozřejmě to posouvá výš sebevědomí, když víte, že proti takovým soupeřům můžete nastupovat.“