Nový kapitán: Nebál jsem se toho

28.06.2021 - red
počet přečtení: 536
vytvořeno 28.06.2021, upraveno 28.06.2021

S TOMÁŠEM SATORANSKÝM Čeští fanoušci se nemohou dočkat, až ho zase uvidí v dresu národního týmu. On sám se nikdy netajil tím, že hrát za reprezentaci je pro něj srdeční záležitostí. Tomáš Satoranský hraje v představení režírovaném Ronenem Ginzburgem vždy zásadní roli. Ten navíc povýšil na kapitána českého výběru. Dočasně, jak sám říká.

Byl to přirozený krok trenéra Ginzburga, který svému klíčovému muži na hřišti svěřil i důležitou roli mimo něj. Současný stálý kapitán Vojtěch Hruban bude totiž olympijskou kvalifikaci sledovat na dálku pouze z domova. Na konci týdne absolvoval operaci a nyní ho čeká dvouměsíční rekonvalescence.

„Bylo to takové rychlé rozhodnutí s tím, že Vojta neodletěl, což je samozřejmě velká ztráta. Já se toho rád ujmu. Ten tým znám dlouho a už jsem tady nejdelší dobu společně s Vojtou. Bylo to asi logické. Doufám, že se Vojta vrátí co nejdřív a zase mu předám kapitánskou pásku,“ říká Satoranský.

2562ZTJ.jpg

Ten byl posledním hráčem, který se k týmu před olympijskou kvalifikací připojil a zkompletoval tak dvanáctku, která zabojuje o Tokio. A zvládl to prakticky na poslední chvíli. Přistoupil do letadla, jež mířilo z Montrealu do Victorie. I když naposledy hrál za národní tým před téměř dvěma lety, automatismy naskakují…

„Asi jo. Já jsem se toho úplně nebál. Věděl jsem, že to nebude ideální, když se připojím hned před turnajem. Zase jsem ale rád, že jsem nemusel absolvovat tu dlouhou cestu, kterou měli ostatní. Po druhém hracím tréninku už je to lepší. Vrací se trošku síly a rozehranost se zase zlepšuje. Myslím, že v zápase budeme v pořádku,“ uklidňuje.

Po konci sezóny v Chicagu měl o zábavu postaráno. Čekaly ho velmi příjemné rodinné povinnosti: „Narodil se mi syn, což je taky důvod, proč jsem neodcestoval zpátky do Evropy a logicky se připojoval až takhle těsně před Kanadou. Do toho jsem trénoval. Bylo trochu těžké to skloubit, ale ráno jsem vždycky měl čas trénovat. V Chicagu byli všichni z realizačního týmu, takže jsem měl vše, co jsem potřeboval. Myslím, že jsem ve formě. Chyběla mi hra pět na pět, ale to se tady dožene.“

Česká reprezentace se pod trenérem Ginzburgem prezentuje rychlou hrou, často nazývanou trefně ”run and gun”. Pro olympijskou kvalifikaci by novopečený kapitán nic neměnil: „Myslím, že styl by měl zůstat stejný. Měli jsme s ním úspěch jak na Evropě 2015, tak na mistrovství světa před dvěma roky. Budeme se snažit udávat běhavé tempo, hrát co nejvíc fyzicky a dávat rychlé body. Doufám, že se nám bude dařit střelecky jako se dařilo na posledním mistrovství světa.“

Sestava šestého týmu světa se trochu proměnila. Po mistrovství světa ukončil svou reprezentační kariéru Pavel Pumprla. Zranění na olympijskou kvalifikaci nepustil už zmíněného Vojtěcha Hrubana ani Martina Kříže. Všechny tři reprezentanty nahradili další kvalitní borci, z nichž však jeden vyčnívá. Poprvé o potvrzení postupu na mistrovství světa oblékne reprezentační dres Jan Veselý

„Na něj se vždycky těším. On přijde do repre jednou za pět let, takže to jsou pro nás takové Vánoce,“ provokuje svého dobrého kamaráda Satoranský. Pak ale dodává už s vážnou tváří: „Myslím, že byl hrozně natěšený a mrzelo ho, že s námi nemohl být na mistrovství světa. Je to na něm vidět a cítím z něj, jak ho to tu s námi baví. Zase týmu dá tu svou pověstnou energii a nahecuje to během zápasu. Jsme rádi, že tu s námi může být a my jsme s ním zase silnější.“

Po dvou trénincích ve vedlejší hale se Češi v neděli večer poprvé podívali do zápasové arény. „Světla jsou trošku nepříjemná, když se střílí z rohu. Člověk si na to ale během hry zvykne,“ shrnul Satoranský své první dojmy. „Budou nám tady chybět diváci, což je už takový standard poslední rok a půl. Doufám, že se s tím popereme. Máme asi nejtěžší možnou skupinu. Musíme jít zápas od zápasu. Není moc času se rozehrát. Já ale věřím, že se dostaneme ze skupiny a porazíme toho, koho bude potřeba.”