Lvi padli na trestné linii

Z BĚLEHRADU O DUELU S LOTYŠI, AKTUALIZOVÁNO Pravdu měli ti z reprezentantů, kteří už dlouho dopředu varovali před předčasným pasováním českého týmu do finále olympijské kvalifikace. Papírové předpoklady totiž často neznamenají nic a první zápas ve skupině celé Česko vytrhl z finálového snění. Po porážce 59-71 s pouhými 39 body za posledních 30 minut se lvi musí za necelých 24 hodin sebrat, aby ve středu večer přemohli Japonce a vynutili si semifinále proti (téměř jistě) domácím Srbům. Lotyše naopak čeká schůdnější cesta do finále přes Portoriko. I když…. skutečně jen papírově schůdnější.

Když český tým po poslední předzápasové poradě naběhl do středu hřiště, dlouho setrval v hloučku, kde mluvil a gestikuloval především kapitán Jiří Welsch. Ještě než zápas začal, povstala uprostřed českého sektoru skupinka mužů s pěti barevnými kruhy nad hlavami a začala hlasitě skandovat: „Češi pod kruhy, Češi pod kruhy!“ A otec Jana Veselého se přitom ujímal role cheerleadera, když burcoval modročervenobílou armádu v hledišti bělehradské Kombank arény. Vše se v tu chvíli zdálo být tak slavnostní, na špatný konec by nikoho nenapadlo ani pomyslet…

Češi s forwardem Pumprlou v základu také vystřihli perfektní nástup (9-2), kdy dávali soupeři i díky účinnému přebírání jen těžké střely, a dole se proti Bertansovi prosazoval jako falešný pivot Schilb. Velmi početná skupina českých fanoušků na hlavní tribuně od první obrany povzbuzovala mocným „Se-be-rem!“ a bouřila i po skvělém pick-and-rollu Satoranského s dunkujícím Veselým. 
 

Lvi se snažili využít každou příležitost k brejkům a ještě předtím, než Veselý dopichem včetně proměněné šestky zvýšil na 16-7, přišlo na řadu i skandování „Kdo se neskáče, není Čech“.

Jenže už někde tam se skvělý český start začal bortit. Veselý si druhým faulem při riskantním pokusu o blok řekl o střídačku už v 7. minutě. Sestava se musela posouvat dřív, než by bylo třeba a Veselého aktivita v útoku i dlouhá chapadla v obraně týmu citelně chyběla.
 
Lotyši se navíc pečlivě starali o rozehrávače Satoranského, na nějž nasadili i více než dvoumetrového chasníka Timmu a hlavně mu nedávali žádné snadné nájezdy do podkošového prostoru. Češi však přesto uhráli první čtvrtinu díky lepšímu doskoku a tristní lotyšské bilanci z trojek (11/1, do půle 15/3) na nadějné skore 20-13 (Schilb 7, Veselý 5).

Úvod druhé čtvrtky však přinesl dlouhé sucho a Bertansem vedený obrat Lotyšů, kteří vyrukovali s možná nejvyšší možnou sestavou s Timmou na křídle, hrajícím zády do Schilba. Lvi znervózněli, míče jim padaly z rukou i při zakončení a kritickým momentem této sekvence se stal třetí faul ve cloně Veselého, který tak do půle odehrál jen 9 minut.

V nouzi tým podržel Pumprla, hrající po pouhém týdnu tréninků (po nuceném zdravotním výpadku). Nejdřív trefil trojku, pak zakončil brejk a získal i míč v obraně. Další chyby však lvům sebraly nový dílčí náskok a stále víc pod koš dorážející soupeř v poločase těsně vedl (30-31), když Čechům nepřinesla žádné ovoce nižsí sestava se Schilbem na pozici 4.

Lvi pak měli silný nástup do třetí čtvrtky, v němž už po 2 minutách měl soupeř 5 faulů. Čtyři chyby tu tížily dlouhána Kasparse Berzinse (hráč základu měl v tu dobu odehráno zhruba 9 minut) a tři Martinse Meierse, navíc 4 fauly mělo i křídlo základu Silinš (za 11 minut ve hře). Díky tomu se prodlužoval český pobyt v útoku, a když pak dostali Lotyši blok i v české obraně, už to nevydržela jejich lavička a přilétla technická.

Lvi však nastalého momenta nevyužili a naopak podlehli napískaným kompenzačním faulům. Sudí navíc pokárali Veselého i za to, že hecoval publiukum ihned poté, co i se 3 fauly provedl úspěšný blok na trojkujícího lotyšského snajpra.    
 

Centr brzy nato (ve 24. minutě) inkasoval na útočném doskoku svůj čtvrtý faul a musel se opět vrátit na lavičku. Při narůstajících faulech i druhého dlouhého ze základu Bendy se podkošová rotace stávala stále složitější a soupeř nemilosrdně napadal v nájezdech obránce s fauly nebo v mismatchových situacích.

Češi se vůbec nedokázali trefit z dálky, přestávali si věřit i v nájezdech a Lotyši si tak drželi vícebodový náskok. Extrémně vyhecovaná obrana a do koše směřující urychlený útok ještě v úvodu čtvrté části přinesly dorovnání manka, ale pak přišla poslední kritická sekvence.

Sudí nejdřív podle všeho minuli faul na do brejku pelášícího Hrubana, jemuž v první půli byla naopak za brejk hasící a nijak tvrdý faul odpískána nesportovní chyba. Welschovi byl vzápětí odpískán faul a český kapitán navíc za prásknutí rukou do konstrukce koše obdržel technickou chybu. Extrémně motivovaný ale vzápětí z výhozu Lotyšů získal míč a proměnil koš s faulem.  

Už zanedlouho však schytal v útoku svůj pátý faul Veselý, a to za bodového vedení Lotyšů do konce zbývalo ještě 6 minut. A za chvíli přišla definitivní pohroma – Satoranský pod košem fauloval Timmu a za svou reakci navíc obdržel technickou chybu. Lotyš proměnil všechny 3 trestné hody, navíc z následného útoku z napadání Pumprly hrou zády do koše, jíž Čechy po celý zápas ničil, dostal další šestky a pěti TH v řadě tak odtáhl tým na 53-59.
 

Lotyši už si poté umnými akce náskok pohlídali a Češi se naopak nedokázali prosadit zblízka, ani z dálky. V utkání s vyrovnaným doskokem jim nepomohla ani drtivá převaha v brejkových bodech (16-0), neboť ztratili 16 míčů (Lotyši 14) a trefili pouhé 2 trojky (obě už v první půli, celková bilance 15/2, Lotyši 27/5), navíc fatálně zaostali na trestné linii, kde se zápas rozhodoval (23/11 - 26/22).

Jen Schilb (7 doskoků, 4 asistence) s Veselým (za svých 16:36 byl s +7 jako jediný z týmu v plusu) se dostali na 10 bodů. 35,5 minuty točící Satoranský k 5 bodům přidal 8 doskoků, 8 asistencí a 8F+. Za Lotyše se nejvíc prosadili Bertans (18, TH 9/8 po 8F+), Timma (13) a Strelnieks (11).    

„I když čekání na první zápas nás trochu trápilo, vletěli jsme do něj tak, že to vypadalo, že spíš my jsme ti rozehraní a ne Lotyši po svém zápase s Japonci. Oni si ale veřili, nepanikařili a my po dobrém začátku intenzitu hry snížili, což by se nám stávat nemělo. Proti dobrým soupeřům vás to vytrestá a hrozně těžko se do toho pak dostává zpátky. Lotyši se pomalu přibližovali, my jsme znervózněli, přestali jsme pořádně bránit, a proto jsme neměli příležitosti k brejkům, ve kterých jsme nejsilnější,“ litoval křídelník Pavel Pumprla.

„Teď musíme vyhrát nad Japonskem a pak nás pravděpodobně čeká Srbsko. Kdo se chce dostat na olympiádu, musí ho porazit, a je pak jedno, jestli to bude v semifinále, nebo ve finále.“  

Podle Tomáše Satoranského se týmu nepovedlo držet tempo utkání, jaké chtěl. „To znamená vybíhat do protiútoků a dávat lehlé koše. Začali jsme hrát do plných a to po čtyřech dnech přípravy není to nejlepší. Až do třetí čtvrtiny, ve které nám Lotyši dali 20 bodů, jsme bránili celkem dobře, ale tady se to začalo lámat a ve čtvrté části nám pak začali pískat neuvěřitelné fauly a nechali nám vyhodit našeho nejlepšího hráče. Tam jsme začali být hodně frustrovaní, což nám nepomohlo, ale rozhodčí nechali soupeře jít do zápasu a pak i přes nás.“

Kouč lvů Ronen Ginzburg upozornil především na 12 neproměněných šestek svého týmu. „To je příliš velké číslo. My jsme jinak zápas začali dobře, ale ve druhé čtvrtině jsme nedávali otevřené střely, co jsme měli dát. Ve třetí i čtvrté čtvrtině jsme pak získali „momentum“, když jsme se dostali zpět díky přebírání v obraně, ale rozhodl úsek, kdy soupeř díky našim technickým chybám odskočil na více bodů. My jsme nedali spousu otevřených střel a celkově rozhodly víc naše chyby, než že by nás Lotyši přehráli.“

Důležitou okolnost utkání zmínil lotyšský hrdina Janis Timma: „Klíčové bylo, že jsme pořád zůstávali trpěliví a nereagovali na různé výroky sudích.“   
   
Kouč vítězů Ainars Bakatskis našel v duelu dokonce legrační prvek. Jaký?

„Šlo o to, že i když jsme oproti loňským zápasům pozměnili naši obranu i útok, od začátku to nefungovalo, protože vedle dobré hry soupeře jsme chtěli vše řešit hned, na sílu, třeba už po jedné přihrávce. Do půlky jsme měli 10 ztrát, ale pak už jen 4. V poločase jsem hráčům řekl, že někdy je tou nejlepší přihrávkou střela. A jen jsem je nabádal, aby hráli tak, jako by tam nebyli rozhodčí, ani diváci, a jen se soustředili na svou hru. Bylo to těžké utkání pro sudí, protože ve hře byla spousta soubojů a „flopování“, ale mně se ten zápas líbil.“