Lidi nechodí do práce. Proto jsme až tady

ECHO ZE ŠANGHAJE SATORANSKÝ SCHILB BOHAČÍK „Je to neuvěřitelný! Sledovat, co se v Česku děje. Lidi nejdou do práce, aby se na nás mohli dopoledne koukat. V životě by mě nenapadlo, že se něco takového v českém basketu bude dít. Ta skvělá podpora je cítit a byl to jeden z důvodů, proč jsme si nemohli dovolit tenhle zápas vypustit. Jsme podporovaní spoustou lidí a to je hrozně krásný.“ Komu patří tato nadšená a tíhou únavy jako by vůbec nepoznamenaná slova? Lídrovi českého týmu na světovém šampionátu Tomáši Satoranskému, který tak přidal další z řady motivací lvů k přemožení polského soupeře v duelu o 5.-8. místo. Stejně reagoval, když se před čtvrtfinále s Austrálií dozvěděl, že děti ve školách sledují na svých mobilech vývoj českých zápasů i při vyučování. „Tak já dneska budu hrát ještě líp,“ řekl a vypadal, že to myslí opravdu vážně. Stejně zavázán podporou fanoušků se ale na dálku cítí celý tým.

Jeho tři zástupci se objevili po enormně těžké bitvě s Polskem v poskytovatelně odpovědí a nyní vám v tradiční ohlasové aréně přinášíme zajímavé postřehy nejen ústředního dirigenta lvů, ale i křídelníků Blakea Schilba a Jaromíra Bohačíka…

Tomáš Satoranský o tom, zda se po druhém zápase během 26 hodin cítí zničeně
„Překvapivě se cítím docela dobře. Ráno se mi totiž nevstávalo moc dobře, nebo jsem se spíš dobře nevyspal. Tým ovšem ukázal svůj morál, řekli jsme si, že chceme bojovat o co nejlepší umístění českého basketbalu, a to se podařilo. Zaspali jsme sice trochu začátek, kde bylo vidět, že mají Poláci trochu odpočatější nohy, ale bojovností jsme si pak došli pro vítězství.“
 

O vyhrabání se z jen den starého zklamání po vyžazení ve čtvrtfinále
„Zklamání tam bylo, ale taky jsme si uvědomovali, co jsme tu dokázali, a že nás to nesmí sebrat a že při tomhle systému turnaje na to už nemůžeme ani myslet. Přitom hodně věcí bylo proti nám – třeba Blake Schilb hrál opět se zraněným kotníkem. Musím ho pochválit, chtěl hrát i s tou bolestí a to zase ukazuje něco o tomhle týmu. A my si došli pro vítězství. Nechali jsme za sebou Ameriku a to mluví za vše.“

O tom, na co ze Šanghaje bude nejvíc vzpomínat
„Nezapomenu na to do konce života. V Šanghaji jsme zvládli dvě etapy. Ta první byla s velkým počtem našich fanoušků. Ty věrné jsme měli ale i proti Polsku a musím jim poděkovat. Na tohle město, kde se nám podařila basketbalová pohádka, budu mít krásné vzpomínky.“

O herní kvalitě českého týmu
„I s Polskem vynikla naše týmovost, protože každý zápas zahraje někdo líp. S Austrálií to byl Paťa Auda, s Polskem Vojta Hruban a zase se dařilo střelecky „Bočimu“ (Bohačíkovi). A je to prostě o tom, že když se nedaří jednomu, je tam druhý, který nám pomůže. Pavel Pumprla vybojoval proti Polsku spoustu důležitých útočných doskoků a touhle týmovostí a vůlí jsme to otočili.“

O srbských soupeřích v boji o páté místo
„Já Srby před MS tipoval na vítěze, pro mě to je jeden z nejlepších týmů na světě. Tenhle turnaj ale ukazuje, že každý zápas je jiný a stát se může cokoli. Rozhodně se nemůže sázet (pouze) na favority. Srbsko je v tomhle zápase jasným favoritem, my ale uděláme vše pro to, abychom mu to zkomplikovali a ještě vylepšili ten závěr turnaje. Zároveň si chceme užívat ten moment, protože tohle už se možná nebude opakovat.“

O tom, zda byl během turnaje ve spojení s koučem Chicaga Jimem Boylenem
„Psali jsme si jen jednou, po prvním zápase s USA, kdy mi popřál hodně štěstí. Samozřejmě v klubu MS sledují, zmiňovali mě často na sociálních sítích, za což jsem hrozně rád. Dostával jsem i spoustu podpůrných zpráv od fanoušků Chicaga, což je před nadcházející sezonou skvělá věc.“

O už 16 repre zápasech za posledních 33 dní
„Cítím se tak na měsíc dovolené, ale na to nebude čas. Od Chicaga mám přislíbeno, že si mám po MS dát volno, kolik dní budu potřebovat, abych zregeneroval tělo. Zároveň tam ale chci být co nejdřív, abych se přizpůsobil chicagskému životu, našel si nové bydlení. Takže volna moc nebude, ale určitě se těším, až tady ten úspěch oslavím i s rodinou, protože už mi chybí. Měsíc jsem neviděl malou dcerku a na to se strašně těším.“

Jaromír Bohačík o zápasu s Poláky
„Hlavní bylo, že se už známe. Hrajeme s Polskem v podstatě každý rok, letos to byly dvě srpnové přípravy. V tomhle utkání jsme se tak asi ničím nepekvapili. Navíc trenér Polska Mike Taylor u nás zanechal velkou stopu. Ten skauting tedy nebyl úplně náročný a celkově nám evropský herní styl soupeřů vyhovuje o něco víc.“

O atmosféře v aréně
„Proti Polsku byla hala plná nestranných fanoušků, kteří evidentně mají rádi basket. Ta kultura tady je a musím říct, že mnohem víc v Šanghaji než v Šen-čenu, kde jsme na pár dní taky byli. My se trochu obávali, že si tady budeme hrát s kamerami, ale fanoušci nás překvapili a bylo to úžasné.“

O možných nabídkách ze zahraničí
(rozesměje se) „To nevím, to je otázka na mého agenta, navíc já mám dlouholetý kontrakt v Nymburce, takže mě to ani neajímá.“

O horké situaci se svými dvěma brzkými fauly, kdy ovšem pokračoval v ehře
„Tohle rozhodnutí bylo na trenérovi, který vyhodnocuje, jestli daný hráč má chladnou hlavu, nebo je náchylnější k dalším faulům. „Neno“ (kouč Ginzburg) je u mě na tohle zvyklý (na vyšší počet faulů) a o tomhle si rozhoduje sám. Já o tom na hřišti moc nepřemýšlím, tak možná proto ty fauly mám tak často (rozesměje se nad vlastním vtipem).“

O tom, jak se jako druhý nejvytíženější hráč týmu dostával do zápasu a opět při brejcích trefoval své oblíbené trojky z rohů
„Já byl moc rád, že jsem jen mohl běhat dopředu, chytit míč a vystřelit. Protože když jsem v tomhle zápase dal kdykoli balon na zem, nebylo to moc pěkné a necítil jsem se plně komfortně.“

O tom, zda je se zraněním hrající Blake Schilb srdcař a „Čech jako poleno“
„Je to skutečně Čech jako poleno. Je neskutečný a ukázal, jak si váží České republiky a českého basketu. Jeho kotník nevypadá vůbec dobře, on navíc extémně nerad hraje zatejpovaný, takže je to vlastně dovjitý problém, i když se to zdá jako banalita. Je totiž strašně těžké s tím hrát, když na tejpy nejste zvyklí. Navíc se o tu nohu nemůže opřít a dobrý pohyb je přitom v dnešním basketbalu vším.“

O sobotních soupeřích Srbech
„Já si je trochu přál. S Amerikou už jsme hráli, tak proč ji mít dvakrát?“



Blake Schilb o stavu kotníku své levé nohy
„Pořád to trochu bolí. Dělalo se ale vše pro to, abych mohl hrát. Navíc i na lavičce jsem připraven pracovat pro tým. Jsem na něj a na naši jízdu pyšný. Pro mě je momentálně bezpečnější nepokoušet to víc. Mám kotník zatejpovaný, zkusil jsem to před zápasem rozhýbat, ale stále to bolí. Musí hrát jiní a já to zvládnu, když nebudu moct nastoupit, a budu fungovat v trochu jiné roli na lavičce.“

O tom, zda si i přes zranění užívá, čeho tým dosáhl
„Ano, užívám. Porážka ve čtrvtfinále sice bolela, ale výhra nad Polskem pak byla super. Byly určité věci, které by s Austrálií v lepším provedení mohly změnit zápas, ale to se po bitvě snadno říká. Já jsem neuvěřitelně pyšný na náš tým. Ukázali jsme velké srdce a vášeň a vzchopit se po čtvrtfinále ukazuje na velký charakter celého mužstva.“

O tom, zda bude za necelý rok i u olympijské kvalifikace
„No jistě! Ptáš se mě na něco, na co už předem znáš odpověď. (smích) Olympiáda je náš dlouhodobější cíl a i pro něj jsme teď tady na MS, abychom se zlepšovali jako tým a měli lepší pozici v rámci světového basketbalu.“