Koučka Uhrová věděla o medaili dopředu

02.07.2017 - red
počet přečtení: 1214
vytvořeno 03.07.2017, upraveno 03.07.2017

OHLASY KE STŘÍBRU Z MS 3X3 U18 Druhý rok za sebou vezou Češky z velké akce 3x3 v Číně medaili! Tentokrát se domů vrací čtveřice vedená trenérkou Michaelou Uhrovou jako vicemistryně světa U18. Právě Uhrová byla u obou dosud největších úspěchů českého basketbalu 3x3. Loni byla jednou ze čtyř hráček, které na kurtu vybojovaly nečekaný světový titul. Letos prováděla mladý tým nástrahami světového šampionátu jako trenérka.

„Asi začínám mít Čínu ráda,“ vtipkovala. „Jo, může se říct, že v Číně se nám daří. Martin Jakeš, který sem jel jako můj asistent, může potvrdit, že před odjezdem jsem mu říkala, že si sem jedem pro medaili. Věděla jsem, jaký tým sem vezu, že jsou holky skvěle připravené, odehrály hodně turnajů.“

I když prý obě medaile prožívá stejně intenzivně, u obou má trochu jiné pocity. „Jako hráčka můžu cokoli ovlivnit na hřišti, jako trenérka prakticky nic. S holkama to víc prožívám v hledišti. Když na mě byly záběry, tak jsem musela vypadat jako hysterická trenérka. Bylo to ale opravdu jen proto, aby mě holky slyšely a přeřvala jsem bouřlivou atmosféru nebo déšť.“

Pro Uhrovou je to navíc už druhý trenérský úspěch. Loni brala se svým týmem ještě bronz na juniorském ME.

973NTA.jpg

Na chmury po finálové porážce nebylo místo. Mladé české basketbalistky si uvědomovaly, jakého úspěchu dosáhly i přes porážku od Američanek. „Je to úžasné. Hlavně jsme to vůbec nečekaly. Ještě se z toho všechny vzpamatováváme. A prostě... Je to hustý!“ radovala se bezprostředně po turnaji Anna Rosecká.

Češky turnajem procházely skoro jako nůž máslem. Dvě výhry nad těžkými soupeři hned na úvod základní skupiny je nastartovaly do dalšího pokračování. Do čtvrtfinále šly jako neporažené z prvního místa ve skupině. Jenže v prvním kole vyřazovacích bojů čekal domácí výběr.

„Jako před Čínou jsem dlouho nervózní nebyla. Nakonec ale musím říct, že to byla příjemná nervozita a holky to zvládly skvěle,“ oddechla si Uhrová. Také Rosecká přiznávala nervozitu před zápasem pravdy: „Byly jsme hodně nervózní. Domácím hráčkám se tady hrálo dobře. Bály jsme se, jak bude reagovat domácí publikum, když my jsme chtěly hrát hodně agresivně, protože Číňanky jsou vysoké a nejsou tak pohyblivé.“

974OGE.jpg

Češky utkání zvládly 17-11 a bylo jasné, že zabojují o medaili. Semifinále proti Maďarkám bylo ovšem na víc než hodinu přerušené kvůli dešti, který nezastavila ani střecha nad kurtem. „Zvládly jsme to docela dobře. Maďarky se tam celou hodinu připravovaly. Pomohlo nám to, protože Alžběta Levínská měla při hře zranění (roztržený ret) a během pauzy se dala do pořádku. Mohly jsme tam často střídat,“ podotkla Rosecká.

Důležitost zraněné a znovu uzdravené Levínské v semifinále vyzvedla i Uhrová, která ale poukazuje na to, že právě vyrovnanost všech čtyř hráček byla největší devizou stříbrného týmu. „Každá hráčka může skórovat. To holky potvrdily v zápasech, kdy soupeřky nevěděly, koho bránit. Třeba proti Maďarkám. Bety Levínská do té doby nepředvedla, co v ní je, a proti Maďarkám byla naše nejlepší hráčka.“

Po těsném vítězství 20-19 už na Češky čekala třešnička na dortu v podobě finálového klání s Američankami. Konečný výsledek 21-14 pro soupeřky nereflektuje, že šlo o vyrovnané střetnutí. Češky si pak s radostí mohly na krk pověsit světové stříbro, i když během turnaje často čelily starším sokyním.
 


„Holky hrají skvěle jako tým. Měly odehraných spoustu zápasů a nehrály to jako pětkový basketbal. Měly skvělý pohyb, rychle si půjčovaly míč a nevypomáhaly. Tři z nich jsou mladé. Já s nimi jednoznačně počítám. Tenhle tým tvořím pro olympiádu mládeže v Buenos Aires a věřím, že i tam může být úspěšný,“ poukazuje Uhrová na fakt, že pouze Simona Růžková nebude moct za rok hrát v kategorii do 18 let. Právě Růžková byla vybrána i do nej trojky hráček turnaje jako druhá top střelkyně MS.

Kam základ tohoto týmu směřuje pro příští rok, už víme, ale co vyhlídky na „velké“ olympijské hry? Za tři roky si totiž basketbal 3x3 prožije i svou olympijskou premiéru. „Na Tokio 2020 je pro tento tým ještě brzy, tam to asi budeme řešit jinými hráčkami. Třeba o roce 2024 se můžeme bavit, ale uvidíme, kam holky budou směřovat. Jsou mladé, je jim 17 a Aničce Rosické teprve 16 let,“ zůstává Uhrová na zemi.





Foto: FIBA