Kouč fešák, léčka na Srby a fejk obrana

Z PEKINGU PO MS S RONENEM GINZBURGEM Patřil do nejelegantněji oblékané reprezentace šampionátu – aspoň dle ohlasů činovníků světové federace FIBA. Kromě českého realizačního týmu už jen trenérský štáb Poláků nosil na zápasy obleky. A z hráčů byli lvi jediní takto „oháknutí“ elegáni, minimálně v destinacích, kde se během turnaje pohybovali. Oděvní dům Blažek tedy v Číně získával plusové body. Tým však na MS musel „hákovat“ především na hřišti. A to až na hranici zemdlení. Totéž se týkalo, pro změu v zákulisí, asistentského štábu, do hluboké noci rozpitvávajícího hru soupeřů a chystajícího taktiku šitou na míru. Na vrcholu pyramidy pak na sebe bral zodpovědnost izraelský voják ve výslužbě, vyškolený do lecjakých bojových operací. Ronen Ginzburg má za sebou stejně jako celý národní tým přelomovou akci své kariéry. A že byl po 14denní šichtě vyčerpaný, jak zákon káže, na to vemte jed. Přesto - s plechovkou piva v ruce – už po posledním duelu MS vypadal mnohem lépe než zhruba dva zápasy zpátky, kdy na tiskové konferenci jen velmi tiše pronesl dvě věty, jež i zesílené reproduktory stěží zaznamenaly.

„Cítím vyčerpání. To vám řeknu po pravdě. Nemám teď sílu vůbec na nic. Normálně nepiju pivo, ale tohle je jediné, co jsme tu měli, tak piju pivo. Hráli jsme osm zápasů ve 14 dnech plus předtím devět příprav. Osobně jsem si byl jistý, že dnes hráči „kleknou“, že budou už úplně hotoví. Oni ale už potolikáté ukázali své srdce. Jsem tak šťastný, co se nám tu povedlo. Po celé Evropě rezonuje to, jak dobře a bojovně jsme hráli, a to je skvělý pocit, který si musíme uchovat. Byl to těžký měsíc a kus práce, ale vyplatila se nám bohatě,“ těšilo kouče Čechů po 9bodové porážce od Srbů, jež pro národní tým mužů vyznačila senzační šesté místo na jeho prvním MS.



Trenére, jaký to byl zápas proti původně předpokládanému favoritovi na medaile i na titul?
Uchystali jsme na soupeře léčku a jemu dlouho trvalo, než na to dokázal reagovat. Ve druhé půli už ale náš záměr odhalil a my začali mít problémy. Srbové jsou samozřejmě větší a silnější a mají všechny možné zbraně. Když ale po poločase vedete o devět bodů, pořád věříte, že to může dopadnout. Nakonec se ale jejich větší fyzično i trpělivost plus náš ubytek sil spolupodepsaly na výsledku. Hráči jako Vojta Hruban nebo Jaromír Bohačík už toho v závěru měli plné zuby.

Dal se nějak zastavit autor 31 bodů Bogdanovič?
Jen fauly. V jednu chvíli jsem nasadil obranu „box-and-one“ (čtyři hráči brání v zóně a jeden nahání klíčového hráče soupeře osobně), tedy spíš to byla „fejková“ (klamavá) varianta této obrany, ale on na začátku druhé půlky stejně vystřelil a trefil těžkou trojku přes Bohačíka. My na něj nasadili i „Satyho“, skoro každého... A třeba „Pampi“ (Pumprla) na něm odvedl dobrou práci. Srbsko ale není jen Bogdanovič. Mají hodně vysoké hráče, a když prokoukli naši taktiku v útoku, zastavili nás.

Zdálo se, že bez Bogdanoviče by Srbové měli problémy.
Další hráči by za to pak vzali víc. Bez Bogdanoviče by ale měli problémy nejen s námi. Nemají zase tolik tvořivých hráčů. A možná je to jeden z důvodů, proč nedosáhli na předpokládané finále.

Chybí už vašemu týmu jen větší síla pod košem plus širší rotace k tomu, abyste mohli dosáhnout ještě na víc?
Nezapomeňte, že jsme celý zápas byli bez zraněného Blaka Schilba. Je jasné, že pro dosažení ještě větších úspěchů bychom potřebovali i Jana Veselého. Dnes jsme navíc přišli i o „Pampiho“ , kerý se rozhodl skončit. A on byl velkým srdcem tohoto týmu. Byl to jeho tmel. Nicméně s Janem a možná s někým z nastupující generace, s Vítkem Krejčím, můžeme být vážně dobří.

Jaká je tedy budoucnost tohoto týmu?
Nevím, jaká bude další situace s Blakem, možná bude možnost přidal jiného naturalizovaného hráče, nicméně při maximální síle může tento tým dojít na ME 2021 opravdu daleko. Pokud jde o olympijskou kvalifikaci příští rok, tam půjde o los, o pořadetelskou zemi a další věci.

Je ale jasné, že jakýkoli tým v nejbližší budoucnosti se neobejde bez služeb Tomáše Satoranského.
To je pravda. Je to hlavní lídr týmu na hřišti i mimo. Byl hrdinou zápasů tady na MS. I se Srbskem jsem ho chtěl stáhnout ze hřiště už dřív, ale on chtěl pokračovat. Je to vítězný typ a chce vyhrávat každý jeden zápas.

Ovšem i další hráči na šampionátu zaznamenali vzestup.
Možná pro pozorovatele zvenčí. Pro mě ale „Boči“ (Bohačík), Vojta Hruban, Ondra Balvín, Patrik Auda hrají tak, jak jsem od nich zvyklý. Jsou to prostě dobří hráči.

Můžou teď někteří vaši hráči, působící v domácí soutěži, přilákat i pozornost velkých klubů?
Oni především mají dlouhodobé kontrakty. Když ale hráči z Polska mohou hrát v Eurolize, proč by nemohli i naši? A jestli jim doporučuju odejít do zahraničí. Ne, ne, já jim neradím s ničím. Oni musí být především spokojení a rádi tam, kde jsou. Nymburk je dobrý klub a hraje kvalitní evropskou soutěž.

Leckde se během turnaje objevovala i chvála na vaši práci. Jak dlouho tedy ještě vydržíte u lvů, než vám předloží nějakou super nabídku velký klub třeba z ranku Euroligy?
Měl jsem nabíky už v minulosti, ale rozhodl jsme se zůstat. Pro mě je český národní tým první prioritou. Uvidíme v budoucnosti, do té teď nevidím...