Kafe a cola na výkon i fotbalisté bez tuku

ZE ŠANGHAJE S VÝŽIVOVOU EXPERTKOU LVŮ Ještě před rokem spravovala jídelníček A-týmu fotbalové Sparty. Když byla tenistka Lucie Šafářová – mimochodem její sestřenka - pátá na světě, pečovala i o ni. Vyzná se i ve stravovacích návycích florbalistů, cyklistů a třeba i biatlonové reprezentantky Evy Puskarčíkové. A nyní je na částečný úvazek už tři roky i u českých basketbalových reprezentací. aktuálně pak u té nejelitnější, mužské, na světovém šampionátu v Číně. Zuzana Pavelková Šafářová toho ví hodně o dietách, dobrém a špatném jídle i pití a nebojí se o tom mluvit. Proto přijala novinářské pozvání na pěkný kus řeči o všem, co souvisí se správnou životosprávou vrcholového sportovce. Pod bezednými koši i leckde jinde. A občas i docela překvapila. Věděli jste třeba, že káva vám v rozumném množství zvýší sportovní výkon? Nebo dokonce i vychlazená coca cola? Zazněly ale i zajímavosti z fotbalového a tenisového prostředí, a proto už nyní předejme slovo nutriční expertce, která si u českých podkošových lvů pochvaluje jejich nesmírnou stravovací disciplinovanost a dodržování předepsaných pokynů.

Zuzano, prozraďte, jak jste se vlastně k basketbalu a jeho elitní reprezentaci dostala.
Pro basket pracuju už skoro tři roky, kdy mě na začátku oslovil Michal Ježdík kvůli spolupráci se (současným reprezentantem) Martinem Peterkou, který potřeboval poladit váhu. A pak jsem dostala i nabídku pracovat pro ČBF, což teď dělám na částečný úvazek, protože mám i svoje klienty, a k tomu pracuju i pro florbalový svaz.

Jak těžké bylo reprezentantům sestavovat jídelníček na celkem tři týdny v Asii, aby neměli stále totéž?
Určitě nejde jíst stále totéž. Chlap aby byl spokojen, musí být dobře nakrmen. (směje se) Základ byl takový, že hotel (Portman Ritz-Carlton) v Šanghaji mi poslal nástřel jídelníčku. My se stravujeme v jíídelně společně s Japonci a já měla dost požadavků na změny. Nelíbilo se mi, že tam bylo hodně smaženého, prakticky už od rána. A každý den jsme měli mít pekingskou kachnu. Nakonec mě překvapilo, že mi ve většině požadavků hotel vyšel vstříc. Japonci se nám nějak přizpůsobili, už vzhledem k tomu, že jsem je před obědem viděla zalévat si nějaká instantní jídla. Připravené menu je v evropském stylu, což je důležité, aby nešlo o nezvyklé pokrmy a exotická koření, a aby to bylo v pořádku po stránce zažívání. Důležitý byl důraz na hygienu, která je tu ale na úrovni - kuchaři mají při vaření roušky a nikdo zatím neměl zažívací problémy, což je strašně důležité. Pokud by to totiž vyřadilo půlku týmu, byl by to strašný průšvih. Další věcí bylo riziko pozření dopingových látek, proto hotel vše kontroluje předem, vše včetně koření bylo otestováno a potkali jsme i dopingové komisaře, kteří dělali stěry z talířů a brali i vzorky jídla. Kluky jsme navíc před cestou poučili, aby někde venku, když půjdou s rodinami, neporušili dohodnuté stravovací zásady.



Chodíte v hotelu i do kuchyně?
To ne. Mám pocit, že to tu funguje. Nikdo tady nemá problémy a není to potřeba. Ono by to bylo i problematické, protože tady v Číně nikdo moc nemluví anglicky.

Jak velký mají hráči výběr?
Opravu velký – vždy jsou tam tři druhy masa, hodně ryb, které si hráči často berou, dále tepelně upravená zelenina jako příloha, čistá dušená rýže, což byl taky jeden z mých požadavků, nebo rýže s kukuřicí a k tomu i nějaké mini deserty. Hlavní ale je, že hráčům jídlo chutná, o což jsem se od začátku zajímala. Přišel za mnou i pan Ginzburg, že mu jídlo chutná, což je takový základ - aby byl spokojený i trenér.

Co se dnes počítá mezi ideál stravy vrcholového basketbalisty?
Před zápasem tam mají většinou nějaké dušené kuře, ale třeba i hovězí, které si někteří hráči berou. Přidáváme i ryby, které si kluci dávají nejvíc, kdy střídáme lososa s bílými rybami ve formě filetu. K tomu je dušená zelenina, těstoviny s rajčatovou omáčkou a čisté vývary, buď masové, které jsou nejlíp stravitelné, anebo zeleninové.

Jak to třeba fungovalo se stravováním po večerním zápase s USA, který v Šanghaji skončil po velkém výdeji energie v půl jedenácté?
Nejdůležitější je první krok, tedy regenerace ještě v hale. Už v šatně máme nachystané ovoce, tedy například banány a k tomu i sportovní výživu. Tohle se nesmí vynechat. Jakýmkoli dalším jídlem už tohle nedoženete. Tím, že je pak posunutá večeře, neženeme hráče zase brzy ráno na snídani, přičemž k večeři bývá hovězí i nějaké vepřové.

Řešila jste na místě i nějaké problémy?
Žádala jsem posílení odpoledních svačin, protože ty stanardní pro nás a Japonsko nebyly po konzultaci s hráči dostatečné. Takže jsme tam přidali sendviče.

Je příjem velkého těla basketbalistů výrazně vyšší než u řady jiných sportů?
Určitě nejde stejně krmit basketbalisty jako fotbalisty, o které jsem se starala dřív. Musím říct, že s basketbalisty je spolupráce naprosto výborná. Mají profesionální přístup a ta spolupráce je v rámci sportů jedna z nejlepších.



Kde jsou mezi basketbalisty a fotbalisty hlavní rozdíly právě na poli stravování?
U basketbalistů je jídla mnohem víc, u fotbalistů je to pořád dokola rýže, těstoviny a kuřecí maso. Strašně se tam hlídá váha, která musí být hodně nízko, stejně jako tělesný tuk. Ta strava je tedy hodně dietní.

Jsou požadavky na váhu a tím i na skladbu jídla dány ve fotbale hodně přáním trenéra a vedení týmu?
Ve fotbale je tohle dost přísné. Moje zkušenost je, že za mnou i řada hráčů chodila s tím, že se v té váze „necítí“, protože se cítí slabí. Podle mého názoru by se genetika měla uričým způsobem respektovat, protože když je množství tělesného tuku hodně nízko, ten hráč ze začátku sice může být lehčí a cítit se i líp, já se ale domnívám, že se pak zvyšuje pravěpodobnost úrazu. Nemělo by se to tedy přehánět.

Vy se už delší čas věnujete i tenistkám a tam to asi bude opět o řád jiné...
Dlouhodobě spolupracuju s Katkou Siniakovou a u žen je to samozřejmě zase jiné, navíc je rozdíl mezi týmovým a individuálním sportem. V individuálním je to jednodušší, protože to plánujete jednomu člověku, naopak v týmu se nemusíte všem trefit do chutě. U žen je to pak o něco složitější ještě z jiného důvodu. Třeba když prohrají, jsou z toho smutné, ta hráčka (tenistka) je sama a má tendenci udělat nějakou dietní chybu.

Musíte i u basketbalové reprezentace šít stravu někomu víc na míru?
V týmu nemá nikdo k něčemu „intoleranci“, jedinou specifičtější dietu má Pavel Pumprla, se kterým jsem to dopředu řešila, aby mu jídlo vyhovovalo. On mi vysvětlil principy svého stravovacího režimu, který si víceméně naordinoval sám, a já jsem jídlo plánovala i s ohledem na něj a dopředu jsem mu posílala hotelové menu. Pavel je taky tím, kdo mi jako kapitán dává zpětnou vazbu o spokojenosti hráčů s jídlem. Samozřejmě se ptám i Martina Peterky, se kterým dál spolupracuju.

Vrcholoví sportovci jsou často docela „kafomilní“. Jaká doporučení k tomuhle oblíbenému nápoji máte?
Kávu jsem s hráči neřešila, protože je beru jako dospělé lidi a profesionály, kteří si tohle umějí pohlídat. Vědí, jak na ně kofejn působí, kolik si kávy mohou dovolit vypít, aby jim to nenarušilo spánek, nebo to nezvýšilo nervozitu. Tohle téma v basketu řeším spíš s těmi mladšími. Ke kofeinu lze říct snad jen to, že jde o jedinou látku, u které bylo výzkumem prokázáno, že zvyšuje sportovní výkonnost. Třeba u aminokyselin BCAA, které jsou velmi častým doplňkem stravy, existují výzkumy pro i proti, ale u kofeinu je to jasně dané, a proto byl i v minulosti zakázán jako doping. S kofeinem je to ale také velmi zrádné, protože každý má na něj jinou citlivost, a pokud to hráč přežene, a projevuje se u něj nějaká nervozita, může ji to ještě zvýšit. Nebo to může narušit spánek, což pak nabourává i regeneraci. Tohle ale kluci na této úrovni už všechno vědí. Já sama jsem na kofein hodně citlivá, a když si dám kafe odpoledne, vím, že už pak neusnu.

Nápoje jako coca cola tedy nepadají vůbec v úvahu?
Já nejsem jejím zastáncem, ale v malém vychlazeném množství ji před výkonem i doporučuju, protože to pomáhá. Vím, že colu má v oblibě i trenér Ginzburg a že jí pije docela dost (směje se), ale nesnažím se na něj v tomhle nějak působit. On je spokojený s jídlem a za to jsem ráda. Jsem pro něj spíš morální oporou.

Jak náročné bude už v pátek stěhování na nové místo v rámci Číny?
Hotely mi do středy stále neposlaly menu, takže už na ně musím tlačit. Snad se to podaří, protože komunikace tady v Číně není právě jednoduchá.