"Bylo to jako s krátkou přikrývkou"

12.09.2019 - red
počet přečtení: 197
vytvořeno 12.09.2019, upraveno 12.09.2019

POD POVRCHEM ČTVRTFINÁLE S KOUČEM RONENEM GINZBURGEM Ačkoli lvům ve středu večer v Číně unikl kvůli souhře dvou výsledků přímý postup na první olympiádu v éře samostatnosti, a musí se tak o Tokio zkusit znovu poprat příští červen v kvalifikačním turnaji, i po čtvrtfinálové porážce s Austrálií stále mají šanci dorovnat, nebo dokonce překonat československé maximum na světových šampionátech – tedy šesté místo z roku 1970, kdy ale MS hrálo pouhcýh 13 týmů. Co bude k minimálně dorovnání rekordního milníku třeba? Skolit ve čtvrtek v Šanghaji Poláky (přenos na ČT Sport v 15:00 českého času), aby se pak v sobotním duelu o pátou příčku se Srby, nebo s USA mohla už dít takříkajíc „vůle Boží“.

„I sedmé, nebo osmé místo by pro nás ale bylo pořád super,“ nechce se kouč Čechů Ronen Ginzburg nechat zatlačit do rekordních dostihů.

„Po zápase s Austrálií jsme jistě byli zklamaní, ale až to odezní, budeme si tohle léto pamatovat jako naprosto úžasné,“ zdůraznil.
 


Potěšilo ho, že tým i přes porážku prokázal svého bojového ducha. „I z minus 17 bodů jsme se ve čtvrté čtvrtině dostali na sedm. Hráči opět ukázali velké srdce a právě to nás dostalo až do čtvrtfinále, což všechny kolem překvapilo.“

Nejen trenér ale myslel v tomhle utkání výš. „Když se dostanete až sem, chcete si vzít i takový zápas. Hráli jsme ale proti skvělému týmu, který je silný a vybalancovaný na všech pozicích.“

A právě to byl – vedle úbytku sil ve druhé půli - hlavní kámen úrazu. Aspoň podle izraelského kouče.

„V útoku jsme měli problém s tlakem jejich obrany. Když jsme třeba s Patrikem Audou, Blakem Schilbem a Martinem Peterkou měli víc zbraní při střelbě zvenku, „zaplatili jsme za to“ na druhé straně v obraně a na doskoku, kdy navíc soupeř byl úderný ve hře s Bogutem a jeho sbíhajícími nebo probíhajícími spoluhráči. Je to jako s krátkou přikrývkou, kdy jednou se snažíte přikrýt si hlavu a jindy spíš nohy,“ použil nezvyklé přirovnání kormidelník.

Po vyrovnaném poločase začaly Čechům sestavové problémy nabourávat strategii hlavně po změně stran. „S menšími sestavami se nám sice dařilo skórovat, ale trpěli jsme v obraně a na obranném doskoku, kde jsme zaplatili celkem osmnácti útočnými doskoky soupeře, což se nám na turnaji ještě nestalo. S vyššími sestavami nám zase nešel tak dobře útok, ale obrana byla OK. K tomuhle ale proti tak dobrým soupeřům jako Austrálie, která má ve svém arzenálu prakticky všechno, dochází. Já nicméně pořád řešil tuhle otázku - jestli pokračovat s vyšší sestavou a „trpět“ v útoku, nebo obráceně. Ve třetí čtvrtině jsme kvůli váznoucímu útoku naši pětici zmenšili, ale pak jsme neměli doskoky a soupeř navíc trefoval velké střely z trojek, čímž vzniklo naše větší manko,“ rozklíčoval české potíže Ginzburg.

Sestavové trable měly podle něj vliv i na počet 16 českých ztrát. Lvi přitom začali skvěle, jen se dvěma chybami v první čtvrtině. Jenže za zbylých 30 minut jich přišlo 14. To byl kontrast proti soupeři, který začal šesti ztrátami (včetně několika útočných faulů), ale poslední tři čtrvtiny už se dopustil pouhých pěti.

„Ztráty nás jistě bolely a bylo nám jasné, že se jim musíme co nejvíc vyhýbat. Soupeř bránil hodně agresivně, my někdy i riskovali na přihrávce, jindy to zase byla „jen“ běžná špatná příhra. Jedním z důvodů ztrát bylo, že s velkými sestavami na nás mohli Australané víc tlačit, naopak s menšími pěticemi jsme počet ztrát snížili. Ztráty nám ale zápas neprohrály. Vedle kvality soupeře jsme prohráli hlavně kvůli doskoku a obraně.“
 

Menší sestavy měly podle trenéra vliv i na množství útočných doskoků soupeře, který z 18 druhých šancí vytěžil 14 bodů (lvi z 8 doskoků jen dva). „Často jsme tam byli po přebráních mimo své pozice, protože Australané jsou hodně pohybliví, a možná se už přidávala i únava. Byla to tedy souhra více faktorů.“

Únavu už kouč viděl i na lídrovi týmu Satoranském, obden točíčím pod ohromným tlakem obran v průměru 34 minut. „Je ale třeba ocenit, že nás na turnaji dovedl až sem a i dnes hrál dobře,“ chválil po dalším skoro triple doublu svého šéfa (13 bodů, 13 asistencí a 9 doskoků), jemuž k unikátnímu milníku na scéně světového šampionátu tentokrát chyběl jediný doskok.

Trenéra po zápase vedle trápení se sestavami mrzela ještě jedna věc – že tým nevytěžil víc z lepší první půle. „Nastoupili jsme proti velmi dobrému týmu, v prvním poločase jsme ale byli v zápase víc a měli šance i na lepší poločasové skore, než byl stav 30-33.“

Hned po zápase už ale kouč musel myslet především na Polsko, čtvrtečního soupeře o páté až osmé místo, který své čtvrtfinále se Španělskem hrál o den dřív, a má tak o 24 hodin víc na regeneraci, což kouče lvů notně hněte.

„Nechápu tenhle systém, kdy Polsko má den volno a my musíme hrát po čtvrtfinále hned další den. Nemáme čas na taktickou přípravu, ani na regeneraci. Já ale vím, že hráči přijdou znovu bojovat a odevzdají to nejlepší. A my najdeme síly, abychom mohli pokračovat v turnaji dál.“