Štefan Svitek: Byla to dobrá volba!

S KOUČEM LVIC ŠTEFANEM SVITKEM Reprezentantkám se v Belgii na závěr úspěšné kvalifikace ME 2019 podařil navzdory čtyřbodové porážce (66-62) skvělý kousek. Ve druhé půli se výrazně zlepšeným výkonem v obraně přitáhly z až 18bodového deficitu na kýžené čtyři body, jež jim zajistily lepší vzájemné zápasy se čtvrtým týmem světa z letošního šampionátu a tím i vítězství v kvalifikační skupině. Jejich závěrečnou jízdu ve vyprodané hale korunovala přetěžkou a velmi šťastnou trojkou v poslední sekundě Romana Hejdová.  

Belgičanky jejich hvězda Meesseman dovedla 17 body k poločasovému vedení 33-21, jež po změně stran vzrostlo až na 18 bodů. Až pak se lvice vedeny Hejdovou začaly zvedat, šest minut před koncem po koši Reisingerové se česká ztráta smrskla na čtyři body a tým sahal po vyrovnání. Domácí celek se sice ve čtvrté části vrátil do dvouciferného vedení, aby dvěma trojkami kontrovala Hejdová, která pak při 7bodovém vedení soupeřek vykouzlila i závěrečnou super trefu. Nakonec zazářila 21 body, Vaughn a Hanušová přidaly po 10. Český tým v zápase hodně drželo pouhých 10 ztrát.

„Před zápasem by možná nikdo nesázel, že tady budeme moct odehrát slušný zápas se čtvrtým týmem z mistrovství světa, protože má formu jako hrom. Až na druhou čtvrtinu jsme s ním ale dokázaly držet krok. Na konci nám to prostě vyšlo se štěstím a jsme první ve skupině, takže cíl byl splněn,“ radovala se hvězda utkání Romana Hejdová.



„Těsná prohra nás mrzí. Zápas jsme začali velmi dobře, dostali jsme se do dobrého rytmu. Postupně ale domácí družstvo chytilo druhý dech a začalo hrát svou hru. Udrželi jsme ale první místo ve skupině a tři čtvrtiny jsme vyhráli. To je proti takovému týmu dobrá vizitka,“ potěšilo kouče Štefana Svitka, který své pocity z prvního úspěchu s českou „repre“ rozvedl v následujícím rozhovoru.

Trenére, když jste před rokem přebíral tým, jakou jste měl představu, a bylo něco, co vás překvapilo?
Ani ne, víceméně jsem poznal tým s hlavními tahounkami z minulých šampionátů. Dokonce jsem proti nim i nastoupil jako trenér soupeřů. Ani mě tak nic moc nepřekvapilo. Jsem rád, že jsme oslovili hráčky, které chyběly na posledním ME. Ukázalo, že to byla dobrá volba. Velkou měrou nám pomohly k postupu na ME.

Podařilo se vám vtisknout týmu to, co jste si předsevzal?
Myslím, že jsme na správné cestě. Možná jiní odborníci, kteří byli spojení s týmem více v minulosti, by to mohli porovnat lépe. Řekl bych, že hrajeme dobrý basketbal. Snažíme se hrát moderně, rychle a agresivně na obou stranách hřiště. To je styl, kterým se chceme prezentovat.

Jak důležitá byla psychika po nepovedeném domácím šampionátu?
Myslím, že ani ne. Pro mě jako pro nového trenéra bylo důležité se s hráčkami poznat a vytvořit v týmu dobrou atmosféru. Není moc času, aby se tvořily zázraky z odborného hlediska, ale je to spíš o tom dát děvčata dohromady a vytvořit dobré klima.

Je nějaký jeden moment, který byl klíčový k postupu?
Děvčata od prvního tréninku měla jasný cíl a na něm pracovala na každém tréninku, co jsme spolu měli. Pomohlo nám i poslední léto, kdy jsme měli čas spolu strávit víc času a vytvořit mezi sebou chemii.

Je cílevědomost vlastností, která tento tým charakterizuje?
Myslím, že to dokázaly oba zápasy s Belgií. Doma jsme prohrávali už o 12 bodů, venku o hrozivých 18. Děvčata se ale nevzdala a to je nezanedbatelný charakteristický znak družstva.

Jak zásadní bylo vítězství v prvním zápase v Německu?
Bylo klíčové. Nejen prosté vítězství, ale jednoznačné vítězství. Bylo to na palubovce týmu, který měl v naší skupině určitě vyšší ambice.

Jste hodně emotivní trenér. Jak na to hráčky reagují?
Je to způsob, kterým pracuji. Chci to někdy i přenést na hráčky, aby ze sebe odevzdaly maximum po fyzické i psychické stránce. A to i na tréninku, protože to je základ pro to, jak pak budeme hrát.



Jak vnímáte zapojení mladých hráček?
Jsem velmi rád, že jsme je mohli zapojit. Je to pro národní tým velmi důležité. Už jen to, že jsou součástí družstva na tréninku, je posouvá, a ani nemusí hrát tolik minut. Každý si musí minuty zasloužit. Jim ale pomáhají nejen ty zápasové.

Mohou být budoucností národního týmu?
Samozřejmě. Je to jen na nich, jak se s tím srovnají. Příležitost dostávat budou.

Jak těžké bylo navázat na práci po devíti měsících pauzy?
Nebylo to zase tak těžké. Děvčata věděla, co a jakým způsobem chceme hrát. Samozřejmě určité taktické věci se obměnily, ale ta základní myšlenka, jak chceme hrát, zůstala. Hráčky věděly, co přijde.

Jaký je rozdíl pro Karolínu Elhotovou hrát v USK a v národním týmu?
V obou týmech má rozdílnou úlohu. Je fajn, že umí obě tyto role přijmout a pomoct v nich oběma týmům. Nerad ale hovořím o jednotlivých hráčkách, protože je to kolektivní sport a tento národní tým může být úspěšný, jen když bude hrát týmově.

Odehráli jste dva vyrovnané zápasy s Belgií. Je tým zpět mezi evropskou špičkou?
Byly to dobré výsledky proti velmi dobrému družstvu. Dává to naději do budoucna. Děvčata viděla, že i s velmi silným a dobrým soupeřem se dá hrát a dokonce ho porazit. Bude důležité, abychom v dalších zápasech proti takovým soupeřům nehráli ustrašeně a věřili si. To rozhoduje. Často bývá psychická stránka důležitější než basketbalová. To nám může pomoct i na ME.

Přehrával jste si po zápase poslední akci Romany Hejdové?
Samozřejmě, všechny nás těšilo, že jsme skončili první. Bylo to i takové zadostiučinění pro děvčata, že nesložila zbraně a bojovala dál. Přiblížili jsme se na dva body a nechybělo mnoho, abychom šli přes ně.

V koncovce, při ztrátě 11 bodů, dalo se ještě věřit, že se to podaří stáhnout pod pět bodů?
Hlavně jsme chtěli zakončit zápas pozitivně, už by bylo jedno, jestli by to bylo o šest, pět nebo tři body. A to se nám povedlo. Je velmi těžké proti takovému soupeři přemýšlet způsobem - dejme ještě rychle tři koše, abychom to stáhli pod pět bodů. Je to velmi kvalitní soupeř a tam se bojovalo o každou střelu a každý bod.