Skutečně poslední standing ovation pro Dirka?

UDÁLOST ME Neuvěřitelné, dechberoucí, zasloužené. Nekonečnými ovacemi vstoje zahrnulo třináctitisícové berlínské hlediště, i popáté za sebou na domácí celek vyprodané, loučící se super legendu (nejen) německého basketbalu Dirka Nowitzkiho po posledním duelu národního týmu v základní skupině ME, v němž německá reprezentace padla o jediný bod se Španělskem a jako jediná ze čtyř pořadatelských týmů se tak nepodívá do vyřazovací fáze. To však v tu chvíli vděční němečtí fandové neřešili. Jediným objektem jejich zájmu byl ten chlapík, který jako poslední zůstal na palubovce. Chlapík, který  dal podkošovému světu u sousedů za poslední roky nůše nezapomenutelných okamžiků.

Když se slzami v očích děkoval publiku, jež mohutně skandovalo jeho jméno, za velké gesto, sám bral spolu se všemi ostatními za hotové, že to byl jeho poslední 154. zápas za národní tým. Dokonce už před Eurobasketem prohlásil, že nehrát se jedna ze skupin v Německu, na šampionátu by nebyl.
 

Stačil ale jeden pozápasový rozhovor s moderátorem německé televize, aby se jeho konec v německých barvách posunul do docela jiného světla.

"Opravdu jsem si myslel, že to byl můj poslední zápas, proto všechny ty emoce. Pak jsem se ale dozvěděl, že je šance, aby Německo dostalo divokou kartu pro uspořádání jednoho ze tří olympijských kvalifikačních turnajů. Musíme si tedy počkat a za rok si o všem ještě promluvit. Pokud by se nakonec v Německu hrálo, byla by to už ale moje skutečně poslední reprezentační akce," dal fanouškům naději 37letý velikán světového basketbalu.

Po posledním utkání přiznal, že nezažil skvělý turnaj a nenaplnil ani svá vlastní očekávání. Zklamal však, když v 37 letech zapisoval průměry 13,8 bodu (druhý v týmu za 21bodovým rozehrávačem Schröderem) a 7,8 doskoku (nejlepší, i díky němu byli Němci se 40 doskoky nejlepší v této činnosti v základní fázi) za 28 minut?

Po závěrečné děkovačce má ovšem Dirk zážitek do konce bytí. A i díky němu by kvalifikaci o OH hodně zvažoval. Kvalifikační turnaje sice měly původně pořádat buď země, které budou mezi nejlepšími sedmi na ME, nebo mezi dalšími nejlepšími celky, ale když FIBA v srpnu mohla udělit výjimku Slováku Gavelovi, který ještě v kvalifikaci ME 2013 hájil barvy rodné země, aby nyní v Berlíně už nastupoval za Německo, může onu divokou kartu sousední federace klidně získat. Jako pořadatel by pak měla právo tento turnaj i hrát.
 

Pro power forwarda Dallasu to byl letos vůbec výjimečný turnaj. Ve čtvrtém utkání, svém celkově 48. na ME, přeskočil až do letoška top skórera dějin evropských šampionátů Nikose Galise a aktuálně je s 1052 body druhý za novým lídrem Tonym Parkerem (1058). Dirk už ale další body rozhodně nepřidá.
 
"Když jsem kluk jako sledoval zápasy mistrovství Evropy, byl jsem velkým fanouškem Nikose Galise," řekl na adresu svého dalšího kariérního milníku power forward.

Mimochodem, Dirk začínal v 21 letech, tehdy už jako Dallas Maverick, na ME 1999, kde byl s průměrem 15,2 německým číslem 1 a šestkou celého ME. Jen pro doplnění, senzační dvojkou ME byl tehdy 19letý teenager Luboš Bartoň s průměrem 18,7.

A ještě jedna poklona pro Dirka na závěr. Vyslovil ji Kevin Durant, který sledoval přímo v berlínském hledišti duel Německa se Španělskem. Pravil, že k Nowitzkimu vždy vzhlížel jako k vysokému střelci.

"Je to neskutečné, když někdo jako Kevin něco takového řekne," přiznal jako vždy skromný Nowitzki. On, vítěz i MVP nejlepší ligy planety.

TOP SKÓREŘI DĚJIN ME

1. Tony Parker (Francie) 1058
2. Dirk Nowitzki (Německo) 1052
3. Nikos Galis (Řecko) 1030
4. Micky Berkowitz (Izrael) 935
5. Pau Gasol (Španělsko) 922
6. Kamil Brabenec (Československo) 914
7. Juan Antonio San Epifanio (Španělsko) 894
8. Emiliano Rodriguez (Španělsko) 869
 9. Radivoj Korač (Jugoslávie) 845
10. Stanislav Kropilák (Československo) 765