Při kvalitě Litevců to mohlo přijít kdykoli

ECHO BITVY VE VILNIUSU S VÍTEM KREJČÍM Z osmi vytíženějších českých hráčů skončil nabitý kvalifikační duel nejvíc v plusu (+7). Za svých téměř 23 minut stihl teenager Vít Krejčí trojku z driblingu i velký dunk po přeletu celého kurtu ve Vilniusu a zapsal 6 bodů, 4 doskoky, 3 asistence, zisk a blok. Přesto se pokáral za horší druhou půlku, v níž lvi zápas po dlouho slibném půběhu ztratili. Jak je jeho zvykem, ve hře byl vidět a ani v bouřlivé kulise 6600 fanoušků se ničeho nebál. Tady je jeho pohled na očekávaný souboj, jejž Češi nakonec prohráli 97-89.

Vítku, co se s vaším týmem stalo ve 4. části, kterou ztratil 35-22?
Ono to nezačalo až tou čtvrtou čtvrtinou. Začalo to už první čtvrtkou, kdy jsme měli velké problémy doskakovat. A na konci už trochu došly síly, neproměnili jsme nějaké otevřené střely. Dali jsme Litevcům šanci, oni se probudili, a protože je to hrozně kvalitní tým, mohlo to přijít kdykoli. Bohužel jsme je nechali dostat do zápasu a to byl náš konec.

Rozhodla nakonec zápas především výška soupeře?
V první čtvrtině měli domácí 11 útočných doskoků. My se snažili nahradit absenci Ondry Balvína a dalších vysokých, ale bohužel to nevyšlo. Na konci trochu docházely síly, ale všichni odvedli velmi dobrou práci, na doskoku se rvali, ale ten výškový rozdíl byl veliký.


 

Litevci ukázaly všechny zbraně. V první čtvrtině vás přehrávaly pod košem, a když jste na ně ve druhé nastoupili, tak začaly proměňovat trojkové střely...
Ty trojky byly trochu ovlivněné doskokem. Dávali je po útočném doskoku. My jsme se moc zavřeli a byly z toho volné trojky. Určitě jsme se je snažili dobírat, ale bohužel nám asi chyběla komunikace. Pak jsme prostě nevěděli, kdo koho brání, a už tomu nešlo zabránit.

Vnímal jste, že jste domácí dlouho dostávali pod tlak? Po prohře v Belgii už museli zabrat.
My jsme očekávali, že přijdou s jinou mentalitou, že budou chtít vyhrát, když to nevyšlo s Belgií. Po pravdě jsme ale byli překvapení, že první čtvrtinu začali, jak ji začali.

Dotlačilo soupeře k výhře i velmi hlučné a angažované publikum?
Myslím, že tím, jak to jsou kvalitní hráči, tohle mají zažité. Asi jim trochu fanoušci pomohli, ale oni to dokážou i sami. Umějí se namotivovat mezi sebou.

Pro domácí hrály i obroučky, z nichž jim třikrát doskákaly do koše trojky…
Už když jsme přijeli a měli první trénink, tak bylo vidět, že ty obroučky jsou hodně měkké. I při trénincích nám trojky přes ně padaly. Je pravda, že na nějakých tvrdších koších by nepadly. Teď jim to vyšlo. Tak snad jim to příště, až budeme hrát na tvrdších obroučkách, proti nám nevyjde.

Byl to v první půli váš nejlepší výkon v reprezentaci?
Byl bych rád, kdyby ten výkon pokračoval i dál, protože druhá půlka byla otřesná. Jsem ale rád za všechny minuty a tohle mi dá moc do dalších zápasů. Všichni jsme se z toho hodně poučili, že s tak kvalitním týmem nejde ani na minutu polevit, protože jakmile se dostane do zápasu, je hrozně těžké ho zastavit.

Před svou smečí jste věděl už na polovině hřiště, že do ní půjdete?
Nejdřív jsem chtěl přihrávat, pak jsem si ale všiml, že dva hráči běží k „Bočimu“ (Bohačíkovi) a myslím, že tam byl volný Vojta Hruban. Viděl jsem, že tam byl Mačiulis a věděl jsem, že mě asi nestihne, tak jsem zařadil pětku, ale nejdřív jsem nevěděl, že budu smečovat. Je to ale skvělej pocit.

Svojí trojkou na začátku druhé čtvrtiny jste pak odpálil přestřelku. Litva vám v tomto období nasázela trojkových projektilů hned sedm.
Věděli jsme, že oni jsou hráčsky asi vyspělejší než my. Mají mnohem víc zkušenosti. Naše strategie byla hrát co nejrychleji a zkusit je přeběhat. Neříkám, že to byl hlavní důvod, ale jeden z důvodů, proč nám čtvrtá čtvrtina nevyšla. Protože trochu došly síly.