Peterku zve na večeře Dennis Schröder!

25.11.2020 - red
počet přečtení: 326
vytvořeno 25.11.2020, upraveno 25.11.2020

S MARTINEM PETERKOU Z VILNIUSU Těšil se, že po svém odchodu z Nymburka do německého Braunschweigu si zase zahraje v Česku. Jenže covid mění dlouhodobé pořádky, a tak na basketbalové lvy čeká pokračování kvalifikačních bojů o EuroBasket 2022 už v pátek v litevské „bublině“. Pivot Martin Peterka bude u toho. Jako jeden ze tří krajánků ve výběru trenéra Ginzburga.

Kvůli pozdějšímu startu německé soutěže má v dresu Lvů z Braunschweigu odehráno pět zápasů. V ligových kláních zatím zapisuje 4,7 bodu a 5 doskoků na zápas. Střelecky se mu více daří v  Německém poháru s 10 body 4,5 doskoku. Vzhledem k tomu, že první oficiální zápas měly německé soutěže na programu až 24. října, letní pauza se mu při započtení dřívějšího konce loňské Kooperativa NBL pěkně protáhla.

„Přiznám se, že to bylo těžší dostat se zpátky do zápasového a tréninkového rytmu. Doufám, že se to už nebude opakovat,“ věří Peterka. Na druhou stranu měl dost času se sžít s novým prostředím. „Začal jsem tím, že jsem se nemohl týden vidět se spoluhráči, tak jsem mohl aspoň poznat město. Je pěkné, je tam všechno… V klubu je dobrá parta. Hráči i trenér jsou v pohodě.“

2464Njc.jpg

Do té dobré party patří - i když trochu na dálku - i velká hvězda NBA. Peterkův klub totiž vlastní rozehrávač německé reprezentace Dennis Schröder. „Uvědomujeme si, koho máme za majitele. Často se chodí dívat na naše tréninky a od té doby, co přiletěl, nechyběl na žádném zápase. Jednou nás i pozval na večeři. Když přestoupil do Lakers, tak jsme to s klukama řešili, jakou bude mít situaci,“ popisuje Peterka, jaké to je mít za šéfa takového hráče.

Jednou už dokonce došlo na vzájemnou konfrontaci na hřišti: „Bylo to zajímavé. Trénuje své individuální tréninky ve stejné hale jako my. Zrovna byl před námi, nás bylo devět a potřebovali jsme ještě jednoho, abychom mohli hrát pět na pět, tak se k nám přidal. Párkrát jsme se přesvědčili, jak je rychlý a dobrý.“

Braunschweig je v průběhu letošního ročníku v obou soutěžích prakticky na padesátiprocentní úspěšnosti. „Liga je o pár levelů výš než ta česká. V přípravě jsme třeba hráli s druholigovým týmem. Myslím, že v klidu by mohl hrát nejvyšší českou soutěž. V Německu jsou týmy profesionální až do čtvrté ligy. Přirovnal bych to, že každý zápas je tam jako v Nymburce zápas Ligy mistrů,“ pochvaluje si.

Se svým vytížením je zatím spokojený, a tak se může vrhnout i na nesportovní výzvy. Jednou z nich je určitě ovládnout řeč našich západních sousedů: „Měl jsem čtyři roky němčinu na škole. Kluci byli překvapení, že umím pozdravit nebo zeptat, jak se jim daří, a říct, že pocházím z Česka. Už jsem si požádal o lekce němčiny. Zatím mi tedy žádného učitele nenašli.“

Do „šprechtění“ ho ale zatím situace netlačí. V kabině Braunschweigu vládne jiný, ještě o něco světovější jazyk. „Trenér je Američan a jsme tam tři cizinci, ostatní jsou Němci. Občas mě štve, že jim nerozumím, když se baví mezi sebou. Ale tréninky a všechno ostatní je v angličtině.“

Na reprezentačním srazu přepnul skoro výhradně na češtinu. Na chodbě hotelu ve Vilniusu ji slyšíte dost výrazně a často. Právě tady se totiž kvůli opatřením uvnitř basketbalové bubliny odehrává kompletně celý společenský život.

„Je to hrozně zvláštní, ale taková je situace. Musíme to zvládnout. Nejdivnější je, že jíme sami na pokojích. Myslím, že když se scházíme na tréninku nebo na video, tak by šlo i jídlo. Taková jsou ale pravidla a my je musíme respektovat,“ přemýšlí nad tím, co mu na opatřeních nejvíc vadí. A podle ohlasů z týmu není sám. Toto pravidlo litevské vlády je ale striktní.

I když je ve Vilniusu deštivé počasí, občasné procházky prostě scházejí. „I třeba když jsme někam jeli s Nymburkem, chtěli jsme se projít aspoň kolem hotelu. Kdyby to šlo, tak i tady bychom šli na procházku. Tohle nám chybí. Jsme zavření na jedné chodbě.“

Češi tak po tomto okně budou mít odehrané tři ze čtyř zápasů právě ve Vilniusu. Už v únoru, tehdy ještě v „klasickém režimu“ hráli ve slavné hale místního Rytas proti litevskému výběru. V tomto okně přijdou o domácí zápas proti silné Belgii.

„Je mi to strašně líto. Když jsme hráli naposledy s Dánskem v Pardubicích, byla tam skvělá atmosféra. Hodně jsem se na to těšil a doufal jsem, že by mohla být zase. Taková je ale situace. I v Německu je mi líto, když hrajeme v nádherných halách před prázdným hledištěm,“ mluví Peterka o tom, jak současnou situaci vnímají hráči.

Stále ale živí naději, že se vše v lepší obrátí ještě v této sezoně.