Jogín Blake a jeho jednotřídka v Remeši

22.03.2020 - red
počet přečtení: 181
vytvořeno 22.03.2020, upraveno 22.03.2020

SE LVEM O JEHO AKTUÁLNÍ BYTOVÉ SITUACI I Blake Schilb stál v posledních desítkách hodin před na první pohled velkým rozhodnutím. Ministerstvo zahraničí USA vydalo pro své občany v zahraničí nejvyšší stupeň doporučení k návratu do vlasti s dodatkovou hrozbou, že později už to na blíže neupřesněnou dobu nebude možné. A to zejména mladší hráče mohlo nemálo vystrašit a řada z nich napříč evropskými basketbalovými kluby nabrala směr „domů“. Američan s českým pasem, českou manželkou, českým dresem ve skříni a hlavně s kupou dětí kolem musel ovšem zohledňovat docela jiné věci, než jeho „nezávisle“ fungující krajané. A tak zatím uprostřed koronavirové pandemie vyčkává ve svém apartmánu v Remeši na vyústění situace, o níž je jako přemýšlivý člověk schopen vyprávět velmi barvitě.

„Ten výnos ministerstva se mě jistě dotýká, protože člověk si uvědomí ohromný rozsah a vážnost toho všeho. Pro tuhle chvíli tu ale s rodinou zůstáváme. Vedení ligy ještě nerozhodlo o zrušení zbytku sezony, takže tyhle dny nějak cvičím doma a pomáhám dětem se školními úkoly. Sháníme maximum informací, snažíme se zůstat maximálně zdraví a žijeme ze dne na den,“ přiznává čtyřnásobný otec, který si je vědom toho, že pro mnohé další Američany je rozhodnutí o (ne)odjetí domů mnohem těžší.

„Je to jistě velká otázka. Některé ligy už definitivně skončily a tohle vládní „nařízení“ dává hráčům šanci na návrat. Jenže některé soutěže sezonu jen přerušily a hráči jsou stále vázáni platnými kontrakty. A kdyby při případném obnovení ligy neměli šanci se vrátit do Evropy, bylo by to porušení smlouvy a tady ve Francii přišli o peníze z platu, podporu v nezaměstnanosti nebo o vládní podporu. Jsou to tak velmi zlomová rozhodnutí a je třeba hodně informací, než se hráč pod smlouvou k něčemu odhodlá. Pokud už ale při ukončení ligy smlouvou vázán není, je to jasné - každý chce být na co nejbezpečnějším místě,“ rozmýšlí nahlas křídelník české reprezentace.

2190ZGQ.jpg

Ve svých 36 letech teď na vlastní kůži poznává, jaké to bude, až jednou hráčskou kariéru ukončí nadobro. Na druhou stranu i přes už pěkných pár dní ve vynuceném domácím azylu nezažívá žádnou nudu. Ne se čtyřmi dětmi, které po kupě doma tvoří malou jednotřídku, jíž je třeba se řádně věnovat.

„Máme teď doma pěkný šrumec, protože děti samozřejmě nemají školu. Dává mi to jiný pohled na život a na to, jaké to bude po skončení kariéry, v období přechodu k další práci už mimo palubovky. Člověk je psychicky jistě trochu dole, ale má prostor uvažovat o tom, jak to jednou bude vypadat, a jaké budou možnosti, aby se dokázal i dál postarat o své nejbližší,“ nadhazuje Schilb, který ale zatím konec kariéry nevyhlíží. Na to se na basketbalových kurtech cítí až moc dobře, momentálně jako 15. nejužitečnější hráč francouzské ligy.

Jeho běžná rutina poslední dny vypadá následovně: „Mám v bytě spoustu náčiní na cvičení, které používám i během sezony, a každé ráno se i se ženou snažíme něco dělat. Je to ale trochu demotivační, když nevíš, jestli sezona znovu začne. A pak máme večerní cvičení společně s dětmi. Běháme po bytě, praktikujeme i jógu, aby to pro děti bylo zajímavé a mohly se taky odreagovat.“

Ve Francii, kde dosud napočítali kolem 15 tisíc případů infekcí koronaviru i přes 560 zemřelých, a kde prezident Macron současný stav přirovnává k válce, paradoxně nejsou tak přísná opatření jako ve výrazně méně zasaženém Česku.

2192MTE.jpg

„Podle mě hodně lidí po celém světě situaci i teď podceňuje. Čísla však hovoří sama za sebe,“ zdůrazní Schilb, aby blíže popsal aktuální dění ve Francii: „Člověk tu teď musí mít speciální potvrzení na možnost odejít z domu, a pořád ho nosit u sebe, jinak ho můžou pokutovat dvěma sty eur, možná i zatknout. A když se tohle děje jen kvůli opuštění bytu, je to fakt vážné. Ty se ale tak jako tak chceš vyhýbat všem kontaktům a zůstat co nejvíc v bezpečí. Je ale šílené o tom takhle mluvit, protože když se objevily v prosinci první zprávy o ohnisku nákazy v čínském Wu-chanu, říkal jsem spoluhráči Jimmymu Baronovi, ať se na to podívá. Nejdřív jsme to nebrali nějak vážně. Lidi, které ukazovali na videích, ten virus ale úplně složil a my nechápali, že to může být až tak vážné. Já si pak začal zjišťovat víc informací a teď jsme v situaci, kdy se snažíme čelit tak rozsáhlému dopadu té epidemie.“

Mimo byt může Schilb nyní vyjít jen ve čtyřech definovaných případech. „Můžeš si dojít pro to nejnutnější do domácnosti, ke svému lékaři, pak do práce, nebo v naléhavém případě navštívit nemocnici – i kvůli případnému testování. Pokud máš symptomy, musíš zavolat na horkou linku číslo 15, kde je ale minimální čekačka dvě hodiny, než se ti někdo ozve, a možná dalších několik hodin trvá, než za tebou přijedou. V týdnu jsem tu před domem viděl ambulanci, kdy sestra i doktor vystoupili od hlavy k patě zakrytí a šli za někým do našeho domu. To už jsem si říkal „do pytle“… Takové věci člověka vystraší.“

Kupodivu ve Francii stále není povinné nosit roušky. „Ještě ne. Vidím venku dost lidí, co jdou na nákup bez roušky, ale už i ty se zakrytým obličejem,“ popisuje dění forward Chalons-Reims, kterého hodně zaráží situace v obchodech s potravinami. „Před pár dny jsem chtěl koupit pár vajíček, ale žádná neměli. A v regálech chybělo i mlíko. Lidi toho doma vrší kvanta a ty na jednu stranu chápeš jejich obavy, na druhé to ale berou ostatním včetně mě. Stává se to tedy i zdrojem napětí mezi lidmi a to není příjemné.“

Komunikace s vedením klubu se tyto dny odbývá hodně na téma odjezdů zahraničních hráčů. „Vyvíjí se to. Někteří kluci už chtěli jet domů, protože nám řekli, že od čtvrtka můžeme, jelikož jsme od 18. března jen na částečném úvazku. Jenže pokud by sezona znovu začala, musí se hráči stihnout vrátit včas, jinak by porušili smlouvu a klub by ji mohl zrušit. To rozhodnutí je tedy na každém.“

2193ODZ.jpg

Tým prý zatím testován na virus nebyl. „Snaha o to byla, ale nedopadlo to. Jsme aspoň standardně prověřováni a zatím nikdo není nakažený, což tak snad i zůstane, a brzy se vrátíme k normálu. Ani v lize zatím nevím o žádném nakaženém hráči. Patrik Auda z Boulazacu mi říkal, že už v pátek odjel do Česka, kde zůstane, dokud nebudou nové zprávy. Snad se znovu uvidíme aspoň před olympijskou kvalifikací, nebo dokonce před samotnou olympiádou,“ říká křídelník směrem ke spoluhráči z národního týmu i k situaci, kdy je ve hře možnost zrušení kvalifikací a přímý postup Čechů na OH do Tokia.

Ve francouzské lize se má rozhodnout o možném dalším pokračování, nebo zrušení sezony na začátku dubna. „My zatím s rodinou zůstáváme tady, s dětmi bychom toho beztak měli na stěhování moc. A pokud by byl skutečně vydán zákaz vrátit se do Států později, zůstali bychom dál ve Francii až do přípravy na kvalifikaci, anebo bychom se přesunuli do Česka.“

Schilb osobně nevidí šanci na dokončení ligové sezony. „Muselo by se hrát až do června, možná do července nebo srpna. Chvíli by trvalo už jen dostat se do formy. Jsou prý čtyři scénáře, jak to může dopadnout, tak uvidíme.“

Zatím není úplně jasné ani to, jak bude dál fungovat honorování hráčů. „Teď jsme na částečném úvazku, kdy dostáváme určitý podíl mzdy. Věřím, že si budeme moct dojít vyzvednout podporu v nezaměstnanosti, až bude možné chodit i na úřady,“ přibližuje křídelník lvů francouzský systém.



Foto: archiv Blaka Schilba a ČBF/Václav Mudra