Hrdý kapitán o slzách, otci a historickém týmu

10.09.2015 - red
počet přečtení: 1689
vytvořeno 10.09.2015, upraveno 09.11.2015

ECHO HISTORICKÉHO POSTUPU Naposledy v roce 1987, tedy před téměř třiceti lety, postoupil tým s českou stopou do play-off mistrovství Evropy, když při polovičním počtu celků tehdejší federání sestava (Skála, Žuffa, Havlík, Rajniak, Kropilák, Michalko, Okáč, Matický, Krejčí, Brabenec, Svitek a Josef Jelínek) dobyla v aréně Olympiacosu čtvrtfinále. Co-kapitán aktuální reprezentace Jiří Welsch tak může být nad míru pyšný, neboť bude v historii už navždy zapsán jako ten, který dovedl poprvé v samostatné éře národní tým do play-off Eurobasketu. Sám si to ve středu večer dobře uvědomoval, a proto už po vítězném dramatu s Belgií, které lvům dalo definitivu, k týmu promluvil zřejmě velmi emotivními slovy. O tom, zda při nich - na svém čtvrtém a posledním šampionátu - musel zadržovat slzy, hovořil s Basketmagem ve chvíli, kdy se ještě hrál duel Ukrajinců s Lotyši, a nebylo tak jasné, zda se Čechům otevře i cesta k první pozici ve skupině D.

Jiří, jako první kapitán jste samostatnou českou reprezentaci dovedl až do play-off ME, poprvé za 22 let. Musel jste po vydřeném dramatu s Belgií zatlačit i nějakou tu slzu?
(rozesmál se) Slzu jsem nezatlačoval, ale někteří nejmenovaní kluci si z toho dělali srandu a říkali, že ji zatlačovali oni, když jsem po zápase říkal, že jsem na ně na všechny hrdej. Je to opravdu skvělý! My jsme ze skupiny postoupili i před 16 roky ve Francii, ale tehdy byl jiný systém a následovala další skupina. Teď jdeme rovnou do vyřazovacích bojů a to je super.

Když ne vy, tak tuším, že váš otec v hledišti dojatý byl. Oproti třeba vašim zápasům v Nymburce, kde sedává většinou s tváří sfingy, v Rize žije v hledišti jako mladík a po vítězných zápasech s dalšími fanoušky tančí před halou. 
Taťka a vůbec celá parta, která přijela z mých rodných Holic, si to tady skvěle užívá. V úterý jsem s rodiči mluvil a doteď měli kromě zápasu s Lotyšskem jen samé důvody k radosti. Takže nejen výpravě z Holic, ale všem fanouškům z Česka patří velký dík za podporu a já jsem rád, že jsme jim mohli dát velký důvod k oslavám, a důvod, aby té cesty nemuseli litovat. Táta byl po výhře nad Belgií celý rozzářený. Teď mí píše zprávy, že sedí ve sport baru a sledují zápas Ukrajinců s Lotyši a fandí Ukrajincům. Táta si to tedy užívá náramně a já jsem za to moc rád.

38MWM.jpg

Co všechno jste vlastně týmu po zápase řekl?

(usměje se) To je interní. Nebylo toho moc. Před začátkem turnaje jsme se tu jako tým sešli, abychom si řekli pár slov. A po Belgii už vlastně nebylo moc co říkat. Podařilo se splnit první cíl, ale ta cesta nekončí. Čeká Litva a bude se hrát o to, abychom postupovali z vedoucí pozice, nebo z jedné z těch nejvyšších. To, že jsem na kluky pyšnej, jsem myslel vážně, protože porazili velmi nepříjemný a houževnatý tým. Belgičani asi nejsou nejtalentovanějším celkem skupiny, ale nepříjemní jsou hodně. A po tom, co jsme vedli o 10, aby se oni vrátili zpátky, ukázali velký charakter. Takže ještě naposledy - klukům jsem řekl: "Jsem na vás pyšnej. Sice jsem vás s tou hrou v těch několika minutách ke konci proklínal, ale jsem pyšnej." (směje se)

Zhruby 4 minuty do konce jste měli v ruce skoro ty nejhorší možné karty - ztratili jste 10bodové vedení, soupeř vedl o 3, jako tým jste měli 4 fauly a byli bez timeoutu. Co vás tam napadlo?
No, říkal jsem si - jak tohle teď otočíme zpátky? V momentě, kdy jsme po Blakeově trojce odskočili na deset, přišla taková…, ani to nebyly chyby, spíš polevení v koncentraci. Jejich rozehrávač - třetí rozehrávač Bosco (důrazně) -, který není žádný extra hráč, najednou najel do koše, přihrál na trojku. A my začali střílet uspěchané pokusy. Podle mě u nás došlo k takovému miniuspokojení, a než jsme se z toho oklepali, udělali Belgičani šňůru 13-0 a byli zpátky. Já to samozřejmě hodně prožíval. Byl jsem nervózní, protože jsem seděl se 4 fauly na lavičce a nemohl s tím nic udělat.

Ke třetímu a čtvrtému faulu následujícím těsně po sobě v úvodu čtvrté čtvrtiny jste asi sudím leccos řekl. Stejně jako ke stěžejní situaci minutu a půl před koncem, kdy rozhodčí po přezkumu videa míč mířící do autu od belgického hráče přičkli soupeři s poukazem na českou teč. A Hervelle z následného útoku otočil skore pro Belgii. 
Nevím, jak to mohli dát Belgii. My z lavičky to viděli jednoznačně - buď to byl faul Honzy (Veselého), který se tam vrhnul pod nohy, tuším, Van Rossoma a podrazil ho, anebo - pokud to byl aut a ne faul, což nepískli -, měl být míč jednoznačně pro nás. Sudí se dívali na videu a bez vysvětlení směrem k nám to vyhodnotili tak, že se rozhodli ke kompenzaci, protože viděli, že neodpískali faul. A proto dali míč Belgičanům. To je pro mě jediné logické vysvětlení.

"Jestřábí oko" tak ve skupině D zřejmě opět selhalo, neboť i vítězný koš Belgie proti Litvě, rovněž zkoumaný na videu, se ze zpomalených záběrů zdál být dosažený neregulérně.
Po pravdě, osobně jsem tu situaci na videu neviděl, takže na to nemám hotový názor. A zvláštně to bylo vyhodnocené i v našem zápase, protože pravda je, že Honza fauloval. Bylo to tedy šalamounské rozhodnutí.
 


Kolegu z rozehrávky Satoranského by šlo chválit z řady důvodů, nicméně po poslední sezoně a i po některých výkonech na tomto šampionátu vyniká už i jako distanční střelec, což prokázal dvěma trojkami v poslední čtvrtině a zejména tou závěrečnou. Jak je tato nadstavba pro vás důležitá?
Důležité to je, pro tým i pro něj. Jeho atletičnost a tah do koše je úžasný, a pokud přidá i tuhle dimenzi a obránci si budou muset hlídat i jeho trojkovou střelbu, otevírá se tím pro něj hra ještě víc a jako hráč se tím posouvá dál.  

Víte o tom, že Jan Veselý mu před posledními šestkami 2,5 vteřiny do konce poradil, aby tu druhou nedal a Belgie se nemohla posunout po timeoutu do útoku? A bylo to dobré rozhodnutí?
Tohle nevím, slyším to poprvé. Já sám měl pocit, že se snažil dát obě, ale teď nevím… Při těch předposledních šestkách jsme řešili, jak v obraně zareagovat podle toho, kolik jich Tomáš promění. Pokud mu tohle při těch posledních Honza řekl, tak to asi bylo dobré rozhodnutí, protože jinak by se hra posouvala dopředu. Nicméně "Saty" tam pak ještě mohl udělat tu největší chybu, když se při střele Bosca zpoza půlky dostal do situace, kdy ho mohl faulovat. Já to viděl a upřímně jsem se bál odpískání faulu. (usmívá se)

Do jaké míry jste se připravovali na to, že na vás i Belgičané vyrukují se zónou?
Dalo se čekat, že to bude ve hře, a nikoli naposled na tomhle turnaji. Po prvních dvou zápasech přišel duel s Lotyši, kteří nás dost zaskočili svou match-up zónou. Myslím, že proti Belgii jsme hru do zóny zlepšili, ale z toho, co se do ní snažíme hrát, nám pořád chybí jedna důležitá věc - a sice že hráči z perimetru se málo dívají dovnitř. My si pořád přihráváme kolem trojky a musíme víc - což jsme si říkali i na předzápasovém tréninku -, hledat hráče uvnitř. Celkově jsme se ale se zónou vyrovnali mnohem líp než s Lotyšskem.  

Belgičané, jako průměrně doskakující tým, vám také dělali slušný nepořádek v obraně svým útočným doskokem.
Možná to bylo až moc. Oni nejsou nějak vysoký tým, ale nechybí jim pohyblivost a hodně střílí z dálky, což při minutí většinou znamená daleký odraz míče. A oni svou aktivitou a pohyblivostí ty doskoky získávali. Tím nám zatápěli, párkrát dokonce po šestkách, což by se v takových zápasech stávat nemělo. Zaplaťpánbůh nás to nestálo výhru.

 


Cítil jste obavy, když na začátku třetí čtvrtiny váš tým opět dlouho nedal ani bod?
Necítil. Jsme příliš dobrý tým na to, abychom opakovali podruhé za sebou to, co se stalo s Lotyšskem.

S Litvou jste před zápasem s Lotyši sdíleli nejlepší obranu ME, kolo do konce základní fáze jste těsně druzí. Do jaké míry je to pro vás předkvapení a potvrdila se kvalita defenzivy i s Belgií, kdy jste vymazali skoro celou její základní pětku?
Pro mě to překvapení není. Už před mistrovstvím jsem říkal, že naší předností by měla být obrana. Zaprvé máme vynikající individuální obránce a zadruhé máme velice inteligentní hráče, kteří vědí, jak bránit týmově. Ta tři vítězství byla jednoznačně zásluhou naší obrany. A taky je to tím, že máme typově výjimečné hráče na určitých pozicích. Třeba tak atleticky vysoce vybavené hráče na pozici 1, jako jsme "Saty" a já, moc dalších soupeřů nemá. A naši pivoti můžou při clonách přebírat prakticky kohokoli, takže aktivita, přebírání, komunikace a řešení jednotlivých situací, to všechno nám dává velkou flexibilitu.

A ještě u jednoho tématu se musíme zastavit. Vedle hlavního dua hvězd a také vedle vaší "černé práce" zazářil 13 body a některými skvělými zákroky v obraně Petr Benda, který se poprvé posunul do základu a zatím hraje svůj kariérní Eurobasket.
Petr je důležitý hráč a aktuálně jeden z X-faktorů tohoto týmu. To že hrají dobře "Saty" a Honza, je skvělý, ale to jsou dvě největší hvězdy, a abychom hráli dobře, tak oni musí hrát dobře. Petrovi se ta role X-faktoru daří plnit. Já pro něj mám jen respekt. Znám ho řadu let a vím, že je to strašně inteligentní hráč a jsem rád, že se mu tady takhle daří. Loni z nějakých osobních a zdravotních důvodů chyběl a i během poslední sezony se mi zdálo, že není tak docela rozhodnutý, jestli na Evropu chce jet. Teď jsme rád, že se rozhodl kladně, že tu je a hraje takovýmhle způsobem.