Výživový expert Jasmin a zázrak Jana K.

VELKÉ ECHO PRAGUE MASTERS 3X3 Z tohoto 39letého stavebního inženýra by si mohl vzít příklad Tomáš Berdych nebo i mnozí jiní. Před pár lety se rozhodl i s o čtyři roky starším parťákem Alešem Kuncem změnit životosprávu, stravovací návyky i způsob trénování. Aby oba vydrželi náročné turnaje v 3x3. A podle všeho se to vyplatilo. V neděli večer se křídelník Jasmin Hercegovac stal na pražském Václavském náměstí MVP celého turnaje World Tour a se svou Lublaní, nasazenou dvojkou, si odvezl i prémii 10 tisíc dolarů za triumf z letos nejsilněji obsazeného podniku.     

„I když to nedodržuju stoprocentně a každý den, základem pro mě je mít v každém jídle uhlohydráty, proteiny a zdravé tuky, aby tělo dostalo vše, co potřebuje, ke kvalitní regeneraci na další den,“ osvětluje Slovinec svůj příkladný přístup.

Jeho slova mají váhu. Do neděle pátý hráč světa natočil v rámci statistik serveru 3x3planet už 373 zápasů, což je vůbec nejvíc z hráčů TOP 20 podle rankingu FIBA. Jeho tým je absolutní špičkou, což potvrdil i celkovým vítězstvím ve World Tour v roce 2013.      



Hercegovac už je specialistou na 3x3. Během sezony se věnuje hlavně svému zaměstnání, léto pak zasvěcuje basketbalu. „Moji spoluhráči Kunc a Čajič ale stále hrají i první nebo druhou ligu ve Slovinsku a náš pivot Cresnar působí v nižší soutěži v Itálii.“

Lublaň k pražskému triumfu nakoplo už drtivé vítězství 22-12 v semifinále nad nasazenou jedničkou a nejlepším týmem světa Novim Sadem, což byla dokonalá odveta za týden starou semifinálovou porážku z World Tour v Japonsku.

„Letos jsme je porazili i ve finále Challengeru v Abu Dhabi a já řeknu jen tohle – my s nimi nikdy neprohráli ve finále a letos jsme je poprvé porazili i v dřívější fázi nějakého turnaje. My i oni jsme byli unavení z Japonska, přesto jsme v utkání měli mnohem víc energie a to rozhodlo,“ pochvaloval si Hercegovac.

A pak přišel ne právě čekaný finálový soupeř – kanadský Saskatoon (nasazená čtyřka), který v semifinále přešel přes bosenský Vitez v poměru 22-18. Titulový souboj patřil jasně Lublani (19-15), která těžila z výškové převahy i skvělých dvojek. Několik z nich trefil právě čarostřelec Hercegovac.
 

„Byly to těžké střely, za které jsem opravdu rád, ale bez energie a obrany celého týmu by to nic neznamenalo,“ chválil střelec i své kolegy.

A že se dokázal úspěšně trefovat i ve třetím vysilujícím play-off duelu během pouhých čtyř hodin?

„Ne, to nebylo obtížné. Problém je, pokud nejste koncentrovaný, a cítíte se unavený. Já jsem měl kliku, že jsem se asi i díky adrenalinu zápasu unavený necítil, a byl jsem dost koncentrovaný, abych se dokázal trefovat.“

Právě úspěšné dvojky se i ve světle řady zápasů pražského turnaje zdají být stále důležitější součástí hry 3x3, což potvrdil i slovinský veterán. Padá tak víc bodů a třeba v Praze hned 10 z 19 zápasů skončilo před časovým limitem.
 


„Energie a střelba dvojek jsou pravděpodobně to vůbec nejdůležitější. Není to jako v pětkovém basketu, kde jsou trefy za 2 a 3 body. Tady je to 1 a 2, zpoza oblouku to tedy má dvakrát větší hodnotu, a když dvojek dostanete moc, jste v zápase vyřízení.“

Hercegovac na pražský srpnový úspěch ještě chvíli nezapomene. Udál se totiž v pro něj dokonalé destinaci. „Praha je úžasné město. Není to nějaké klišé a neříkám to jen ze slušnosti, nebo proto, že jsme vyhráli. Opravdu je to jedno z nejkrásnějších měst na světě,“ dušoval se.

A jak ve čtvrtfinálových bitvách dopadla dvě česká ohňová želízka? Bohužel neúspěšně. Ostrava skončila na štítě Lublaně (15-21) a Humpolec padl s druhým finalistou ze Saskatoonu (13-16).

Ostrava sice skvěle začala, když po minutě vedla 5-0 a později díky výborné hře do koše až 9-3, ale pak se přestaly pískat fauly a fyzicky lépe vypadající Lublaň otočila i díky dvojkám na 12-10. Trestala chyby a nepozornosti Ostravy, Číže bránila (a úspěšně) dokonce 216 vysokým Cresnarem, aby nemohl pálit za dva body, a od vedení 14-13 zvedla i díky už 7. faulu soupeře kotvy definitivně.

   

„Postupně nám to přestalo padat. Oni byli o hodně vyšší než my, semknuli se v obraně a nám se přes ně špatně střílelo i najíždělo. Navíc jsme nedrželi dobrý „spacing“. Jeden hráč najel a ostatní dva se k němu seběhli. My jsme to spíš potřebovali roztáhnout, protože Lublaň si přebírala clony. Proti takovým chlapům je to velká přetlačovaná pod košem. Mě osobně to stojí hodně sil, protože já to takhle často nedělám. Do pětkové letní přípravy to ale bylo ideální. Procvičil jsem všechny svaly v těle,“ přiznal Adam Číž.

Ostrava při přebrání clon měla situaci ještě těžší v tom, že se ještě víc zvýraznily fyzické rozdíly. „Pak to bylo hrozně těžké. Já jsem párkrát přebral i ohromného Cresnara, nějak s ním bojoval, ale nedopadlo to nic moc. Naopak když mě bránil právě on, řešili to dobře – my jsme celou skupinu hráli hlavně pick-and-rolly, což si oni vyskautovali.  A na tomhle povrchu nejdou ideálně změny pohybu, protože to vždycky trochu podklouzne.“    

Číž přiznal i to, že v takto náročném turnaji 3x3 je velmi kritických druhých pět minut utkání (z 10 čistého času). „Tohle platí. Vy to většinou na začátku napálíte a poslední čtyři minuty už šlapete vodu. Tady si vůbec nikdy neodfrknete. Není to jako pětkový basket, pořád se něco děje. Možná jsme měli víc střídat, takhle po zápase ale těžko říct.“



Humpolec s agresivně hrajícím Saskatoonem od začátku ztrácel, když jej citelně handicapoval poměr faulů (po 7 minutách 6-2 v jeho neprospěch, přičemž 7. a další faul jsou trestány dvěma šestkami a držením míče). Češi pak museli bránit mnohem opatrněji, navíc už po pár minutách dostal hlavou do žeber při uvolňování soupeře Kratochvíl, který dočasně musel odstoupit z utkání.

Humpolec si sice dal velký pozor na skvělého střelce Brudehla, ale v druhé pětiminutovce navršil příliš ztrát a v rozhodné fázi jej zničil třemi dvojkami nejmenší hráč turnaje Linklater (178).   

„Tomu poměru faulů jsem se divil. Oni jsou známí tím, že hrají velmi tvrdě, drží, různě žďuchají. Nemyslím, že my bychom hráli o třídu tvrději. Bylo to stejné, ne-li tvrdší z jejich strany, takže nevím, proč ten rozdíl do půlky zápasu byl takový. Tým s 6 fauly musí povolit a dávat si pak strašný pozor. Naopak Kanaďani mohli až do konce hrát tvrdě,“ litoval Jan Kratochvíl, podle nějž handicapem pro jeho tým byl i nepohlídaný obranný doskok.    

Rozlícení Humpolečtí, především Dygrýn, Bosák a Gniadek, se po zápase zostra pustili do rozhodčích. Cítili, že vyhrát se dalo. A o to je metr arbitrů štval víc.

„I já byl naštvaný, že se nám nepodařilo to, co jsme chtěli. Ten zápas se dal vyhrát. Tady opravdu mohl každý porazit každého. Zase jsme ale nezačali vůbec dobře a oni v rozhodujícím úseku dali tři těžké dvojky za sebou,“ smutnil Kratochvíl.



Na adresu rány inkasované od Brudehla poznamenal: „On už v té situaci nevěděl, co má dělat, dal mi hlavou pod žebra a já na chvíli ztratil dech. Bylo to dost bolestivé, ale nezbývalo, než se nějak nahodit svépomocně. A to, že se nepískal útočný faul? Takový už je prostě basket 3x3.“

I přes po všech stránkách bolestivé vyřazení Kratochvíl nebyl s vystoupením týmu na turnaji nespokojen. „Kromě Martina Gniadka to pro nás ostatní byla první zkušenost s World Tour. Naším prvním cílem byl vůbec postup na World Tour, druhým pak postup ze skupiny a třetím zahrát si s Novim Sadem. Cokoli dalšího už by pro nás znamenalo nadstandard.“

Pro Kratochvíla měl navíc celý podnik speciální vrchol – ač se vyrovnával s vyraženým dechem i krutou porážkou, ihned po humpoleckém čtvrtfinále musel nastoupit do klání trojkařů. A dokázal nevídané – po zisku 12 z 21 možných bodů (střílí se ze tří stanovišť po 5 míčích a z jednoho vzdálenějšího s třemi bonusovými balony za 2 body) zvítězil v konkurenci pánů střelců Hercegovace, Brudehla a Majstoroviče.  
 
„Nebylo to vůbec jednoduché. Docela mě ze zápasu bolely nohy a ještě tam fungovaly negativní emoce z porážky. A já měl jen pár minut, abych aspoň na chvíli na zápas zapomněl. Naštěstí jsem střílel až jako třetí. Šel jsem to v podstatě jen zkusit, takové soutěže většinou rozhodují maličkosti a štěstí. Jsem teď velmi šťastný, že jsem vyhrál v takové konkurenci a ještě po takovém zápase,“ zdůraznil power forward.