Opožděná euforie čtvrtého Čecha v NBA

28.07.2020 - red
počet přečtení: 249
vytvořeno 28.07.2020, upraveno 28.07.2020

S TOMÁŠEM SATORANSKÝM Mrzelo ho, že si loni po světovém šampionátu nemohl v Česku užít nastalou euforii a zájem fanoušků, protože se brzy vracel do zámoří na start NBA. Koronavirová pauza mu dodatečně mnohé z toho vynahradila. A dnešní otevřený trénink reprezentace se stovkou místních diváků ve skromném basketbalovém stánku v Mariánských Lázních rozhodně patřil mezi tyto příjemné zážitky. I proto Tomáš Satoranský během hry pět na pět neváhal, a když nastala vhodná chvíle, z protiútoku mocně zadunkoval, až se ozval z horní galerie hlasitý potlesk.

„Potěšilo nás, že místní dorazili na náš trénink. Zájem fanoušků vnímám po celé léto, kdy se pohybuju v Praze. Lidi mě tu poznávají a pořád ještě gratulují k úspěchu z Číny. Doufejme, že to nadcházející dva roky bude stejné a vyvrcholí to na EuroBasketu v Praze,“ vyprávěl po dopoledním tréninku národního týmu první rozehrávač Chicago Bulls.

Včerejšího úvodního týmového tréninku po nějakých pěti měsících se nemohl dočkat. „Původně jsem si myslel, že budu začínat po malých krůčcích, ale jakmile člověk hraje dvacet let, tak se to nezapomíná. Určitě tam bylo nadšení ode všech, že můžeme začít trénovat a včera i dnes měly tréninky dobrý spád.“

2376ZWJ.jpg

Přítomnost na dvoutýdenním „repre“ kempu v Mariánských Lázních a Nymburce si Satoranský vyjednal u nového vedení Bulls na čele s litevským viceprezidentem Arturasem Karnišovasem.

„Odůvodňoval jsem to možností hrát 5 na 5 i tím, že tu nemáme restrikce jako v Americe. K Bulls bych se chtěl přidat co nejdřív, ještě ale není dané žádné datum.“ doplnil.

Volnější režim posledních měsíců si dokázal užít po svém – s rodinou a 18měsíční dcerkou i provozováním řady sportů od tenisu přes plavání až po cyklistiku. „Po nějaké chvíli mi ale basket začal chybět, i když sezona do březnového přerušení byla náročná. Teď už jsem nadšený, že si s kluky můžu jít zahrát. Mám totiž pocit, že v Chicagu ještě potrvá, než nám začne týmová příprava,“ soudí Satoranský.

Stejně jako první část sezony v Chicagu i v době koronapauzy spolupracoval s osobním kondičním koučem Michalem Miřejovským, jehož služeb využívá i česká reprezentace.

„První dva týdny v Česku jsem musel být s rodinou v karanténě a trénovat jsem mohl jen přes videohovory na zahradě. Pak už se ale přidal i tenis nebo plavání. Chodil jsem si už i zastřílet a zapojil jsem taky střeleckého specialistu Stefana Weisenböcka, za kterým jsem byl i v Bambergu. Individuální příprava už ale byla hodně dlouhá,“ přiznává Satoranský, který na druhé straně dodal, že i kondiční kouč Miřejovský si všiml, jak má díky nečekané pauze nyní odpočaté nohy.

„Snažím se maximálně využít toho volna na další sezonu, na kterou teď budu čerstvý.“

I když mu basketbal chyběl, do komplexu Walta Disneyho v Orlandu, kde nejlepších 22 týmů podle bilance bude dohrávat letošní sezonu NBA, by se mu dvakrát nechtělo.

„Myslím, že jako tým bychom tam při naší bilanci dlouho nezůstali. Pro všechny celky aspirující na titul to bude těžké, protože tam budou muset být až tři měsíce v kuse a zhruba po měsíci bude vzápětí následovat nová sezona. Letošního titulu si proto šampioni budou cenit jako jednoho z těch nejhodnotnějších,“ tuší dirigent lvů.

Ještě méně by si dokázal představit zamýšlený kemp pro zbylých osm celků NBA, který by mohlo hostit právě jeho Chicago. „Bylo by to určitě náročné, protože by tam o nic nešlo a nikdo z nás dlouho nehrál. Navíc bych byl dva měsíce bez rodiny a těžko bych si to dokázal představit. Ty zápasy nám ale budou chybět a to čím dál tím víc.“

Fragmenty z dosavadních přípravných zápasů, jež stihl zhlédnout, mu při absenci fanoušků přišly dost zvláštní. „Trochu to připomíná Letní ligu NBA, nicméně ta kvalita se bude stupňovat a nadšení hráčů měřit síly tam je a bude velké. Navíc jakmile se začne hrát, všechny tyhle vnější faktory hráči hodí za hlavu,“ soudí Satoranský, jemuž se osobně velmi líbí hra Dallasu se slovinským fenoménem Lukou Dončičem.