Dvojjazyčný Blog Levella Sanderse I / Levell Sanders´ English-Czech Blog I

10.10.2009 - Redakce
počet přečtení: 4853
vytvořeno 10.10.2009, upraveno 10.10.2009

Vzpomínky na Nový Jičín / Memories on Nový Jičín
Z Nového Jičína mám skvělé vzpomínky na zlatou sezonu. Když jsem tam přišel, nevěděl jsem o lize vůbec nic. Jako dnes vidím ten večer...

Vzpomínky na Nový Jičín
Memories on Nový Jičín

Z Nového Jičína mám skvělé vzpomínky na zlatou sezonu. Když jsem tam přišel, nevěděl jsem o lize vůbec nic. Jako dnes vidím ten večer, kdy jsme v Praze na USK vyhráli titul a vraceli se domů. Zastavovali jsme skoro na každé pumpě, abychom doplnili zásoby šampaňského. Když jsme dorazili do města, všichni fanoušci na nás čekali v hale. Každý musel pít z obrovské lahve šampusu a všichni jsme měli v puse doutník. Táhli jsme to celou noc a pak následovala oslava na náměstí, na radnici u starosty. Než jsme se rozešli, rožnili pro nás sele. To bylo poprvé, co jsem kdy něco takového viděl! Paráda.

Nemůžu zapomenout na Pepu Jelínka. Ten člověk to dával z každého místa na hřišti. Na českého hráče byl extrémně sebevědomý. S ním jsem hrál strašně rád, protože vždycky vyžadoval míč! Jarda Kovář byl zase velmi milý člověk, ovšem na hřišti hodně soutěživý, navíc tmelil celý náš tým. Dokázal hrát na třech různých pozicích, což nás zvýhodňovalo proti spoustě soupeřů. Excelentním střelcem i asistentem byl Bojan Lapov. Všestrannost nechyběla Dušanu Medveckému, který mohl nastupovat až na čtyřech pozicích. Petr Welsch byl rovněž vynikající hráč, Shawn Simpson zase můj kamarád z Brooklynu: atlet, dobrý obránce a naše síla pod košem! Všichni kluci byli super, mužstvu nechyběl týmový duch. Panáček, Kuffa a Krba byli všichni mladí kluci, jako já. Nemluvili anglicky, ale všude jsme chodili spolu.

Našel jsem perfektní lidi i mimo tým. Jeden se jmenoval Petr, majitel počítačové firmy Dytron v Novém Jičíně. Asi před dvěma lety za mnou přijel na Floridu i s manželkou. Často jsme si najímali auto z jeho firmy, když jsme se Shawnem Simpsonem a dalším dobrým parťákem Maggiem pálili do "káefcéčka" v Ostravě. Tohle nám z Ameriky chybělo. Když jsme chodili posedět ven, seznámil jsem se se svou "českou mámou", spoluhráč Krba chodil s její dcerou Pavlínou. Jmenuje se paní Makovaská. Chovala se ke mně a stále chová jako k vlastnímu synovi! I když jsem pak hrál v jiných klubech a přijel do Nového Jičína na zápas, usmažila mi řízek na cestu domů.

Srandy jsem zažil moc. Obzvlášť si pamatuju tři události. Příhoda první: Byl jsem s Pepou Jelínkem v novojičínském Sport baru. Snažil se mě učit něco česky. Když přišla servírka, chtěl jsem si objednat sám. Chtěl jsem mattonku, tak jsem požádal: "Ahoj, dal bych si Matattoni." Slečna netušila, která bije. Jelínek tuhle příhodu dává k dobru pokaždé, když ho potkám.

Příhoda druhá: Když jsem v začátcích chodil nakupovat a vložil do vozíku pětikorunovou, nebo desetikorunovou minci, netušil jsem, že bych si ji měl na odchodu zase vzít. Peníze jsem tak nechával uvnitř. Pokaždé, když jsem vracel vozík, už na mě čekaly malé děti, aby potom minci vybraly. Asi po dvou měsících jsem si všiml, že čekají speciálně na můj vozík. Doma v Americe do vozíku peníze dávat nemusím, jen si ho vezmu.

Příhoda třetí: Měli jsme jet k předsezonní přípravě do Nymburka. Kouč mluvil česky a řekl, že budeme odjíždět v "půl pátý". Já si myslel, že chystá "pool party" ("bazén party"). Tak jsem se zeptal: Hej, my budeme mít pool party? A všichni popadali smíchy.

Zažil jsem i velmi nečekané okamžiky. Třeba když ke mně někdo přišel a chtěl se dotknout mé kůže, nebo vlasů. Nemohl jsem tomu uvěřit. Bylo to tak zvláštní a legrační zároveň. Smutných chvil si nepamatuju moc. Ale jednu přece. Moje první neděle v Novém Jičíně. Cítil jsem se tak opuštěný, že jsem zavolal trenérovi do Států. Chtěl jsem utéct domů. On mi ale řekl, abych zůstal a že se to zlepší. To se i stalo. Tehdy se psal rok 1998 a tohle byla od něj užitečná rada.

Vzpomínám i na trenéra Růžičku, který nemluvil anglicky. To pro mě byl zprvu taky nezvyk. Hlavní kouč a nemohl se mnou mluvit. Za chvíli jsem si ale zvykl. Je to dobrý člověk. Hrát pak pro kouče Žuffu bylo úplně jiné. Ten mluvil neustále a spřátelili jsme se spolu.

Nejdřív jsem nebyl sto se česky vůbec dohovořit. Snažil jsem se ale učit nová slova. Jedno z prvních bylo "řízek". Řízek jsme jídávali neustále. Většina kluků mluvila anglicky, takže mimo hřiště to nebylo zlé. Jenže na hřišti bylo někdy složité s nimi mluvit anglicky, v halách rušil hluk a já samozřejmě mluvil moc rychle. Takže jsme museli změnit slovní hlášení signálů na neverbální. A hlásit to rukama šlo mnohem snáz.

Nakupování pro mě znamenalo velkou obtíž. Prodavačky buď nemluvily anglicky, nebo se styděly. Nevím ani, jak jsem to vyřešil. V Novém Jičíně jsem se hodně rychle spřátelil s různými lidmi a kamarádi mi brzy začali pomáhat. Vlastně ani v managementu nemluvili anglicky. Zbynďa (pozn.: současný kouč Choleva) byl tehdy asistentem a dělal mi překladatele do doby, než mi našli paní, jejíž jméno už si nepamatuju, ale s komunikací mi hodně pomáhala.

Z Nového Jičína jsem odešel, když mi agent sliboval, že mi najde tým v lepší lize, což bude i lepší pro mou další kariéru. Jenže k tomu nedošlo. Další rok jsem strávil v Polsku, což myslím, že tehdy lepší liga nebyla?

Levell Sanders
Rozehrávač Mlékárny Miltra Nový Jičín

I have great memories of the title season in NJ. I didn't know anything about the Czech league when I first got here. I remember winning the title in Prague and driving back to NJ we stopped at almost every gas station for champagne:-) Then when we got to NJ all the fans were waiting for us at the hall. Everybody had to drink from this big glass of champagne and we all had cigars:-) We stayed up all night until the next morning. Then we had a celebration on the square at the mayor's office. Then before we went home they cooked a pig. That was the first time I saw something like that! That was a great time!

I remember playing with Pepa Jelinek and him being able to score from all over the court. He was extremely confident for a Czech player. I loved plalying with him cause he always wanted the ball! Jarda Kovar was such a nice guy but on the court he always competed and was really the glue of our team. He was able to play like 3 different positions on the court so it gave us an advantage over a lot of teams. Bojan Lapov was an excellent shooter and great passer. Dusan Medvecky was also so versatile. He was able to play like 4 positions. Peter Welsch was also a really good player. Shawn Simpson was my friend from Brooklyn. He was athletic and was able to play good defense and he was a force under the basket! All the guys were great. We had good team spirit. Panacek,Kuffa and Krba were the young guys like me. They didn't really speak English but we always were together:-)

I met some great people. I met a good friend Petr. He is the owner of Dytron a computer company here in NJ. He came with his wife to visit me in Florida like 2 years ago. I remember renting his company's car often and Maggie (another good friend) driving Shawn Simpson and myself to KFC in Ostrava:-) It was something we were missing from home:-) I met my "Czech mother" cause Krba was going out with her daughter Pavlina. Her name was Mrs. Makovaska. She treated me and still treats me like her son! Even when I played for other teams whenever I came to NJ she would make rizek for me to take back on the bus.

We had a lot fo fun. I have three stories that I remember. First: I was with Pepa Jelinek in one place in Novy Jicin called Sports Bar. He was teaching me some Czech words so the waitress came and I said let me order my own drink. I wanted mattoni so I said "Hello, I would like a Matattoni". She didn't know what i wanted to order:-) Jelinek tells thats story everytime I see him.

Second: When I use to go shopping and I would put the 5 or 10kc in the cart I didn't know that you suppose to take the money back so I would leave it in there. Everytime I would put the cart back the little kids were always waiting to take the cart so they could take the money. So I finally realize after maybe 2 months why they were always waiting for my cart:-) At home you don't have to put money in the cart. You can just take it.

Third: We were going to Nymburk for preseason camp. The coach was speaking Czech and said we were leaving at "pul paty" (16:30) and I thought he said we were having a "pool party". So I asked Hey we having a pool party and everybody was laughing at me:-) It was funny:-)

Surprising moments were when people would come to me and want to touch my skin or touch my hair. I couldn't believe it. It was so strange but funny at the same time. I don't remember too many moments of sorrow but i do remember my first sunday in NJ. I was so lonely that I called my coach in the states and I wanted to leave. He told me to stay that it will get better and it did. I look back and that was 1998 so it was some good advice he gave me.

I remember playing for Ruzicka and him not speaking english. That was so strange to me. The head coach couldn't talk to me. But after a while i got use to it. He was a really nice person. Then playing for Zuffa was totally different. He talked all the time and we had a really good friendship.

I couldn't really communicate in Czech at all. But I always wanted to learn words. I think one of the first words I learned was "rizek". We use to eat rizek all the time. Most of the guys on the team spoke english so it wasn't that bad when we weren't playing. But when we were on the court it was hard to speak english to them cause the halls was so loud and ofcourse I was speaking too fast. So we had to change our plays from verbal to using non verbal communication. We called all our plays using hand signals which was better for us.

Going to shops was difficult. The shop asst either couldn't speak english or they were shy. I don't know how I did it:-) I made friends pretty quick and they helped me after a while:-) I mean even in the management they couldn't speak english. Zbynda (the current coach of the team) was the asst coach at that time so he was pretty much the translator until they found a lady I don't remember her name but she use to help out.

My departure from NJ was basically cause my agent was telling me that he was gonna find me a team in a better league and it would be better for my career. But he didn't cause the following year I played in Poland which I don't think was a better league at the time.

Levell Sanders
Point guard for Mlékárna Miltra Nový Jičín