Mít 3x3 jako džob se ještě nepoštěstilo

ČESKÉ OHLASY DNE 1 NA WORLD TOUR V PRAZE Jen pár bodů chybělo k tomu, aby český basketbal 3x3 měl plné zastoupení i ve druhém dnu vrcholného podniku série World Tour, který tento víkend ovládl dění v dolní části pražského Václavského náměstí. Celek Ostrava Jana Stehlíka nedokázal navázat na úvodní senzační triumf nad druhým týmem světa Lublaní (19-18) a ve druhém duelu podlehl bosenskému Vitezi 15-20, což při výhře Slovinců nad Bosňany 21-18 znamenalo shodnou bilanci tří celků 1-1 a na vstřelené body byla Ostrava nejhorší, což pro ni znamenalo třetí místo a konec v turnaji, do něhož vstupovala s vyššími ambicemi.

Druhý český zástupce Humpolec, který letos tvoří i kostru české reprezentace, si čtvrtfinále zajistil hned ve svém prvním zápase se Záhřebem, který dokázal skolit 21-16 ještě před vypršením hrací doby. Chorvaté, hrající druhý zápas během necelých dvou hodin, už měli za sebou porážku s Novim Sadem a ze tříčlenné základní skupiny tak již nemohli postoupit. Humpolec si pak mohl v klidu zahrál zápas o vítězství ve skupině, kde byl jasným favoritem nejlepší tým světa Novi Sad, který díky lepší poslední třetině utkání zvítězil 22-12 necelou minutu před vypršením časového limitu.

Humpolec, v sestavě Dygrýn, Zachrla, Šiška, Rudický, ve vítězném zápase se Záhřebem sice ztrácel až 5-10, ale kritickou fázi zvládl, obranou na čele s Dygrýnem se vrátil do hry a otočil na 12-10. Hrozbou sice už v polovině zápasu bylo 6 humpoleckých faulů, ovšem když Šiškovi dál padaly střely zpoza oblouku a Dygrýn skóroval z útočných doskoků, byla z toho klíčová postupová výhra.



„Soupeř byl o hodně vyšší než my, ale i při tom manku jsme nesložili zbraně a otočili to střelbou zpoza oblouku a naší trpělivou hrou. A i dál jsme pořád své taktice věřili,“ pochvaloval si Ondřej Šiška, který v obraně vyzdvihl umné odebírání míčů v podání kapitána Dygrýna.

Šiška pak předváděl velkolepé akce v útoku. Jednou nechal naznačením zmizet soupeře v autu a nerušeně pak proměnil zpoza oblouku, při průniku podél zadní lajny si zase odhodil levačkou obránce, jako kdysi ve Finále NBA proti Utahu před svou slavnou vítěznou střelou Michael Jordan. Šiška sice svou následnou střelu těsně neproměnil, přesto to v publiku pořádně zahučelo uznalým obdivem.  

„Tohle je součást mé hry i v pětkovém basketu, navíc tady už se s těmi kluky známe a víme, kdo má jaké silné a slabé stránky. A jestli by mi takové odhození obránce prošlo v lize? Tuším, že ne, ale tady je nastavená hra mnohem tvrdší,“ usmál se.

S Novim Sadem se Humpolec držel ještě za stavu 12-15, ale pak už mu přece jen docházely síly a favorit, v jedné sekvenci nabral více faulů a soupeř si zkušeně došel pro výhru.

„Tenhle zápas s nejlepším světovým týmem, který se nám ještě nikdy nepodařilo porazit, jsme si šli užít, ale mělo to stejný průběh jako jindy. Držíme krok, chvilku i vedeme, ale pak přišlo hluché místo, kdy jsme dostali dvě zbytečné dvojky zpoza oblouku. Sám jsem tam jednou dvakrát špatně vypomohl a volný střelec Majstorovič to potrestal. Když jsme začali ztrácet asi čtyři body, přitvrdili jsme v obraně, rozhodčí to trestali, ale tvrdé to bylo na obou stranách. Nám ovšem pískli sedm faulů a jim čtyři a to i rozhodlo koncovku,“ vadilo lídrovi týmu Ondřeji Dygrýnovi.



V zápase se na obou stranách hodně mluvilo na rozhodčí. Zuřivě gestikulovalo. A stěžovalo. Lídr českého týmu přiznal, že z humpolecké strany se jedná o trvalou bolest. „To je náš problém, nedokážeme se vyrovnat s tím, že jsme za outsidery a že se připískává spíš favoritům. A místo abychom sklopili uši a soustředili se jen na sebe, necháme se unést, začnu kecat já, pak začne kecat druhý, třetí, pak kecáme všichni a je z toho výsledek 12-22.“

Ve druhé části utkání bylo taky znát, že Novi Sad měl o něco více sil. Je podle Dygrýna rozdíl mezi špičkou a dalšími celky i v kondiční stránce věci a tedy ve schopnosti hrát naplno až do konce?

 „Já 3x3 hraju s nějakými přestávkami tři roky. Letos máme za sebou čtyři pět těžkých turnajů, které jsme dřív nehrávali, a nahoru se člověk posouvá až v těch těžkých zápasech, a to jak ve fyzičce, taktice, tak ve fyzické síle a kondici. Ví, kde se má a naopak nemůže šetřit. Potřebujeme tyhle těžké zápasy, navíc Novi Sad má nespornou výhodu, že všichni kluci jsou z jednoho města, trénují spolu denně a je to jejich práce, kdežto my máme jinak každý svou běžnou práci. Mít 3x3 jako svůj hlavní džob se nám ještě nepoštěstilo,“ uznává zkušený hráč.

Humpolec jde v nedělním čtvrtfinále na srbský Zemun, nasazenou čtyřku. „Bylo nám jedno, koho dostaneme. Čtvrtfinále chceme vyhrát, Zemun už jsme jednou porazili. Jde o to, jak se člověk připraví, a jak budou padat střely zpoza oblouku,“ ví Dygrýn.

Svým způsobem Pyrrhovo vítězství získali hned na úvod turnaje hráči Ostravy, kteří šesti dvojkami a v úvodu i akcemi ala Harlem Globetrotters doslova ničili druhý tým světa z Lublaně. Za stavu 19-10 více než 3 minuty do konce však na ně dolehla enormní fyzická náročnost utkání, které namísto ukončení před limitem nechali soupeři 8 body v řadě zdramatizovat. A byly to body, které pak v závěrečném účtování sestavu Stehlík, Pavel Novák, Martin Novák a Rotrekl hodně tížily.   



„Na začátku jsme si řekli, že na ně vletíme a rozstřílíme je, což se nám povedlo. Padlo nám šest dvojek a udělali jsme si tím klíčový náskok. Za vedení o devět jsme ale zaprvé odešli fyzicky a zadruhé jsme přestali hrát chytře. Nedávali jsme z jasných pozic pod košem, nechali je dotáhnout. Nakonec to bylo zasloužené vítězství, ale mohlo být o dost jednodušší,“ litoval Pavel Novák.

Parádní akce svého týmu z úvodu utkání pak glosoval takto: „Všechno to máme natrénované. Máme asi čtyři akce, které hrajeme, a vychází to. Akorát tady je to jiná úroveň a později nám už došly síly. Není to jako domácí tour, kde se nám hraje lehce. Tyhle mezinárodní zápasy nám strašně pomůžou do budoucna a třeba Lublaň jsme dokázali porazit úplně poprvé.“

Výhrou s bosenským Vitezem pak Ostrava mohla dosáhnout i na první místo ve skupině, jenže až téměř do konce vyrovnaný duel v posledních dvou minutách ztratila o pět bodů. A to bylo opět bolestivý rozdíl.



„Na konci jsme zbytečně dostali daleké dvojky, protože jsme v těch chvílích vyhořeli v obraně. Sami jsme nedali pár otevřených pokusů z dálky, což nám taky moc nepomohlo. Bohužel už nám docházely síly a to nás stálo výhru,“ litoval hodně naštvaný Jan Stehlík.

Ten také přiznal, že hrát dvakrát během dvou hodin takto náročné zápasy je krutá šichta. „Bylo pak sice jako by zataženo, ale pořád tu byla výheň a fyzická náročnost těch utkání byla velká. Únava pak měla vliv i na naše minuté dvojky. My jsme střelci, ale tady nám to bohužel nepadalo.“

Ostravští pak museli doufat, že v duelu Lublaně s Vitezem bosenský celek buď dá maximálně 13 bodů, anebo vyhraje. Jenže nevyšlo ani jedno, Lublaň si odnesla výhru 21-18 a při shodné bilanci všech tří celků 1-1 pro ni rozhodlo celkem 39 nastřílených bodů. Vitez měl 38 a Ostrava jen 34.




Foto: ČBF/Jan Mudra