Po roce zpět mezi gondoliéry. A mezi lvy?

26.10.2018 - red
počet přečtení: 237
vytvořeno 26.10.2018, upraveno 26.10.2018

S TOMÁŠEM KYZLINKEM FT. PETR CZUDEK Dlouho o něm nebylo vidu, ani slechu. Přesně od loňského mistrovství Evropy, kde na celkem 41 minut zasáhl do čtyř zápasů, a kde už jej trápily problémy se zády. A právě ty mu pak nedovolily nastoupit do nového angažmá u tehdy úřadujících italských mistrů z Benátek. Teď tak ve slavném městě zažívá obnovenou premiéru. A hned druhý start v dresu Reyeru jej zavedl na českou půdu. Tedy přesněji slezskou. I když jen na šest minut rozdělených na opavském parketu do obou poločasů ve 3. kole Ligy mistrů. Po roce, jaký má za sebou, ale byl Tomáš Kyzlink rád i za to. Rozhodně v konkurenci osmi cizinců, z nichž v top soutěži FIBA smí hrát zápas nejvýš sedm, v italské lize pak dokonce jen šest. A mezi ty se probít v tak ambiciózním celku, bažícím po titulu ve všech soutěžích a osázeném reprezentanty Itálie nebo Slovinska i ex-borci z NBA a Euroligy, je zatraceně složitý úkol.        

„Cesta do užší rotace bude hodně těžká, ale tak jsem si to stanovil. Mám velké ambice a takový začátek k tomu patří. Věřím, že v budoucnu si to místo vybojuju,“ hlásil po vítězném utkání v Opavě 25letý rodák z Vyškova.

„Beru to jako nový start. Loni mě mrzelo, když jsem hned na začátku přišel skoro o celou sezonu, a za tu druhou šanci jsem hrozně rád. Pokusím se ji využít na maximum.“

1543OTM.jpg

Rvát se o každou minutu bude v náročném prostředí, které zatím snad vyjma reprezentace nepoznal. „Je to úplně jiná úroveň. V týmech, kde jsem hrál dřív, jsem měl svobodu i daleko větší minutáž a mohl jsem tvořit hru. Teď naskočím na pět šest minut max a musím z toho vytěžit co nejvíc.“

Kyzlink má za sebou sezonu, již sám označil za téměř ztracenou. Až dosud se z ní vědělo prakticky jen to, že od ledna naskočil do týmu druholigové italské Sieny (na zápůjčku z Benátek), ještě před sedmi lety celku z ranku Final-4 Euroligy, a jako druhý střelec sázel 17 bodů za 32 minut. Právě tahle čísla mu ovšem dost pomohla.

„Těch 14 zápasů za Sienu se mi povedlo a umožnilo mi to návrat do Benátek. Teď bude potřeba si tu vybudovat nějakou slušnou pozici,“ říká shooting guard, nacházející se na startu druhé ze tří sezon, na něž kontrakt v Benátkách podepsal.

Když se po Novém roce dal po čtyřech prostátých měsících zdravotně a fyzicky konečně dohromady, vyrazil potrénovat až do slunného Miami. A v létě se do Ameriky vrátil na newyorské „předváděčky“ pro skauty z NBA a evropské agenty. „Tahle pozvánka mě potěšila, byla to super zkušenost moct se tam ukázat.“   

Na první start za Benátky v italské lize stále čeká, proto je rád alespoň za menší vstupy v Lize mistrů, jež ho po slovinském Domžale zavedla do Česka už v dresu druhého týmu. Po dvouleté pauze. „I když je nás cizinců osm, v Opavě jsem nastoupit měl. Je to ale ohromně těžké, protože do zápasu jdu třeba po půlhodině, kdy sedím ztuhlý na lavičce. Chce to tak ještě čas, trpělivost a tvrdou práci.“
 


Na začátku duelu v Opavě vyniklo, že zatímco domácí do něj šli s čistě českou sestavou, třetí tým minulé sezony v Lega Basket měl v základu s výjimkou slovinského mistra Evropy Vidmara samé Američany. „Tohle je v italské lize hodně časté, týmy jako Turín nebo Pistoia, se kterými jsme už hráli, mají v té užší rotaci čtyři pět Američanů a je to trend této doby. Na nás Evropanech je, abychom se s nimi o ty minuty „poprali“ a dokázali se přes ně dostat, což je samozřejmě těžké.“

Do Lega Basket už ale nechodí jen zástupy amerických hráčů. Turín v létě angažoval dokonce legendárního zámořského kouče, už 78letého Larryho Browna. Ten však zřejmě příchodem do Evropy poněkud přecenil své síly. Hned po prvním utkání sezony právě proti Benátkám lavičku týmu neslavně opustil, byť možná jen dočasně.

„Jeho příchod v Itálii způsobil velké „haló“, ale stejný poprask pak vyvolalo, když hned po prohraném zápase s námi oznámil, že údajně ze zdravotních důvodů odlétá zpět do USA a neví se, jestli se do Itálie ještě vrátí. Byl tam tedy zatím jen na dvě nebo tři utkání,“ glosuje situaci slavného muže Kyzlink.

1544ZGM.jpg

Ten po roce mimo reprezentaci nemohl uniknout ani otázce na další působení v národním týmu, který mezitím slavně postoupil na světový šampionát. Ze slov benáteckého guarda se zdá, že své šance na brzký návrat nevidí příliš růžově, leccos však může změnit už nejbližší listopadovo-prosincové okno s kvalifikačními zápasy proti Francii a Rusku.  

„Kluky jsem sledoval, fandím jim moc a ten postup je super pro celý český basket. Svoje místo v týmu teď ale úplně nevidím. Hráče, jako jsem já, momentálně nepotřebují, mají tam na křídlech výborné kluky jako Jardu Bohačíka nebo Vojtu Hrubana. Nicméně tomu nechávám otevřené dveře, záleží i na mých výkonech v dresu Benátek,“ prohlásil křídelník.

V Opavě shodou okolností hrál proti asistentovi národního týmu Petru Czudkovi, který při otázce na situaci Kyzlinka uvedl:

„Já hlavně Tomášovi přeju, aby byl zdravý a měl co nejvíc minut v italské lize i Lize mistrů. Budeme ho sledovat a myslím, že na to listopadové okno, byť nominace ještě není určena, pozvaný bude. Bude to otevřené a budou tam i takoví hráči, kteří v kvalifikaci ještě nehráli, aby se mohli ukázat a poprat se o tu užší nominaci.“

O něco jasněji bude nejen kolem Tomáše Kyzlinka už za pár týdnů…