O medailích se mluví snadno

05.07.2019 - red
počet přečtení: 271
vytvořeno 05.07.2019, upraveno 05.07.2019

S KOUČEM LVIC U20 O ME NA DOMÁCÍ PŮDĚ Už jen měsíc zbývá do startu největší akce basketbalového léta na české půdě – A-divizního evropského šampionátu žen do 20 let v Klatovech (3.-11. srpna). A proto je nejvyšší čas vyzpovídat lodivoda českého týmu Kena Scalabroniho, který mladé lvice chystá na turnaj už více než měsíc a celkem s nimi odehraje 13 přípravných zápasů.

Z nich má tým už osm za sebou, a to s těmito výsledky: s univerziádním výběrem prohrál 68-77, na turnaji ve Francii padl s domácím družstvem 44-71 a s Belgií 44-52 a porazil Japonsko 77-74, dále skolil lvice U18 72-53 a Slovensko U24 73-70, aby na začátku července dvakrát smázl Bělorusko 83-49 a 72-46.

„Začali jsme už na konci května. Jako obvykle to bylo trochu obtížné, protože v tomhle období hráčky ještě dokončují zkoušky na školách,“ připomněl 62letý trenér nedílnou součást červnové přípravy reprezentační omladiny.

Do prvního kempu měl v plánu nastoupit s 18 hráčkami z širší nominace, jimiž byly rozehrávačky Barbora Jindrová, Natálie Rašková a Eliška Žílová, křídla Kristýna Brabencová, Ludmila Dudáčková, Alžběta Levínská, Anna Rylichová, Simona Sklenářová, Veronika Šípová, Karolína Šotolová a Veronika Voráčková a podkošové dámy Kateřina Galíčková, Barbora Holubová, Julie Pospíšilová, Adéla Smutná, Barbora Tomancová, Adéla Válková a Tereza Vitulová.

1757MzY.jpg

Některé hráčky kvůli zraněním ze sezony nemohly být v plném zápřahu od začátku, stejně jako Veronika Voráčková, fungující během června s reprezentací dospělých, kouč Scalabroni nicméně před šampionátem nehlásí žádná zásadní oslabení ze zdravotních důvodů.

I přes více než dvouměsíční přípravné období trenér odmítá, že by délka či počet přípravných duelů souvisely s důležitostí šampionátu na domácí půdě. Možná ale sehrálo svou roli to, že během sezony na žádnou přípravu čas nebyl, a to kvůli spoustě klubových i školních povinností hráček.

V širší nominaci je zatím z loňského úspěšného celku, který vybojoval postup z divize B, dokonce 8 hráček, které zřejmě budou tvořit i kostru letošního výběru. Jsou to Kristýna Brabencová, Anna Rylichová, Karolína Šotolová, Veronika Voráčková, Julie Pospíšilová, Adéla Smutná, Barbora Tomancová a Tereza Vitulová. Ken Scalabroni nicméně nechtěl ani naznačit, kdo nakonec „povolávací rozkaz“ do Klatov dostane.

Letošní nominace je zajímavá i tím, že hned trio hráček působilo prvním rokem na zámořských univerzitách. Guardka Veronika Voráčková má za sebou sezonu na Syracuse, kde však kvůli stále platné smlouvě v pražském USK nesměla odehrát jediný soutěžní zápas, Tereza Vitulová si odkroutila rok ve Wyomingu a Barbora Tomancová v týmu Minnesoty.

Vitulová se s Českem rozloučila v sezoně 2017/18 patnácti zápasy v ŽBL v dresu brněnských Žabin s průměry 6,7 bodu za 20 minut, aby ve Wyomingu zapisovala 4,7 bodu za necelých 9 minut v 25 zápasech. Tomancová končila v ŽBL v sezoně 2017/18 průměry 4,4 bodu za 14 minut v 17 zápasech rovněž v celku Žabin, aby v nováčkovém roce v NCAA stihla kvůli zranění jen šest zápasů s průměry 2,3 bodu za 12 minut. A Voráčková v ročníku 2017/18 točila průměry 7,7 bodu za 20 minut v ŽBL a 1,8 bodu za 12 minut ve 14 zápasech Euroligy.

„Každé z těchto děvčat mělo za sebou jiné předchozí zkušenosti. Obvykle nováčci v NCAA velkou část první sezony prosedí na lavičce, protože se učí nový systém a šplhají v týmové hierarchii. Ne každého tohle těší, když předtím v Česku hrál hodně minut, ale pokud svůj herní čas využijí správným způsobem a pracují na svém celkovém zlepšování, druhou a třetí sezonu budou hrát víc. O své minuty musí opravdu bojovat a tak by to i mělo být,“ glosuje kouč první díl americké odysey třech lvic nejprve z obecnějšího pohledu.

„Veronika má za sebou složitý rok v Syracuse, kde musel přijmout roli jen trénující hráčky. A je fakt těžké při zápasech jen sedět a koukat. Ona se ale po skončení školního roku vrátila, úspěšně si vybojovala místo v národním týmu dospělých a dokázala, že je hladová po hře. A třeba Bára měla v Minnesotě solidní začátek, ale zranění nohy ji od prosince vyřadilo ze hry a teď se snaží vybojovat si své místo znovu.“

Aktuální nominace mladých lvic obsahuje 9 hráček s nejméně 180 čísly, ale ani jednu se 190 centimetry. Nebude výška týmu chybět?

„Nebudeme nejvyšším týmem na mistrovství a větší výška je jistě vždy plusem, nicméně tenhle ročník ve všech kategoriích dokazoval, že umí být úspěšný a já čekám, že i dál holky budou makat, držet pospolu a bít se o každý míč, tak jako to dělaly vždycky,“ vyzývá tým jeho vůdce, který se nebojí ani tlaku domácího prostředí.

„Hrát takový turnaj doma je něco speciálního pro hráčky i české kluby a není to stresující situace. Jasně, každý chce vyhrávat, ať je to domácí, něbo jakýkoli jiný tým, takže my se budeme soustředit hlavně na to, abychom hráli dobře a neohlíželi se na nějaké tlaky. Na turnaji chceme bojovat o medaili. O tom se ale snadno mluví, ovšem vždy záleží jen na výkonu na hřišti. V divizi A už není snadná ani základní skupina, ale to je právě to, proč je takový turnaj tak zajímavý,“ říká kouč i směrem ke skupině se Švédskem, Ruskem a Polskem, kdy se rozhoduje pouze o nasazení do osmifinále.