Když se Trojan ptá, zdá má dát šestky

24.06.2019 - red
počet přečtení: 280
vytvořeno 24.06.2019, upraveno 24.06.2019

1733YmM.jpg

VELKÉ ECHO POSLEDNÍHO SOUBOJE Český basketbal zažil v sobotu speciální večer. Oficiální a více než důstojnou rozlučkou během něj oslavil kariéry dvou ze svých největších postav. V pardubické aréně si naposledy zahráli velký zápas Jiří Welsch a Luboš Bartoň. A nebyl to ledajaký večer. Duel nazvaný „Poslední souboj“ proti sobě svedl týmy, které si oba kapitáni sami sestavili. Nechyběli v něm čeští i zahraniční basketbalisté, kteří během bohatých kariér obou hráčů s Welschem nebo Bartoněm nastupovali, či k nim měli jinak blízko, a to včetně celosvětově známých jmen. Zahráli si ale i vyslanci z jiných sfér jako Nejlepší házenkář světa z roku 2010 Filip Jícha nebo fenomenální herec Ivan Trojan.

„Nebylo jednoduché sestavit týmy. Hráči se omlouvali z pádných důvodů, takže jsem musel ještě na poslední chvíli obvolávat další. Nakonec jsem ale nadšený z organizace, kolik přišlo lidí, a jaký byl celkový zájem,“ řekl Luboš Bartoň i na adresu zhruba tříapůltisícové kulisy utkání.

Největším lákadlem pro fanoušky byl v současnosti jediný Čech v NBA Tomáš Satoranský, který zápasu v jeho úvodu udal tón drtivými smeči a pomohl zápas rozjet.

1728MGE.jpg

„Vždycky jsem byl známý tím, že jsem hodně skákal. Tady to jen bylo vidět víc, protože tu byla spousta hráčů, co už basket nehrají, a měli míč v ruce třeba po deseti letech poprvé, takže šlo poznat, že jsem aktivním hráčem. Na konci jsme to už ale docela rozběhali,“ cenil si Satoranský.

Rozehrávač Washingtonu dostal diváky ve třetí čtvrtině do varu, když předvedl parádní alley-oop dunk po milimetrovém pasu Ivana Trojana.

„Musím říct, že Ivan mě hodně překvapil, že to tam přihrál. Musel jsem se hodně snažit, abych to zakončil. My už jsme spolu jednu charitativní akci hráli, takže jsme trochu sehraní a hráli jsme to „naslepo“. Obdivuju, jak hraje v takovém věku,“ vyzdvihl formu tento týden 55letého Trojana Satoranský, který se po zápase dlouho podepisoval přítomným fanouškům.

1729OWE.jpg

Ti se měli na co těšit. Pro diváky byl připravený bohatý program včetně výplně oddechových časů i přestávek mezi čtvrtinami, vůbec nenudila ani hra, navzdory faktu, že někteří z účastníků už mají sportovní kariéru dávno za sebou a k míči se dostanou spíš sporadicky.

„Začátek byl pomalejší, ale ve čtvrté čtvrtině jsme se rozehráli. V jednu chvíli jsme vedli o deset bodů, ale oni se pak střelecky chytili, Luboš dával dvě trojky a najednou bylo zase srovnáno. Někteří z mých spoluhráčů byli hodně motivovaní a říkali mi, že chtějí pro mě ten zápas vyhrát a mělo to pak docela slušné tempo,“ popisuje Weslch, který se v minulých měsících připravoval několika zápasy nižší pražské soutěže.

Poslednímu souboji nechyběl ani velký střelecký výkon, když se jedna z hlavních postav večera Bartoň vyšvihl k 34 bodům a osmi trefeným trojkám včetně té vyrovnávací na 79-79 pár sekund před koncem, která určila konečné skore.

1730NGV.jpg

„Odehrál jsem to na „falešku“, protože jsem přesně 38 měsíců nehrál basket a vypadalo to i docela dobře, navíc se nikdo nezranil, takže všechno dopadlo skvěle. Vůbec si nepamatuju, kdy jsem dal naposledy osm trojek nebo 34 bodů,“ smál se po zápase Bartoň.

„Výsledkově to dopadlo úplně skvěle. Bavili jsme o tom, jak to pojmout, nechali jsme tomu volný průběh a byla to paráda. Ivan Trojan se mě ještě na konci ptal, jestli má dát šestky a že to zakončila Lubošova trojka? To je super,“ radoval se Welsch, i když přišel v posledních sekundách o výhru.

Po zápase se dlouho děkovalo všem organizátorům i přítomným divákům a následovala autogramiáda, při které měli fanoušci možnost získat i velmi vzácné úlovky. Přímo na palubovce pak všichni účastníci vzpomínali v rozhovorech na zážitky s oběma loučícími se hvězdami.

1731N2Q.jpg

„Jirka byl dokonce v Malaze můj soused, takže kdykoli se tam objeví, vyrazíme na kafe. Na hřišti mě uměl vždycky najít přesnou přihrávkou. Hrál jsem s ním nepočítaně „pick and rollů“ a Jirka to vždycky skvěle vyřešil. Basketbal mě s ním bavil,“ nadhodil třeba senegalský rodák Boniface N’Dong, který se v kariéře potkal s oběma hráči.

„Luboš byl v Barceloně tím člověkem, který spojoval tým dohromady. Organizoval společné akce a pomáhal týmové chemii. Vždycky byl skvělý obránce, který uměl trefit střelu z dálky, ale hlavně bránil nejlepšího hráče soupeře. Dnes se jeho střelba potvrdila, když srovnal zápas trojkou na konci,“ doplnil N’Dong.

Speciální večer to byl i pro Satoranského, který v kariéře tak trochu následoval kroky obou hráčů s brzkým odchodem do zahraničí, následným angažmá ve Španělsku i působením v NBA. „Jirka Welsch byl tak trochu můj vzor, tím, jaký je to typ hráče, protože jsme si v některých věcech na hřišti podobní. Když jsem vyrůstal, tak ne že bych ho úplně kopíroval, ale snažil jsem se naučit od něj něco nového. Povahou při basketu jsem ale blíž k Lubošovi, protože je to trochu „rapl“ stejně jako já. Působí vlastně dodneška v Barceloně, zná spoustu trenérů, takže mi vždycky pomohlo si s ním popovídat nejen o basketbalu,“ vyprávěl Satoranský.

1732NGI.jpg

Důležité jsou ale hlavně pocity Welsche s Bartoněm a ti se po zápase shodli, že ač byly přípravy velmi náročné, pardubický večer stál za to. „Užil jsem si to víc, než jsem čekal. Přípravy byly náročné do poslední chvíle, ale v momentě, kdy jsem vyběhnul na hřiště a začal zápas, tak jsem všechno zapomněl a jen hrál. Byla to formální tečka za něčím, co skončilo už před rokem. Byli u toho všichni, kteří pro mě něco znamenají, a to je pro mě důležité,“ říká Welsch a Bartoň doplňuje: „Byl to opravdu výjimečný zápas. Jsem strašně rád, že tu kromě bratra mohla být celá rodina.“