Prokleté číslo 1

Jako zdravotně či jinak prokleté se jeví v poslední éře NBA číslo 1 v draftu. Kwame Brown (2001) se stal jedním z největších propadáků draftových dějin vůbec. Yao Ming (2002) ukončil kvůli řadě zranění kariéru. Andrew Bogut (2005) by se svých zranění a zmeškaných zápasů ani nedopočítal. Andrea Bargnani (2006) nejenže nenaplnil očekávání, ale navíc posledních pět let v NBA kvůli zdraví víc seděl, než hrál. Story Grega Odena (2007) je jednou z těch vůbec nejsmutnějších – kvůli operaci kolena vynechal celou nováčkovskou sezonu, ale ani pak v lize nikdy pořádně nezačal. O patro až dvě líp dopadl Derrick Rose (2008), s nímž to však po získání titulu MVP (2011) šlo zdravotně už jen z kopce. John Wall (2010) si zadělal na problémy nedoléčeným zraněním levého chodidla hned v nováčkovské sezoně, již neodehrál celou hlavně kvůli následnému zranění kolena. Totéž platilo o jeho třetím roce a o posledních třech sezonách pak prohlásil, že je odehrál prakticky na jedné noze. Pěkných pár desítek zápasů za poslední 4 roky musel vynechat i jinak Bohem obdařený Kyrie Irving (2011). Anthony Davis (2012) se za 4 roky dostal nejdál na 68 zápasů a Anthony Bennett (2013) byl dosud průšvihem celkově. Skoro tak už nemohlo překvapit, když čertsvě přišla zpráva o „Jonesově fraktuře“ v pravé noze (v oblasti chodidla jde skoro o totéž jako o přetržené vazy u kolena) letošní jedničky Bena Simmonse, který může ztratit i celou sezonu. Jen mimochodem – Jordanův bývalý osobní kouč Tim Grover se nechal slyšet, že pokud Simmons (v létě chodil do posilovny s- a čerpal rady od Jamese s Wadem) za léto nabral 15 kilogramů, čímž se sám pochlubil, má to se zraněním jasný souvis, neboť tak rychle nejde takovou nálož tělu přidat. Sixers tak dál prožívají temné roky – jejich číslo 3 z roku 2014 Joel Embiid začal kvůli operacím zlomené kůstky v pravém chodidle hrát po dvou prosezených sezonách až teď a loňská trojka Jahlil Okafor ukončil svou první sezonu už po 53 zápasech kvůli menisku pravého kolena.