Událost roku pro letiště na Zelené Hoře

27.11.2015 - red
počet přečtení: 1080
vytvořeno 27.11.2015, upraveno 27.11.2015

ZÁŽITKOVÁ EUROLIGOVÁ TURISTIKA S BONUS VIDEY Letoun s barcelonským super týmem pomalu roloval po jediné runwayi zelenohorského mikroletiště a nejen kamery domácího klubu byly zapnuté na REC. Taková honorace jako ve čtvrtek ráno tu nepřistává příliš často. A proto jen co posádka sestoupala po schůdcích na polskou půdu, ocitl se i on v obležení hroznu reportérů, kteří neváhali vyrazit na letiště k uvítání katalánského týmu. Tak pro hvězdu Barcelony Tomáše Satoranského začal den, na jehož konci byla jednoznačná euroligová výhra založená na rekordních 17 trojkách FCB z 26 pokusů.
 


I podle úvodní scény bylo zřejmé, že letošní polští držitelé euroligové licence šlapou do basketbalu na plné pecky.

Druhé dějství čtvrteční show následovalo od 19 hodin v krásném areálu na okraji města, kam se do arény propojené s "vodním světem" začali hrnout fanoušci už více než 90 minut před úvodním rozskokem. Na každé z pěti tisíc sedaček v hale pak čekaly zelené čí bílé blyštivé papíry na choreo k úvodní euroligové znělce.

242MjM.jpg

Zelenohorský DJ už při rozcvičování vystřílel spoustu z největších hitů rockové historie a dokonce i do hry pak vpouštěl celou hudební paletu z NBA. Dostalo se na slavnou znělku Chicago Bulls, nezaměnitelnou úvodní skladbu ze seriálu Adams Family nebo varhanní roztleskávací rytmiku. A fanoušci Zielony Gory na dobře rozdmýchanou zábavu slyší, proto v jeden moment jako jeden muž ve vyprodaném hledišti povstali, jindy zase hromově skandovali a příště kotel za košem zuřivě mával vlajkami proti šestkám hostů, jež z reproduktorů narušovaly i hororové "džingly". Že by to ale Barcelonským vadilo?

"Na hřišti jsem si toho při šestkách nevšiml, ani těch vlajek. Až na lavičce jsem na to měl čas. Celý zápas tam pouštěli dost strašnou hudbu, ale atmosféra byla celkově skvělá," pochválil Tomáš Satoranský (proti lesu vlajek ve druhé půle proměnil 2 ze 4 šestek) domácí pětitisíc, který ukázal velkou tvář, když Carlos Arroyo ve čtvrté čtvrtině poslal při brejku Barcy z trojky nádherný pas za zády Vezenkovovi přímo pod koš. Domácí tifosi to ocenili hlasitým aplausem, ač jejich tým tou dobou už jasně prohrával.

Satoranský, který popáté v sedmém duelu nastoupil v základu, do poločasu kromě jediného náznaku ani jednou nenapadl nájezdem koš. A jeho jediná střela přišla až kvůli blížícímu se konci časového limitu. Do poločasu tak spíš rozehrával spoluhráče, jimž v úvodu útoků odevzdával míče, který už většinou nedostal zpátky. Už za první čtvrtinu měl ale díky kvalitnímu zakončování kolegů 4 asistence.

Byla právě takto hra v prvním poločase dohodnutá?

"Na ničem takovém jsme určitě dohodnutí nebyli. Záleží na čtení obrany a na tom, a jak se hráč cítí. Já se do ničeho nenutil, ani po driblingu, spíš jsem nacházel volné spoluhráče. Je pravda, že někdy bych mohl být agresivnější, ale my tu hrajeme hodně týmově a naší nejsilnější stránkou je posílání balonu ve velké rychlosti. To se nám na začátku dařilo a měli jsme tam volnější hráče, než jsem byl já," popsal po zápase záměry reprezentační point guard, který do půle, z níž odehrál téměř celou první čtvrtinu, neskóroval.
 


Spoluhráči se nicméně činili, a to především z trojek. Do půle proměnili 8 z 12 pokusů a vedli 35-44. A Čech pak – mnohdy jako jediný – vstával z lavičky na oslavu každé trefy. Někdy se zvedl a ukázal pochvalné gesto, i když akce košem neskončila, ale zakončení předcházel perfektní pas. A sem tam si - snad nevědomky nebo z dílčí nervozity – okusoval nehty, stejně jako urostlý kolega Samuels i někteří další.

Většinu lavičkového času také prodiskutoval s nejblíže sedícími kolegy ze základní pětky Tomičem, Perperoglouem nebo Ribasem. Někdy to bylo vážné, někdy jen v žertu. Nikdo další ovšem ani náznakem nevykládal na střídačce tolik.

"Tak bych to neviděl, máme i další, co to na lavičce hecují. Já se tam snažím mluvit vždycky, což si pak chci s sebou přenést i na hřiště, protože to je u rozehrávače důležité. Taky je fakt, že na konci zápasu už jsme si to dost užívali a na hřiště jsme podporovali i naše méně hrající kluky," podotýká barcelonský režisér.

Ten (ve druhé půle strážen křídlem Zamojskim namísto rozehrávače Koszarka) si vzal konečně hlavní slovo ve třetí čtvrtině. Chodil si pro fauly, po snadném pick and rollu, jakých by v zápase mohl mít spousty, vklínil do obruče první koš ze hry a z levého a pravého roku pak posadil do obruče trojku.

243N2V.jpg

Když proměnil tu první, vlétl v podřepu s pumpující pravačkou až na autovou čáru druhý playmaker Arroyo (v utkání 15 bodů) - toho času na lavičce -, který tak mocně oslavil parťákovu trefu. A obráceně ani Satoranský nezapomněl ocenit žádný povedený kousek portorické legendy.

Po druhé Čechově trojce (ve třetí čtvrtině FCB 5 tref zpoza oblouku) se hosté utrhli na 44-60, a když si Satoranský po 8 minutách třetí čtvrtiny (už s 10 body u pasu) sám řekl o střídání, vedla Barcelona už o 19 a bylo po zápase.

"Ve třetí čtvrtině mi vyšlo pár akcí, získal jsem větší sebevědomí. Tak to prostě někdy vychází," řekl skromný autor celkových 10 bodů (z pole 5/3), 5 asistencí, 2 doskoků, 1 zisku a 4F+ za 18 minut.

Ještě než ale došlo k této rozhodné situaci, zažíval Satoranský nelehké chvíle. V úvodu druhé půle z výhozu udělal ztrátu a poté, co se nedostal včas za Koszarkem po jednoduchých clonách Zielony Gory, domácí několikrát skórovali. A Xavi Pascual na lavičce tu poulil oči, tu pochodoval s kroutící hlavou sem a tam, nebo tloukl rukama do reklamního panelu. Po svém rozehrávači ale při zvoleném způsobu obrany těžko mohl žádat víc, protože Satoranský si k dirigentovi polské repre bez pomoci už nemohl proklestit cestu.
 


A co k tomu řekl on sám?

"My nemáme jedno neměnné řešení pro bránění pick and rollů. Měníme to prakticky každý zápas. Jinak to brání "čtyřky" a jinak "pětky", záleží tak hodně na dané situaci a hráči, kterého zrovna bráníme. Gora má na "čtyřkách" dobré střelce, proto jsme ve clonách vypomáhali hodně málo a hráč s míčem tak měl větší prostor na najíždění, protože přes clony bylo těžké se k němu dostávat. Někdy tahle obrana má tahle rizika, přesto si myslím, že až tolik výhod z toho domácí neměli. Koszarek nám tam najel asi třikrát a dával jen těžší koše přes blokující obránce."

Barcelonský point guard byl po výsledku 64-93 s klubovým euroligovým rekordem 17 trojek plně spokojen. Jeho tým si šestou výhrou v řadě vylepšil bilanci na 6-1 a zajistil si postup do TOP 16. Soupeř v zápase házel jedinou šestku a trefil jen 3 trojky ze 17 pokusů.
  
"První půlka ale byla těžší, než vypadala podle skore. Gora doma hraje skvěle a vždycky se drží v utkání. My jsme ale ve druhém poločase hráli jeden z našich nejlepších basketů v Eurolize. Dobře jsme si přihrávali a k tomu jsme měli skvělé procento trojek," pravil Satoranský, který také přiznal:

"Po těžkém ligovém zápase a porážce v prodloužení ve Vitorii jsme museli změnit některé detaily v útoku a to se povedlo. Dávali jsme si mnohem lepší clony, výborně jsme si přihrávali a na tom musíme zakládat svou hru i dál."
 


V barcelonské šatně po utkání nebyl čas na velké hovory. Netrpěliví činovníci kontrolovali hodinky, protože se spěchalo zpátky na letadlo. Na ono letiště, které při příletu svou velikostí Tomáše Satoranského zcela vykolejilo.

"Je to asi nejmenší letiště, co jsem kdy viděl. Myslím, že ho zrovna slavnostně otvírali, protože tam bylo strašně moc lidí, ale jen jedno letadlo," neodpustil si po vydařeném večeru závěrečný vtip.