Co čeká NBA v televizní budoucnosti?

12.07.2019 - red
počet přečtení: 172
vytvořeno 12.07.2019, upraveno 12.07.2019

DECHBEROUCÍ MEDIÁLNÍ KRAJINA NEJLEPŠÍ LIGY Asi jen málokdo to popře – NBA je nejlepší basketbalovou soutěží planety, která celosvětově generuje největší zájem. Takže by měla mít i nejsledovanější televizní přenosy a o svou diváckou obec by se neměla strachovat. Překotný vývoj technologií, pojímání sledování médií a celkově jinak strukturované bytí generace dnešních mladých však mění tyhle předpoklady i celou mediální krajinu doslova před očima.

Pro uvedení do situace - NBA v pro ni klíčovém segmentu od 18 do 34 let zaznamenala v letech 2010–2018 ztrátu téměř 50 procent předplatiletů zápasových přenosů, což už je docela znát. ESPN v tomto období přišla o více než 14 milionů sledujících, TNT pak skoro o 11 milionů domácností. Ač celkové televizní ratingy jsou pro obě společnosti pořád velmi dobré (víkendové noční dvojzápasy prý veškerou kabelovou konkurenci v zámoří stále ničí), klíčový segment mladých se loví stále hůř. Aktuálně se průměr na zápas ve skupině 18-34 let pohybuje na 435 tisících, zatímco ještě loni to bylo 490 tisíc. A třeba z 6,8 milionu diváků (v USA) sledujících letošní All-Star Game na stěžejní věkovou skupinu připadla jen zhruba čtvrtina (1,8 milionu), což znamená propad o 24 procent oproti loňsku.

Už i komisionář NBA Adam Silver přiznal, že obrovsky rychle se měnící mediální prostředí by mohlo vést k otevření stávající mega smlouvy s ESPN a Turner Sports (uzavřena v roce 2014 na 24 milirad dolarů, vyprší v roce 2025), aby se lize lépe dařilo efektivně oslovovat diváky u televizí či počítačů.

Silver (který například koncept All-Star Game považuje už za přežitý a neatraktivní) si také uvědomuje, že ač sportovní zápasy jsou obecně společenskou událostí nasvštěvovanou a sdílenou velkým počtem lidí, samotná konzumace mediálního obsahu (včetně sportu) se stále víc odehrává v osamění (jen s mobilem v ruce), což se týká především právě mladých lidí. A samotní hráči NBA nejsou žádnou výjimkou.
 


„Mám pocit, že se nacházíme ve věku úzkostí a stresu. A doba velkých kamarádství z Jordanovy éry byla nahrazena neotřesitelnou závislostí na malém zářivém displeji a falešné komunitě živené sociálními sítěmi. Bulls z devadesátých let byli jako bratrstvo. Když ale vidíte nějaký tým dnes, všichni mají na hlavách sluchátka a hlavy hráčů jsou skloněné nad mobilem. Tohle se ale netýká jen našich hvězd, jde spíš o generační problém s neuvěřitelnou mírou izolace, kdy je to už nezdravé,“ poskytl vlastní sociologickou sondu zřejmě velmi hloubavý chlapík Adam Silver.

Mnozí by zde použili i argument, že především v nekonečné základní části spousta zápasů není ke koukání, týmy často ani nepředstírají, že by chtěly bránit, navíc mnozí hráči jsou v řadě utkání šetřeni, nemluvě o vážnějších zraněních hvězd i dalších hráčů, jež je vyřazují na velké časové úseky a sezonu od sezony se množí.

Silver našel i jeden možná ne tak viditelný důvod klesajících TV ratingů – odchod největší hvězdy ligy LeBrona Jamese loni v létě k Lakers, tedy do Západní konference. A protože zápasy na Západě začínají pro fanoušky NBA na Východě (ve východním časové pásmu žije 50 procent amerických domácností a také tam působí 13 ze 30 týmů) příliš pozdě (časový rozdíl je tři hodiny), jdou místo nich už spát. James navíc letos chyběl po spoustě let i v play-off, což šéfa ligy rovněž nemohlo těšit. Jenže posouvat start zápasů na Západě na dřívější čas by nepotěšilo majitele lístků a permanentek, kteří se chtějí na zápas dostat včas po práci, byť z celostátního hlediska by to bylo přínosné. A Silver se právě „časování“ zápasů tohle léto řešit chystá.
 


Tento problém by pak ještě zhoršila situace, kdyby se zrušily konference, a následně i do play-off by se nasazovalo podle absolutního pořadí v lize a nikoli v rámci konferencí, byť se o tom v posledních letech více hovoří. Časově „mezizónových“ zápasů by potom ještě přibylo (aktuálně týmy hrají v základní části 52 utkání ve své konferenci a jen 30 v té druhé).

Klesající televizní sledovanost v segmentu mladých jako by ale vůbec nekorelovala s rostoucí popularitou NBA a basketbalu a celosvětovým zájmem o nejlepší ligu napříč různými rasami a etniky, což je vše nejvíc tažené opět mladým publikem a mileniály (narozenými v období od začátku 80. let do začátku nového století). Jenže právě tahle skupina už nějakou dobu není příliš zvyklá sledovat zápasy v televizi jako generace jejich rodičů. Podle výzkumů si neplatí kabelovky a nebaví ji sedět na gauči dvě a půl hodiny a čekat, než se odehrají mraky reklam v nekonečném seriálu přestávek a timeoutů. Jenže právě z televizních kontraktů plynou lize ty největší peníze, takže jak tuhle šlamastiku vyřešit?
 


Silver si je předně vědom toho, že už za pár let bude pojímání televizního vysílání naprosto jiné než v současnosti. Už nyní fanoušci mohou využívat sledování duelů skrze virtuální realitu a tedy sedět doma se speciálním head-setem a připadat si, jako by byli hned u hrací plochy v aréně a ještě si mohou přepínat kamery, z kterých chtějí utkání sledovat. Společnost Intel, s níž NBA spolupracuje, se snaží o stále vychytanější úhly kamer, kdy sledující má pocit, že se nachází na sedačce u hřiště a takřka se může hráčů dotknout. Navíc pro tato zařízení televize poskytují speciální komentátory, kteří sledující upozorňují na to, že právě vedle nich vyvádí trenér jednoho z týmů, což by při běžném televizním komentáři nešlo. Zvuk je tak plastický, jako by komentátor seděl vedle vás, a to je prý budoucnost virtuální reality – sledovat zápas s kamarády a komunikovat s nimi s pocitem, že spolu všichni sedí přímo v hledišti.

To ale není všechno - například G-League už je nyní streamovaná i skrze platformu Twitch, která vám umožní, abyste zápas streamovali sami dál, a to s vaším vlastním komentářem. A tak to má jít stále dál.

Letošní Finále NBA i některé vybrané duely play-off nabídly díky spolupráci ESPN a společnosti Second Spectrum takzvanou rozšířenou realitu, kdy si fanoušci díky speciální aplikaci mohli vybrat různé typy vysílání – třeba „trenérský mód“, kde byl divákovi servírován masivní analytický rozbor akcí s diagramy přes hrací plochu během hry a dalšími vychytávkami. Anebo „hráčský mód“ s kamerami nad koši, grafickými značkami a údaji na obrazovce nad hlavami hráčů s procentuální pravděpodobností, se kterou jednotliví hráči týmu v jakýkoli moment útoku mohou ze své aktuální pozice skórovat. K dispozici je i „mód maskota“, kdy je vysílání pojímáno pro změnu zábavnou formou s grafickými prvky jako ohněm nad obručí během bodové šňůry týmu nebo pro změnu s velkou cihlou při air ballu.
 


A Silverovi muži hledají i další cesty k fanouškům NBA, kteří nemají zápasy nikde předplacené a neplánují to ani do budoucna. Už loni v září liga přišla s možností koupit si za 2 dolary třeba poslední čtvrtinu už rozběhnutého zápasu a v prosinci nabídla možnost nákupu sledování po jednotlivých čtvrtinách. Právě možnost koupit si jakoukoli čtvrtinu bude zřejmě už brzy vyhledávanou službou i pro sázkaře, až bude v USA ve větší míře legalizováno sportovní sázení. Právě sázky v reálném čase jsou totiž například v Anglii zdrojem 85 procent všech sportovních sázek.

„To, že nemůžete rychle stisknut jedno tlačítko, abyste se dostali ke sledování daného zápasu, je frustrující. Každý z nás by zaplatil třeba tři dolary za zhlédnutí utkání, kdyby už se hrála první čtvrtina, nebo dolar, pokud by se hrálo posledních pět minut. A tahle nemožnost se musí eliminovat,“ hlásil nedávno Silver, podle nějž se nyní nepotkává nabídka s poptávkou. „A pokud nepůjdeme s dobou a nebudeme ji předbíhat, budeme zaznamenávat masivní ztrátu diváků.“

Taky teď máte pocit, že těm za velkou louží maličko závidíte?