Pocity 12. hráče na ME. Nehrajícího

SE ŠIMONEM PURŠLEM Z KLUŽE Power forward Šimon Puršl, který kvůli zlomené kůstce na své pravé dlani na poslední chvíli smolně přišel o EuroBasket na hřišti, okamžitě využil nabídky od vedení týmu přijet i jako nehrající muž poté, co 12. místo na soupisce odmítl Adam Pecháček, s nímž Puršl v závěru přípravy bydlel na pokoji. Nová posila svitavských Turů je v Rumunsku téměř od počátku i s týmem a nyní se také podělila nejen o své dojmy ze šampionátu.

„Chtěli jsme se do nominace dostat s Adamem oba, ale jsme kamarádi a nebyla tam žádná rivalita,“ vrátil se ještě 20letý mladík k nominačnímu procesu.

Kvůli připojení k reprezentaci až dva týdny (kvůli předchozímu zranění) před koncem přípravy ale určité nepříjemné pocity měl.

„Připojoval jsem se později, protože dřív to nešlo. A trenér mě rovnou vybral. To mi bylo vzhledem k Adamovi líto, ale já se jen snažil ukázat to nejlepší a využít svou šanci a bylo na trenérovi, koho vezme.“



Přijít o ME na hřišti během posledního tréninku před odjezdem se mu přijímalo hodně těžko. „Zvlášť když jsem měl něco podobného už před šampionátem dvacítek. Tam jsem se zranil před odjezdem na přípravný turnaj. Teď jsem pořád doufal, že to bude v pohodě, ale když to začalo natékat, zjistilo se, že to mám dost špatně zlomené. Stalo se to při hře, kdy balon ležel na zemi, šli jsme po něm tři a ani nevím, co se stalo. Asi mi to někdo přišlápl a trochu zkroutil. Křuplo mi tam,“ řekl Puršl, který během ME aspoň běhá a posiluje nohy.

Být denní součástí týmu bere za super zkušenost, byť sledovat zápasy jen z lavičky je pro něj těžké. „Obzvlášť s Maďarskem, to jsem prožíval nejhůř, ale co se dá dělat. Rád bych pomohl, ale nemůžu. Aspoň ale získám zkušenosti. Oproti mládežnickým reprezentacím tady vidím zblízka ten posun ve fyzičnosti. Pomáhá mi to vidět, co potřebuju zlepšit, abych se na tuhle úroveň dostal,“ pochvaluje si.

Přizná také, že třeba k některým Španělům, včetně bývalého spoluhráče Sastreho, by měl i nějaký ten osobní poznatek, ale jako „mlaďas“ si netroufl starším do ničeho mluvit.

Ohledně přijetí do týmu si ale nemohl stěžovat. „Kluci mě vzali skvěle. Zvlášť na to, jak jsem se k týmu připojil pozdě,“ říká Puršl, který si hodně cenil i prvních dospělých repre minut proti Finsku a Lotyšsku. „O tom sní každý mladý hráč.“

Na hotelu v Kluži teď potkává výkvět Evropy, včetně řady hrajících legend. „Když se snažíte vtěsnat do výtahu s bratry Gasolovými a Hernangomezovými, je to zážitek. Spoustu hráčů jsem tu viděl poprvé a je to super. S některými se už trochu znám, mám kamaráda ve španělském i rumunském týmu, tak občas prohodíme pár slov,“ odhalí Puršl, který také od starších lvů odkoukává, jak na sobě pracují, jaký mají jídelníček nebo jak pracují s proteiny.

A u kolegy zpod koše Audy už také viděl, kam se až dá vypracovat postava. „Patrik má prsa z cementu. Nevím, jestli se na jeho úroveň někdy dostanu, ale budu na tom pracovat,“ slibuje power forward, který by jednou rád patřil do standardní reprezentační rotace.

„To bych býval rád už tady v Kluži, kdyby to šlo. Snažil jsem se trenérovi ukázat, že na to mám. Byl jsem na to připravený. A když bych mohl hrát v kvalifikaci Světového poháru, byl bych za to moc rád.“