O fotbale, VO2 i kondiční alchymii lvů

01.09.2015 - red
počet přečtení: 1065
vytvořeno 30.08.2015, upraveno 09.11.2015

4 DNY DO EUROBASKETU    Po většinu přípravy měl oči přilepené ke svému tabletu a sledoval průběžně se měnící hodnoty v okénku každého hráče. Lvi museli nebo stále musí "jet" jen v takové zátěžové hladině, jež odpovídá dané fází přípravy, a jejich srdce nesmí tlouci rychleji, ani pomaleji, než naplánoval právě Ronen Gottlieb, jenž má tohle léto od začátku do konce (včetně mistrovství Evropy) na starosti kondici celé reprezentace.

Zkušený izraelský expert hrál sám basket už od mládeže a mezi dospělými se prokousával druhou a třetí domácí ligou. Ve 32 letech se pak vrhl na studium tělesné výchovy a teď už si dodělává i doktorát v oboru sportovních věd. Tématem jeho diplomové práce je "upgrade" univerzálního testu pro měření výkonnosti sportovců (VO2 Max) exkluzivně pro potřeby basketbalu. 

Převedeno do laické řeči: hodnota VO2 Max udává maximální spotřebu kyslíku daného organismu při svalové práci a je považována za objektivní ukazatel kondice. Více kyslíku spotřebovaného ve svalech znamená i více energie vytvářené efektivním způsobem, méně odpadních látek a tím i vyšší výkon a oddálení únavy.

15ZmR.jpg

"Ačkoli je basketbal především anaerobní aktivitou (typy rychlostních pohybů, při nichž dochází k nedostatečnému přívodu kyslíku k pracujícím svalům, nejčastěji z důvodu jejich velkého zatížení, kdy pracujícím svalem nemůže protékat krev; zároveň se v těle spalují cukry, čímž vzniká kyselina mléčná, která zabraňuje dalšímu pohybu, pokud nedojde k odpočinku), i u něj je stejně jako u ostatních sportů základem aerobní kapacita organismu. Pro dobrý anaerobní pohyb, tedy skákání, rychlé změny směru i rohování se pod košem je třeba získat velkou aerobní kapacitu, která je důležitá pro zotavení organismu po sprintech a explozivních pohybech. Když je aerobní kapacita dobrá, po zápasech a zejména v jejich průběhu se tělo lépe zotavuje. Pro nás je tak klíčové, aby po všech těch sprintech byl hráč brzy schopen dalších a dalších. Až když je tohle nastavené, přechází se v přípravě na anaerobní drily jako akcelerace, skákání a podobně," vysvětluje Gottlieb.

Byť je jeho specializací basketbal, kdy posledních deset let funguje jako kondiční kouč v izraelské první lize (poslední dvě sezony v Bnei Herzliya, předtím i v Hapoelu Jeruzalém), neomezuje se pouze na podkošový svět. Ve školním roce je učitelem tělocviku na střední škole a k tomu poslední čtyři roky ladí kondici i šestici mezinárodních izraelských arbitrů ze zelených trávníků.

Ty trénuje dvakrát týdně, další dva tréninky sudím přidává kolega. "Mají tak čtyři a někdy i pět jednotek týdně. Vážně makají! Vezměte si, že hlavní rozhodčí naběhá v zápasech té nejvyšší úrovně 10 až 12 kilometrů (tedy stejně jako hráči ve vrcholovém fotbale), byť to není ve stejné intenzitě. Ovšem v takové Lize mistrů, aby stačili tempu hry, už rozhodčí běhají se srovnatelnou intenzitou i rychlostí jako hráči. Navíc na rozdíl od hráčů, kteří si někdy v obraně nebo v útoku mohou ulevit, vlastně nemají žádnou pauzu, protože pořád musí být u ohniska hry. Pokud jde o pomezní rozhodčí (s praporkem v utkání kopírují postranní čáru, ale jen na polovině hřiště), ti mohou naběhat kolem 5 až 6 kilometrů, zase je tam ale spousta krátkých sprintů a tím i velká intenzita," vypočítává Gottlieb zajímavosti ze světa nejpopulárnějšího sportu.  

25OTI.jpeg

Izraelec na svém tabletu stále sleduje dvě hodnoty: údery srdce a procenta udávající, v jaké zátěži organismus na základě srdeční činnosti pracuje. "Údaj o činnosti srdce je v přípravě klíčovou informací. Jde sice o týmový sport, ale tělo každého hráče funguje individuálně. Když Jiřímu Welschovi je 35 a Tomáši Vyoralovi 22, jejich organismy pracují jinak a já od obou nemůžu žádat totéž. Právě proto je kondiční příprava tak důležitá. V první fázi, což obnáší asi dva týdny, po hráčích chceme, aby se z pěti zón pohybovali mezi třetí a čtvrtou, to znamená na 70 až 85 procentech maximální srdeční činnosti. Až potom se jde výš a to už srdce Vyorala jede při maximu na 190 až 195 úderů."

U běžného smrtelníka, který sepsal tento text, je ve věku 39 let maximem 180-185 úderů. "U mladého trénovaného hráče, jakým je Vyoral, to ale může být až 200," podotýká Gottlieb.

Při odpovědi na otázku, kdo přišel do kempu nejpřipravenější, kondiční kouč volí diplomatická slova a nechce zmínit ani ty nejlepší. Při testu, který přišel hned druhý den přípravy, prý všichni dopadli velmi dobře. A tak se dozvíme nanejvýš to, že nejrychlejším hráčem letošního výběru byl (zřejmě) Tomáš Vyoral a vedle něj vykazoval "expresní příznaky" i Jakub Šiřina. "Ten je fakt rychlý," dodává až obdivně Gottlieb.   

26Mjd.jpg

Svou práci u národního týmu dělí do tří oblastí.

1. Dohled nad tréninkovým procesem. "Někdy vidím už při rozcvičování, že srdce některého hráče vykazuje příliš vysoké hodnoty, tak mu řeknu, aby ubral. Tohle je v krátkodobé přípravě opravdu důležité. Všichni prostě nejdou ve stejném režimu. Není to soutěž jednoho s druhým, každý soutěží jen sám se sebou."

2. Management tréninkových drilů. "Když se jdou cvičení třeba 5 na 4, což už je intenzivní dril, mým úkolem je i tady dozírat nad intenzitou, aby se právě 5 na 4 nedělalo například po dni volna. Místo toho je lepší začít takový trénink nějakým střeleckým cvičením a tyto intenzivnější drily zařadit v době, kdy je dva dny před, nebo dva dny po zápase." 

3. Dohled nad zotavováním. "To nejdůležitější je kontrolovat, vyhodnocovat a optimalizovat zotavování hráčů po drilech. Vědět, o kolik níž má jít činnost srdce první minutu po drilu, o kolik po dvou minutách..." 

27MzI.jpg

Kde je vůbec Ronen Gottlieb nejvíc k užitku hlavnímu kouči Ronenu Ginzburgovi?

"Nejdřív je to samozřejmě v přípravě, kdy musíme hráče dostat do formy. Není to ale jen o těch prvních 20 minutách tréninku, kterou mám na starosti. Kontroluju všechny hráče po celou dobu tréninku, a proto jsem si s sebou vzal nový Polar System (každý hráč má na sobě pás, který přenáší hodnoty činnosti srdce do Gottliebova tabletu), aby intenzita nebyla nízko, ani příliš vysoko," říká Izraelec.

"V přípravných zápasech pak kalkuluju a rozděluju minuty hráčů, aby nikdo nehrál moc. I v soutěžních zápasech to ale musíme vybalancovat, i když samozřejmě naším společným cílem je vždy výhra a k tomu musí vše směřovat."

Pokud někdy dojde s head coachem na spor, vždy má podle Gottlieba profesní podstatu. "Já tomu říkám "dobré spory" a hlavně je musím podstupovat, protože jinak by to vypadalo, že se nestarám. S Polar systémem ale není třeba se moc hádat, protože vše precizně ukazují čísla." 

28Mjc.jpg

Důležitá bude i činnost kondičního kouče na samotném ME. "Na takovém turnaji je hlavní mít dobrý minutový management, protože nás čeká 5 zápasů v 6 dnech. Samozřejmě musíme na Eurobasket přijet s ideální kondicí, zotavovací schopností po zápasech, řešit musíme i spánek. Tohle máme na starosti spolu s fyzioterapeuty."

Když už byla řeč o minutách, tak ty si v přípravných zápasech Gottlieb zapisuje sám. Na ME je bude kontrolovat po jednotlivých čtvrtinách. "Hlavní je rozdělit je co nejlépe v prvním poločase. V tom druhém už se na ně nekouká. Jde se jen na výhru."

Aby ale nedošlo k mýlce, během utkání na dlouhé hovory s Ginzburgem Gottlieb rozhodně nemá prostor. "Neno ode mě potřebuje data, nejde tedy o nějakou konverzaci. Někdy se mě jen může zeptat na únavu hráčů, jestli na někom něco nevidím, protože sám všechno sledovat nemůže. A tam mu třeba řeknu, že někdo potřebuje odpočinout. Rozhodnutí už je ale na Nenovi."

"Příznaků únavy si může všimnout v podstatě každý, ovšem ne každý se na to v zápase zaměřuje. A taky po šesti týdnech přípravy už hráče líp znám."