Nečekané evropské povstání Jakuba Š.

S JAKUBEM ŠIŘINOU Z KLUŽE Stejně jako v přípravě vyskočili jako zářivé komety Jaromír Bohačík s Martinem Peterkou, pasoval se do podobné pozice přímo na EuroBasketu opavský dirigent Jakub Šiřina, který je po dvou utkáních čtvrtým střelcem lvů s průměrem 8 bodů za 16 minut. A to už jsou čísla, na která se bylo nutné podívat s poněkud větší blízkosti, navíc i s komentáři jejich autora. Ten si nyní stejně jako mnozí další reprezentanti už může říct, že ty Gasoly neviděl jen v televizi. Stál proti nim poprvé na jednom kurtu v zápase mistrovství Evropy a ještě přes ně sázel trojky. Co na tom, že pořádně ani neviděl na obroučku…    

Jakube, jaké ohlasy jste sklidil na své úvodní povedené výkony na EuroBasketu?
Nějaké esemesky s gratulacemi jsem obdržel, ale snažím se držet při zemi. Je určitě fajn, když přijdou povzbudivé zprávy z domova, ale nic ještě nekončí, pořád nám zbývá dost zápasů a ty nejdůležitější ještě přijdou.

Dal by se po vašich dvou vystoupeních tady na EuroBasketu použít výraz „konečně“?
Je pravda, že teď jsem obdržel větší minutáž, za což jsem strašně rád. Dostal jsem se na hřiště na 15 a 18 minut a lepším výkonem mohl přispět k prvnímu vítězství proti Rumunsku. Proti Španělsku to bylo složitější, od něj to už byl jinačí „level“ basketu a já jsem rád, že jsem mohl hrát proti takovým hráčům jako jsou Gasolové, Rubio a další.



Čím se to stalo, že v reprezentaci takto prorazit dřív nešlo a nyní ano?
Těžko říct. Asi moje minutáž nebyla tak velká. Přece jen je těžší se v nějaké kratší pasáži, když je to minuta nebo dvě, výrazněji prosadit. Naopak teď když jsem byl na hřišti víc minut v kuse a povedl se mi první vstup proti Rumunsku, začal jsem si víc věřit, a hráči to pak pomůže získat větší sebevědomí.

Posloucháte stále víc Tomáše Satoranského, který ostatní žádá o větší převzetí zodpovědnosti za hru?
Bavíme se o tom a i trenér nám připomíná, že by i další měli vzít víc zodpovědnosti, nenechávat vše jen na „Satym“ a trochu mu odlehčit. O to se snažíme, snad to nějak zvládáme a doufám, že to bude ještě lepší.

15 a 18 minut, 7 a 9 bodů, 2 a 1 ztráty a především tři trojky do koše Španělů. Jsou to zatím čísla nad očekávání?
Asi jo. Jsem fakt rád, že jsem mohl nějak pomoct a ty body jsou pro mě třešničkou na dortu. Jsem vděčný za každou minutu na hřišti a dál sbírám zkušenosti.

Naznačila vám něco už příprava, nebo ani ne?
V přípravě jsem minuty nějak extra nedostával, takže v tomhle ohledu jsem teď nad očekáváním. Zatím se s tím peru docela dobře a jsem za to rád. Snad to bude mít vzestupnou tendenci.

Co byste chtěl ještě zlepšit?
Určitě organizaci hry a vyvarovat se zbytečných ztrát, byť jich celkově nebylo nějak moc. Vždycky se tam ale jedna dvě najdou a dvě jsou na patnáctiminutový úsek hry docela dost.



Konzultujete něco na dálku třeba i s klubovým trenérem Petrem Czudkem?
To ne, s „Čoudou“ jsme se bavili jen před Evropou, tady nic nekonzultuju. Máme tu na to trenéra a asistenty.

Se Španělskem došlo k nejedné situaci, kdy vás po cloně přebral někdo z hodně vysokých a slavných pivotů soupeře. Kolik odvahy je v takové chvíli potřeba k tomu přes ně najet do koše? Anebo už se tyto „mismatche“ řeší spíš střelou, jako to dělá třeba hvězdný Sergio Rodriguez?
Když jsem dal takhle první trojku přes Marca Gasola, tak abych řekl pravdu, v tu chvíli jsem přes něj na koš skoro ani neviděl, což byla zajímavá situace. Do těch nájezdů jsem se extra moc necpal, spíš jsem se viděl za tím trojkovým obloukem a jsem rád, že mi tam ty tři trojky spadly. Půjde-li to tak dál, budu jen rád.

Je to i pro vás jako soupeře svého druhu zážitek, vidět někoho, jako je Rodriguez přímo na hřišti, s tím vším, co s míčem dokáže?
Zážitek to je. Přece jen se na tyhle borce díváme v televizi, když hrají Euroligu, a je super pocit moct si proti nim zahrát a bránit je. Do budoucna je to super zkušenost.

Při všech driblérských fintách Rodriguezovi zdánlivě ani nevadí ten kluzký míč, na který si tu kdekdo stěžuje. Jak se s tím vyrovnává vám, rozehrávačům?
Je to pro nás obtížné, protože máme míč v rukou častěji než ostatní. Mně se třeba proti Rumunsku stalo, že v situaci, kdy jsem mohl jít sám do koše, mi kvůli tomu, že balon byl úplně mokrý, vyklouzl a rozhodčí mi pískl přenášený dribling. Balony jsou tu minus, ale nemůžeme se na to vymlouvat. Podmínky mají všichni stejné a musíme hrát s tím, co je.         
Jde o stejný model míče, jakým se hrálo na ME 2015?
Myslím, že je to stejný model. Ty zápasové balony jsou úplně nové, neobouchané. Přitom v tréninkové hale jsme dostali starší, ohrané, tam to bylo úplně o něčem jiném. Pak ale přijdeme na předzápasový trénink do hlavní haly a máme úplně nové balony, které když se trochu zapotíte, kloužou. Nezbývá nám ale než se tomu přizpůsobit.