Auda po Lotyšsku: Hodně nás překvapili

07.09.2015 - red
počet přečtení: 1016
vytvořeno 08.09.2015, upraveno 09.11.2015

ECHO DUELU 3 NA ME  Jako by se už ve třetím zápase vrátili démoni z Celje. Ti, kteří na předloňském šampionátu zakleli skoro celý tým v zápase se Španělskem i v tom rozhodujícím s Chorvatskem. Snad jen Tomáši Satoranskému se po celý duel s Lotyši, v němž strávil ve hře skoro 38 minut, a musel končit na hraně absolutního vyčerpání, dařilo zlým duchům unikat ze spárů. Vyčaroval obrovský výkon a stále a znova se snažil napadat koš, když viděl, že ostatní nemohou tu v průměru 45centimetrovou obruč trefit ani z těch nejluxusnějších pozic včetně trestné linie. Vyjma první čtvrtiny v podání Veselého (11+5 doskoků) a závěrečného minivzepětí Schilba nedostal prakticky žádnou podporu, a tak on i jeho tým musí být vděčen aspoň za onu sedmibodovou porážku (65-72), jež může mít ještě svou cenu při případné shodě bilancí více celků. Zvláště to platí po dnešní dvoubodové porážce Litevců od Belgie.

"Nedokážu říct, čím to bylo. Mohla to být náhoda, že se nedařilo tolika klukům najednou. Lotyši nebyli zase o tolik lepší a my jsme měli dost dobrých pozic. Jenže jsme je neproměnili, což se někdy stává. Střílet o trochu líp, mohli jsme vyhrát," přemýšlel po zápase zklamaný Patrik Auda, který dostal šanci především v závěru, a za svých 11 minut stihl 7 bodů.

"Lotyši naopak stříleli dobře. My jsme věděli o několika jejich střelcích, ale nepodařilo se nám je ubránit tak, jak jsme chtěli. Dostali hodně střel a na rozdíl od nás ty dálkové proměňovali."

Po úvodní podkošové demolici z rukou Veselého (za stavu 13-15 měl na kontě už po 7 minutách 11 bodů) a obroučku permanentně napadajícího Satoranského (za první čtvrtinu 7 bodů, 5 asistencí) to přitom na větší problémy navzdory od začátku uplatňované soupeřově zóně nevypadalo. Ač to nikomu z týmu nepadalo z větších vzdáleností, při vyrovnaném skore se zdálo, že dvě tři slepené střely by mohly při stále pevné obraně a nulové ztrátovosti (první českou ztrátu - a také jedinou za první poločas - měl až Veselý po 12 minutách) zlomit utkání v český prospěch. A to i při jen ojedinělých protiútocích proti bleskově se vracejícím Lotyšům.
 


První trojkovo vlaštovku vsítil po 15 minutách konečně Schilb a za stavu 31-24 Češi zdánlivě našlapovali k trháku. Vše však dopadlo naprosto obráceně. Lvi až do 33. minuty žádnou další trojku neproměnili, a protože zóna Lotyšů jiné než delší pokusy příliš nenabízela, a při vystřídání Veselého Čechům chyběla síla na útočném doskoku, začalo se skore pomalu obracet. Lotyšský trojkový proud byl o dost silnější, a když se přidala i jiná šikovná zakončení z blízkosti koše nebo po útočném doskoku, nastavili soupeři nebývalou šňůru 14-0, jež jim dala 7bodové poločasové vedení, když lvům jako by v závěru druhé čtvrtky docházela energie.

Domácí celek zaměstnával českou (opět dlouho téměř nefaulující) obranu vířením v útoku, bleskovými nájezdy a výhozy i nebezpečnými střelami ihned po uvolnění za clonou, jež nedávalo lvům jinou možnost než okamžitě přebírat. Díky výpomocem, blokům a dalším obranným zákrokům ještě spoustu situací vykryli, přesto 40 poločasových bodů ve vlastním koši znamenalo nemalou hrozbu.

Třetí čtvrtina pak nejenže nepřinesla bod zvratu, ale - vyjma skvělé obrany a mezního úsilí ve všech vůlí ovládaných činnostech - negativní střelecký trend ještě prohloubila. Na celý tým sedla nebývalá deka, jejíž neprodyšnou sílu demonstrovalo například šest neproměněných šestek v řadě Pavla Pumprly, a to v období, kdy lvi dělali možné i nemožné ke sražení celých 5 minut se držícího stavu 37-42.

Pod koš se zatahující zóna v sobě utopila Veselého, který musel po enormním energetickém výdeji v první půli už cítit i těžší nohy. Navíc si hned na startu třetí čtvrtky na útočném doskoku udělal třetí faul, k němuž se ještě do konce čtvrtiny přidala chyba číslo 4.

"Po pravdě musím říct, že zónu jsme tolik nečekali a hodně nás tím zaskočili. V zóně nebránili jen na začátku a místy během utkání, případně během útoku ze zónového krytí přecházeli do osobního," přiznal Auda české trable na útočné polovině. 

"Lotyši zónu hráli velice dobře. Pro hráče je někdy těžké se proti ní dostat do tempa a my na začátku přesně něvěděli, co máme dělat. I tak jsme ale drželi krok celý zápas."

Jak se tým snažil při nefungující střelbě lotyšský obranný systém zlomit?
"Zaprvé rychlým protiútokem, který se ale tentokrát nedařil tolik jako proti Ukrajině. A v postupném útoku jsme hráli své akce na zónu. Měli jsme i některé otevřené střely z dobrých pozic, které jsme ale neproměnili, a to nám uškodilo. Oni se pak stahovali dovnitř šestky, nechávali náš střílet a pro nás bylo těžké najíždět do koše."

Střelecká mizérie, plná blízkých minel, váhání v pozicích a odkládání míčů, se postupně začínala projevovat i v koncentraci na obranu, obranný doskok i ve ztrátách (přesto celkově jen 6, soupeř 14) a Lotyši, jejichž náhradníci přestříleli ty české 28-9, si stále drželi vedení kolem deseti bodů. Tři české trojky (celkově 19/4, soupeř 23/7) v závěru ještě málem zadělaly na větší drama, ale opravdu jen málem. Přitom jen o něco lepší šestky (nakonec 24/11, soupeř 13/11) by znamenaly vyrovnaný zápas. A pár úspěšných střel z pole už by mohlo přinést i vítězství. Ale to jsou jen kdyby...

Český prapor nejvýš držel Satoranský (22 bodů, 9 asistencí, 5 doskoků, 6F+), double-double přidal Veselý (17+11 doskoků, za svých 26 minut byl +9, stejně jako Welsch za svých 15,5 minuty) a 11 bodů Schilb.

Na to, že hrál domácí celek, duel sledovala až nečekaně nízká návštěva čítající 5700 diváků.