O palci, kérkách, rodině a Číně

VIDEOZPOVĚĎ S VÍTEM KREJČÍM Je nejmladší z aktuální lví patnáctky chystající se na planetární šampionát v Číně. Když však mluví, nezní jako typický devatenáctiletý teenager. Možná proto, že se o sebe už několik let musí starat v zahraničí. Možná proto, že se už hodnou dobu pohybuje mezi dospělými. Nejdřív v týmu Zaragozy, za niž letos na chvíli nastoupil proti Barceloně i v semifinále španělské ligy, a teď už i v národním mužstvu. V osobnější zpovědi nyní promluví nejen o přeskoku z ME U20 a svých šancích na cestu do Šanghaje, ale i o svém aktuálně dvojkolejném fungování, 120procentním nasazení při reprezentačních trénincích, úzkém napojení na rodinu, svém letos nevyzpytatelném palci i speciálních tetováních na levé a zejména pravé ruce.

O PŘESKOKU K REPRE MUŽŮ PO NÁVRATU Z ÚSPĚŠNÉHO ME U20 DIVIZE B
„Ze začátku to bylo trochu horší. Po turnaji ME „dvacítek“, který je při dvanáti dnech hodně dlouhý, jsem měl jen dva dny volna. Po prvních dnech tréninků už to ale bylo po fyzické stránce mnohem lepší. Určitě mi hodně pomáhá, že už jsem zvyklý trénovat s áčkem Zaragozy.“

O SVÉ VELKÉ AKTIVITĚ A MAXIMÁLNÍM NASAZENÍ BĚHEM TRÉNINKU, KDE SÁZÍ BLOKY A VYPICHUJE PŘIHRÁVKY, JAKO BY ŠLO O OSTRÝ ZÁPAS
„Já vím, že moje jediná šance, jak bojovat o místo do Číny, je na tréninku a v přípravných zápasech. Snažím se tak do tréninků dávat všechno, jako ostatně vždycky. Tady je ale díky mistrovství světa ještě extra motivace, což mi hrozně pomáhá.“

O TOM, JAKÉ MÁ NOMINAČNÍ ŠANCE JAKO ROZEHRÁVAČ PŘI KONKURENCI TRIA SATORANSKÝ – ŠIŘINA - VYORAL
„Tak já na rozehře někdy jsem, ale spíš tu hrávám na pozici 2. Snažím se ale nepřemýšlet nad ostatními, soustředím se na sebe, a buď to vyjde, anebo ne, ale nic se neděje. Já jsem moc rád, že jsem vůbec tady, že jsem se mohl dostat do užší patnáctky. A k těm pozicím – myslím, že trenér se mnou počítá na „dvojku“, a když bude potřeba, tak na „jedničku“. Mně je ale v podstatě jedno, kde budu hrát, protože samozřejmě je lepší, když s vámi trenér počítá na dvě pozice. A pokud jde o přípravné zápasy, uvidím, kam až se dostanu.“

O TEJPOVÁNÍ PALCE PRAVÉ STŘELECKÉ RUKY
„Před asi devíti měsíci jsem na něm měl operaci a nemohl s tím pak dva měsíce hýbat. Od té doby jsem to tejpoval a samozřejmě chtěl co nejdřív začít trénovat. Vlítl jsem do toho, ale ten palec je nevyzpytatelný, něco se s tím může stát kdykoli. Když jsme teď byli na Evropě „dvacítek“, měli jsme jen střelecký trénink, já do palce dostal ránu a musel jsem do nemocnice. A na začátku turnaje jsem s tím musel ještě na rentgen, ale naštěstí s tím nic nebylo a další den jsem mohl v pohodě hrát. Radši si proto tejpuju celou sezonu a po reprezentaci budu muset za panem doktorem, který mi to operoval, domluvit se, jak dlouho budu muset tejp používat. Při střelbě mi to naštěstí nevadí, trénuju s tím dvakrát denně celou sezonu a při střeleckém pohybu je to v pohodě.“

O TETOVÁNÍCH NA SVÝCH PŘEDLOKTÍCH
„Na levém zápěstí mám římskou dvojku. To jsme si nechali udělat spolu se „ségrou“, kdy ona má jedničku jako prvorozená. Mně se tetování líbí, ale chci si dávat jen věci, které pro mě hodně znamenají. A vím, že ať se stane cokoli, basketbal pro mě vždycky bude mít obrovské místo v srdci a chtěl jsem to ukázat i lidem. Tak jsme dali dohromady tohle (basketbalový míč opouštějící ruku), trvalo to celkem asi dva měsíce. A docela se mi to líbí, takže asi brzy přibude další. Zase si ale nechci dělat spoustu obrovských tetování, kterých bych později třeba litoval. Ještě bych si chtěl udělat něco, co by odkazovalo k mámě a tátovi. A ještě něco, co by mělo spojení s domovem, protože tohle pro mě bude vždycky důležité.