Do loňska jsem myslel, že je to OK

26.06.2018 - red
počet přečtení: 1006
vytvořeno 26.06.2018, upraveno 26.06.2018

S TOP SKÓREREM LVŮ JAROMÍREM BOHAČÍKEM Bylo mu pětadvacet, s průměrem 18 bodů zazářil v dresu USK jako druhý střelec ligy, doma měl na polici čerstvě trofej pro MVP NBL, začal se prosazovat v reprezentaci - a vtom se loni v létě dozvěděl, že jeho střelba není v pořádku. A že ji musí změnit. To v téhle fázi kariéry zřejmě vyžadovalo spolknutí velké části osobního ega. Jaromír Bohačík to ale zvládl. A teď podle všeho nelituje – jako osmý střelec celé evropské větve světové kvalifikace. A to prý ještě není se svým přerodem hotov. I střelecký lídr současné reprezentace tak prokázal, že nikdy není pozdě začít se učit novým věcem, zvlášť když to nese ovoce. V pátek a v pondělí bude jeho nových schopností velmi třeba. Na lvy čekají v Pardubicích dva stěžejní zápasy s Finskem a Bulharskem. Dva zápasy, které mohou zásadně přetočit kola světových dějin v české kotlině. Rytíři pod lví korouhví už 36 let chyběli na párty celoplanetární smetánky a teď od ní stojí 8 dobrých zápasů. Je to blízko i daleko zároveň, přesto to za poslední dekády nikdy nebylo nadějnější. A dobře to ví i křídelník nymburských mistrů.

Jaromíre, čekají vás dva velké domácí zápasy. Je lepší do nich jít po odpočinku tak jako nyní, anebo po hlavě v rozehrané sezoně?
To ještě uvidíme po samotných zápasech, ale mám pocit, že tohle je optimální. Všichni jsme si po sezoně odpočinuli, každý měl minimálně 14 dní a otázka jen byla, jak to kdo využil. Já během těch dvou týdnů i něco dělal, ale přesto jsem se na basket znovu těšil. Až jsem se sám divil. Teď už máme za sebou dva týdny tréninků a po stránce časového vytížení je to tak akorát. Doufám, že tohle okno od nás bude to nejsilnější.

Vedle Jana Veselého bude chybět i Tomáš Satoranský. Tušili jste už dřív, že i ve třetím okně spíš nebude, anebo jste naopak doufali, že nakonec přece jen dorazí?
Nevím, jak ostatní, ale já osobně se „Satym“ v kontaktu nebyl, takže jediné informace jsem měl z médií. A tam jakási naděje zazněla. Trochu jsem tedy věřil, že se ukáže, i když – pokud zavzpomínáme na to, jakým stylem přistupoval k reprezentaci dosud, tak to bylo vždy s až neskutečnou včasností, s jakou se mezi nás pokaždé zapojil. Tentokrát ale bylo znát, že váhá. Asi se tak dalo vytušit, že letos to pro něj bude trošku jiné. 

1397Mjc.jpg

Tím, že v této kvalifikaci zatím nehrál, jde i s jistou nadsázkou říct, že vzhledem k sehranosti současné sestavy už nebude jeho absence tak velkou nevýhodou?  
Tohle bych neřekl. I kdyby přijel dva dny před zápasem a měl s námi jeden trénink, bylo by to v pohodě. Všichni ho známe a nemyslím, že by to dělalo nějakou neplechu. On je navíc typem hráče, který dostává lidi kolem sebe do hry.

Co jste zatím v přípravném kempu pilovali nejvíc?
Je to pořád víceméně stejné, času ani tentokrát není tolik, takže je tam hodně situací 5 an 5. Dostáváme se do herních věcí co nejdřív, abychom se spolu sžili.

O kolik těžší zápas to oproti duelu v Helsinkách bude se zřejmě notně posílenými Finy?
Zvlášť v těchto oknech, kdy se po dvou zápasech jede domů, je strašně důležitý začátek toho prvního utkání. Byl bych proto velice rád, kdybychom to vykopli správným směrem. Zatím se věnujeme hlavně sami sobě, ale pokud Finové přijedou i s Markkanenem (letos opora Chicago Bulls), bude to aspoň další velké jméno, které v Česku (v soutěžním utkání) přivítáme.

Bude Markkanen stejně jako v loňské přípravě v Praze úkolem hlavně pro Martina Kříže?
Už si ani nepamatuju, jak to tehdy mezi nimi dopadlo, ale jsem si jistý, že se na něj Martin už těší. (směje se)

Další hvězdou Finů je guard Koponen, letos druhý nejlepší trojkař španělské ACB. Budete na něj nasazen i vy?
Loni jsem na něj ve druhém zápase (za zavřenými dveřmi) párkrát vyšel. On byl tehdy po zranění a teď to tedy bude zajímavé. Jeho strážce určí až trenér a asi to bude Vojta Hruban. (usmívá se) S Markkanenem a Koponenem to pro nás bude určitě těžší. Koponen se teď rozjel, Markkanen je vycházející hvězdou NBA a bude to v podstatě úplně jiný tým. Na druhou stranu je oba všichni moc dobře známe a docela víme, jak hrají, a co od nich můžeme čekat.

1398NDc.jpg

Berete zápas s Finy jako hodně klíčový, vzhledem k dobře rozehrané kvalifikaci a rýsující se naději na postup na Světový pohár?
Tak to nebereme. Soustředíme se vždycky jen na nejbližší utkání a naše pozornost se tak izoluje pouze na ty dva aktuální zápasy.

Přesto - máte teď nejlepší bilanci ve skupině (3-1) a ve slučovací skupině pro druhou fázi mají Rusové a Bosna za neporaženou Francií už nyní dvě porážky. Ta naděje na Světový pohár je tedy opět o něco blíž. Jak tím tým uvnitř žije?
Jistě ta šance je obrovská, hrajeme dvakrát doma a je to cítit v našem okolí, v mužstvu i v realizačním týmu. Jak jsem ale řekl, mně se líbí systém těch oken, protože se ty zápasy strašně dobře izolují a pro mě v pátek přijedou Finové, zase potkám ex-spoluhráče Alexe Madsena a doufejme, že Finy porazíme. A v pondělí přijdou na řadu Bulhaři. 

Dorazí s Finy skutečně i bývalý kolega z USK Madsen?
Ještě nevím, ale na Instagram si dával fotku v tréninkovém dresu, takže zatím se evidentně připravuje s týmem. A možná dorazí i do Pardubic.

Věříte, že důležitost obou zápasů budou stejně vnímat i fanoušci a přijdou jich početné zástupy?
Zaprvé jsem na návštěvu hrozně zvědavý. Už docela dost známých mi psalo, že by přijeli. Další už ale budou i na dovolených, proto očekávám velikost divácké kulisy s napětím. Už na první domácí zápas s Islandem se aréna v Pardubicích zaplnila solidně a bylo to super.  
Co říkáte na to, že jste zatím v průměru o 11 minut nejvytíženějším hráčem týmu v kvalifikaci?
To mě překvapuje. (zaskočeně) Pan trenér mě má asi rád. (smích) Ne, asi to tak zrovna vyšlo.

Je v něčem těžké cítit, že jste najednou prakticky nepostradatelným článkem sestavy, což indikují právě i minuty ve hře? Navíc poté, co jste loni v září opouštěl EuroBasket se slovy, že jste tam jako nováček na té nejvyšší úrovni dostal „pár facek“…
Na tomhle je krásné, že já to takhle vůbec neberu. Ani si nemyslím, že by to byla pravda. Je to reprezentační tým, nás už teď je dokonce čtrnáct lidí, kteří se v zápase můžou „zbláznit“ a dát 20 bodů. V „repre“ je to postavené úpně jinak, každý z týmu umí skórovat a i další věci, na které je zvyklý z klubu. Nějakou zvýšenou zodpovědnost tak nevnímám. Reprezentace je v tomhle o něco jiná oproti třeba situaci a roli, jakou jsem měl ještě v USK. V národním týmu se mi nepodaří vstup a za pět minut na moje místo přijde někdo jiný, který to za mě vezme – pokud teda nastoupím v základu. (směje se)

1399NmY.jpg

Je něco, na co jste se od návratu z EuroBasketu zaměřil víc, když je z vás s 18 body rázem jasně nejlepší střelec reprezentace v kvalifikaci?
Ono je třeba říct, že ten statistický vzorek čtyř zápasů je poměrně malý, ale jestli mám říct, co se změnilo nejvíc, tak je to střelba. Trenéři a hlavně Oren (nymburský kouč Amiel) se mnou pracovali nejvíc právě na její technice. Já do té doby myslel, že moje technika je v pořádku, ale nutno říct, že mi do toho trenéři – ať aktuální kouč reprezentace, který ještě loni v létě vedl Nymburk, nebo nynější hlavní trenér Oren – dost vstoupili. A i když to na první pohled nebo v televizi není tak vidět, v té hlavě se to změnilo úplně – po stránce techniky myslím. (smích)

Šlo by tu změnu trochu víc rozklíčovat a hlavně – cítíte, že střelba vám teď funguje líp?
Mám ten pocit, i když jsem se na to ještě úplně neadaptoval. Víc už bych to ale nerozebíral. Trenéři mi prostě řekli, jaký na to mají názor, a co si myslí, že bych mohl změnit. Já se snažil to nějak převést už v průběhu sezony a doufám, že se na to teď v létě zaměřím ještě víc a ty statistiky budou ještě stoupat.

Soudě podle vašich reprezentačních čísel se ten převod podařil i za pochodu, a to poměrně rychle.
Oren na tom se mnou dost pracoval, i po týmových trénincích, a neustále mi to vštěpoval do hlavy. Snad to přes léto ještě dopiluju. Otázka je, jak to pak bude znát ve statistikách. Evidentně se ta střelba ale musela změnit, protože mi to dřív trvalo zbytečně dlouho, a nebylo to tak úplně přesné. Tedy díky Bohu za to.

A jak vám pomohly ke zlepšení zápasy Ligy mistrů?
To je jedna z těch hlavních věcí, která mě po odchodu z USK zase posunula dál. Konfrontace s evropskými týmy je pro nás všechny k nezaplacení. Na hřišti se v Lize mistrů potkáváte s úplně jinou rychlostí i s docela jiným basketbalem.

Neptal se na vás teď na jaře, jako na osmého střelce kvalifikace, i nějaký zahraniční klub?
To se musíte zeptat mého agenta, tohle mě nezajímá. My jsme byli, dá se říct, rozhodnuti, že v Nymburce to bude vícesezonní záležitost a to zatím platí. Já jsem víceméně spokojený s tím, jak proběhla adaptace na nymburský basketbal a doufám, že se ještě zlepším a budu pro tým ještě platnější.